Podle vzhledu ani příjmení byste netipovali, že jde o cizince.

Stanislav Petruta. Sympatický a slušný mladík, pohodář, nic zvláštního. „Jenže na matrice udělali chybu. Správě jsem Petruca,“ usmívá se osmnáctiletý mladík.

Narodil se ve městě Cahul, na jihu Moldávie, odkud pocházejí oba rodiče.

Blízko hranic s Rumunskem strávil necelé tři roky. Pak jej táta s mámou vzali a vyrazili za lepším životem do Česka.

Rodina se usadila v Otrokovicích, kde bydlí dodnes. „Jsme tady už patnáct let,“ hlásí.

Do rodné země se ale pravidelně vrací. V Moldávii má příbuzné, spoustu známých. „Voláme si každý týden, většinou o prázdninách tam i jezdíme,“ říká.

Petruta plynule mluví rusky, takže se tam bez problémů domluví.

Žít na okraji Balkánu ale nechce. „Tady je to daleko vyspělejší, vypadá to tu mnohem lépe než v Moldavsku. Je tady více peněz, lepší život,“ vnímá.

Reprezentovat rodnou zemi mu ale nevadí.

Dres Moldávie navlékl už několikrát. Byl v týmu do patnácti i devatenácti let, teď čeká na další pozvánku. „Mám tam vlastního trenéra, který o mě referuje. Nejsem tu schovaný, vědí o mě,“ tvrdí.

Moldávie nepatří zrovna mezi evropské velmoci. Domácí liga nemá velkou úroveň, nejlepší hráči nastupují v zahraničí. Největší hvězdou je Ion Nicolaescu, který nosí dres holandského Heerenveenu.

I když zlínský talent zatím nedosahuje jeho výkonnosti, jistě má taky co nabídnout.

Za sebou má povedenou sezonu. V Celostátní lize dal dvanáct gólů, na pozici středního ofenzivního záložníka se mu dařilo i herně.

Na jaře si připsal také pár startů za juniorku, se kterou v zimě absolvoval část přípravy. Nyní se přesunul do béčka natrvalo.

„Těším se na mužský fotbal. Už to bude něco jiného. Snad se prosadím, třeba jednou dostanu šanci i v prvním mužstvu,“ doufá.

Dopředu chce jít postupnými krůčky, nyní se potřebuje začlenit do juniorky.

Přechod mu jistě usnadní spoluhráči, z dorostu vyšlo dalších devět mladíků.

„Mezi kluky se cítím dobře. Známe se dlouho. Věřím, že to bude klapat,“ přeje si.

Béčko Zlína nepatří v MSFL rozhodně mezi favority. Hlavním cílem týmu trenéra Hubáčka je vychovat hráče pro první tým, posunout je dál. Výsledky jsou spíše druhořadé.

„Věřím, že budeme v klidném středu tabulky. Chci týmu pomoct nějakými góly,“ říká.

Dělá proto maximum. I ve volnu se poctivě připravoval, pečlivě plnil tréninkový plán. Podle pokynů chodil běhat, na sraz přišel dobře nachystaný i naladěný.

Z letního drilu strach nemá. Dobře ví, že letní příprava je krátká. Období bez fotbalu si krátí sledováním zápasů na mistrovství Evropy.

Petruta fandil Německu i Španělsku. Jelikož se oba giganti potkali už ve čtvrtfinále, přeje titul Jihoevropanům. „Líbí se mi jejich styl hry,“ přiznává.

„Španělé hrají útočný fotbal, jsou výrazní. Navíc dávají šanci mladým hráčům, mužstvo mají dobře poskládané,“ dodává student Střední školy podnikatelská a Vyšší odborné školy ve Zlíně.