Kalivodovi k významnému jubileu před pondělním televizním duelem 4. kola Chance Národní Ligy s béčkem Sigmy Olomouc popřáli nejen představitelé druholigového klubu Zdeněk Grygera s Leošem Gojšem, ale také zástupci staré gardy Arnošt Hošek a Petr Klhůfek.
Oslavenci předali dres s číslem padesát a také dva dárkové koše. Radost dlouholetému a skromnému činovníkovi udělal také potlesk fanoušků na Letné.
„Je krásné, že to vyšlo zrovna na utkání se Sigmou B. Jako rodák z Olomouce mám k tomuto městu vztah. Je to hříčka času a přírody. Samozřejmě všem moc děkuji za přání a gratulace,“ uvedl Kalivoda.
Hlavní oslavu si užil s nejbližšími přáteli a rodinou v Zádveřicích-Rakové. „Byla ve stylu filmu Na samotě u lesa. Bylo nás asi dvacet. U stodoly jsme vyskládali stoly, židle, každá byla jiná. Na ně dali ubrusy, jídlo a pití. Nejhezčí na tom všem bylo samozřejmě to setkání,“ uvedl s úsměvem.
Rodilý Hanák, který nyní žije v Bojkovicích, v Olomouci coby hráč prošel mládežnickými kategoriemi, krátce působil i mezi dospělými. Kvůli zdravotním problémů ale musel kariéru ukončit, dal se na trénování.
Ve Zlíně působí dvacet let. Od roku 2004 až doteď vykonával různé funkce. Byl trenérem prvního mužstva i rezervy, později vedl mládež či učil brankáře.
Jako asistent spolupracoval s Pavlem Hoftychem, Lubomírem Blahou, Vlastimilem Paličkou, Pavlem Hapalem, Josefem Mazurou, Petrem Uličným nebo Alešem Křečkem.
Ze Zlína si v minulosti dvakrát odskočil, jako hlavní trenér vedl druholigový Třinec a Karvinou. V současnosti je sportovním manažerem mládeže a vedoucí Klubové akademie na Vršavě.
„Strašně to uteklo. Přijde mi to jako chvíle, když jsem do Zlína nastoupil. Byl jsem mladé ucho. Teď po dvaceti letech je to horší, ale jako trenér starších žáků s kluky mládnu. Společně s nimi se vracím do dětských let, což mě udržuje v dobré náladě,“ říká s úsměvem.
Rád vzpomíná nejen na prvoligové sezony, ale váží si i další práce, úspěchů. „Všechno mělo něco do sebe,“ tvrdí.
„Ať je to áčko, béčko nebo mládež. U všeho z toho člověk najde něco pěkného, obohacujícího. Ve Zlíně jsem vedl i současné hráče a taky trenéry. Přeju jim, aby se vrátili zpátky mezi prvoligovou smetánku,“ uvedl.
A má i další sportovní přání a sny. „Byl bych moc rád, kdyby se sportovní aréna na Vršavě vylepšila natolik, abychom tam jednou mohli pořádat mládežnickou Ligu mistrů,“ vyznává se.