Letní přechod do Zlínska přitom nebyl snadný. Sice se prosadil hned v prvním kole, na další ligový gól v MSFL však čekal téměř čtvrt roku. Od té doby nastartoval parádní gólovou jízdu, ve které do konce podzimu skóroval šestkrát. „Rozdíl jsem hlavně vnímal v soubojích. Také samotné tréninky měly mnohem větší kvalitu. Rozhodně to byl posun,“ vrací se Kašpárek ke svým začátkům ve třetí nejvyšší soutěži.

Ve Zlínsku jste působil pod Davidem Rojkou, který vás trénoval už v Přerově.
Trenér Rojka si mě do Zlínska vytáhl. Znali jsme se už předtím, což mi dost pomohlo. Už když jsem hrál za Holici, tak mě chtěl do Přerova, což vyšlo až později. Jsem mu vděčný.

Sám prohlašuje, že má náročné tréninky. Je to pravda?
(úsměv) Ano, je to tak. Má je vážně dost náročné, hodně se pod ním běhá. Zatím mu to ale vychází. Rozhodně není špatné se toho držet. Když něco naběháme v přípravě, pak z toho čerpáme v sezoně, lize. Osobně to moc rád nemám, jsem ale rád, že tomu tak to je. (úsměv)

V čem jeho jsou přípravy nejhorší?
Je to o množství běhu bez míče i s míčem. Kopce jsme sice měli jen párkrát, ale podstoupili jsme Cooperův běh, makali na oválu, hřišti, běhali vápna i sprinty přes celé hřiště a zpátky. Dnes je to ale skoro stejné ve všech týmech třetí ligy a výše.

Pojďme už k vašemu angažmá ve Zlínsku, kam jste přišel loni na jaře. Začátek úplně nebyl nejlehčí, že?
Zrovna první zápas se mi povedl, hned jsem dal gól. Pak jsem ale v devíti ligových utkáních neskóroval, což vůbec nebylo lehké. Měl jsem blbé období, nepadalo mi to tam. Pan trenér mě ale pořád podporoval. Věřil jsem mu, makal jsem dál. Prolomil jsem to a začalo mi to tam padat.

Polovinu podzimu jste neskóroval. Jak jste to zvládal?
Snažil jsem se co nejvíce si to nepřipouštět. Samozřejmě vím, že tam byl tlak, útočník by měl dávat góly. I kluci v kabině si už ze mě dělali srandu. (úsměv) Doufal jsem, že to přijde. A přišlo.

Od začátku září do konce podzimu jste vstřelil šest gólů. Čím to, že vám druhá polovina sezony vyšla?
Bylo to hodně o jednom gólu. Prolomil jsem to a byl na lepší vlně. Pořád jsem se snažil jít štěstí naproti a pracovat. Obrátilo se to v můj prospěch.

Na podzim jste vstřelil sedm branek. Jak to pak vypadalo se zájmem klubů?
Po konci podzimu se mi ozvalo pár týmů – Baník Ostrava, Vyškov a Sigma. V pozdější fázi, ke konci prosince, začátku ledna, mi volal i pan trenér z Prostějova. Už jsem ale byl domluvený se Sigmou. Dávalo mi to největší smysl. Trénoval jsem s béčkem, hrál zápasy, dal dva góly a na jeden přihrál. Zkouška se mi docela povedla. S trenérem Janotkou jsme se shodli, že se ještě půl roku okopu ve třetí lize. Abych byl ještě lepší.

Vypadalo to, že zůstanete ve Zlínsku. Nakonec přišla nabídka z Baníku Ostrava.
Volali mi zhruba v polovině února, přišli s nějakou nabídkou. Říkal jsem si, že by to mohl být docela velký pokrok v kariéře. Baník patří mezi top pět ligových mužstev v Česku, je tam i zmíněná vidina áčka.

Věděl jste okamžitě, že nabídku přijmete?
Hned ne, zhruba týden jsem o ní přemýšlel. Řešil jsem to i s trenérem a manažerem Zlínska, nic jsem nechtěl dělat za jejich zády.

Je to nyní tak, že převážně budete pomáhat B-týmu Baníku?
Jdu čistě do B-týmu, MSFL. Je tam propojenost s áčkem. Když se mi bude dařit a budu mít formu, tak bych teoreticky mohl nakouknout i do áčka. Je to velká vidina.

Ještě tři čtvrtě roku zpátky jste byl v divizním Přerově. Teď jste na půl roku přišel do Baníku Ostrava. Je to šok?
Až tak velký skok to není. Je samozřejmě něco jiného ohledně dojíždění. Máme však suprového trenéra, dá se s ním o všem komunikovat a tréninky skloubit se školou.

Jste stále ve spojení s divizním Přerovem?
S klubem přímo ne, s klukama z Přerova si ale občas píšu, vídám se s nimi. Toto angažmá mi v kariéře určitě pomohlo.

Rezerva Baníku rovněž nastupuje v MSFL. Už máte v hlavě vzájemný zápas se Zlínskem?
S klukama ze Zlínska jsme se už o tom bavili. Na zápas se těším, určitě bude zajímavý. Navíc se hraje v Otrokovicích. O to speciálnější to bude.


Načítám výsledky ...

Načítám tabulku ...