„Pro nás je to po všech stránkách restart,“ přiznává i hlavní kouč Brumova Pavel Charvát.
Ačkoliv se bašta divizní kopané po roční pauze vrátila do čtvrté nejvyšší soutěže ě, po podzimu byla opět předposlední a na jaře by se hrálo, aby se na Valašku nezapíjel žal.
„Přežili klinickou smrt. Reálně nám to pomohlo, jiným to ublížilo. Je špatné, že umírají lidé, ale všichni říkají, ať na koronaviru nejdeme něco pozitivního. A nám vyšlo úplně všechno. Může to být skvělý začátek a navázat na roky, kdy Brumov byl lídrem,“ pochvaloval si zkušený kouč.
Ať už sezona začne podle plánu v srpnu, nebo o měsíc později, Brumov zahájí podzim ve svém stánku.
„Momentálně se začíná zasévat tráva,“ lebedí si devětačtyřicetiletý stále aktivní hráč Loučky, který během své kariéry prošel Horní Lidčí, Vlachovicemi, Valašskými Klobouky, Hlukem, Kunovicemi a s fotbalem začínal v Uherském Brodě.
Ačkoliv stále vzhledem k nouzovému stavu a striktním nařízením nemůže se svými svěřenci trénovat, přehled o sportovních aktivitách svých svěřenců má.
„Dali jsme jim plán, co by měli zhruba dělat, jak se udržovat a měli si i hlídat tepovou frekvenci. Kluci se hýbají, dělají i své oblíbené doplňkové sporty jako tenis, nebo jezdí na kole a kluci mi své údaje posílají,“ popisuje Charvát.
Přesto návrat do zápasového procesu bude nejen pro Brumovské náročný.
„Když nepočítám přátelské zápasy, kluci už tři čtvrtě roku jen trénují. Je nám proto jasné, že se začne znovu. Kondici, co nabrali v zimě, ztratili a podle mě si ji budou budovat znova. Jde o to, abychom s předstihem věděli, kdy se začne, abychom přípravu mohli stupňovat. Jestli v srpnu, jak je v plánu, nebo až v září. Tam je otazník,“ přemýšlí nahlas trenér Brumova.
I on bedlivě sleduje celý vývoj pandemie a vyčkává, co se bude v následujících týdnech dít.
„Fotbal i kabina mi celkem chybí, ale abych se přiznal, moc jsem na něj v posledních týdnech nemyslel. Začal jsem až minulý týden, kdy jsme s majitelem začali skládat do kupy mančaft na další rok,“ poznamenal Charvát, profesí učitel biologie a tělocviku na gymnáziu ve Valašských Kloboukách.
Proto i jeho zaměstnání, omezení pohybu a zavření škol výrazně poznamenalo jeho život.
„Veřejnost si myslí, že jsme doma a máme prázdniny. Ale co se bavím s kolegy, máme paradoxně mnohem víc práce, než běžně. Učím už dvacet let, a když jdu na hodinu, všechno mám v hlavě, nepotřebuji se připravovat a hodinu udělám z patra. Ale teď dětem vše musím z domu posílat písemně, nebo elektronicky. Mám sice pár poznámek, ale jinak veškeré učivo nosím v hlavě. Musel jsem všechno přepsat. Pořád diskutujeme prostřednictvím sociálních sítí,“ popisuje Charvát, který má navíc na starost třídu maturantů.
„Zkouším třeba i ty, co jdou na medicínu. Zkouším maturitní otázky každý týden tři hodiny po dvaceti minutách čtrnáct lidí přes sociální sítě. Ve čtvrtek jsem už unavený. Moje manželka učí na základce a ta má ještě víc práce. Zlatý klasický režim ve škole,“ těší se už Charvát, až zase začne chodit do třídy.
Kromě svých pracovních povinností také studuje profesionální licenci A.
„Studium se přerušilo, ale teď se probudili a přes videokonferenci společně s Pražáky koncem měsíce bych měl mít zkoušky. Nenudím se,“ pousmál se fotbalový odborník.
