„Sem tam mi to občas ještě někdo připomene, prohodí mezi řečí,“ přiznává s úsměvem sedmadvacetiletý fotbalista.

I když se s ševci v následující sezoně podíval po Evropě, moc šancí v nabitém kádru nedostal.

I proto byl rád za hostování na Slovensku, po návratu ze Zlatých Moravců se upsal Brnu.

Ve Zbrojovce ale štěstí nenašel. Ve známém klubu vydržel jen rok a půl.

Po sestupu byl společně s Ondřejem Sukupem koučem Šustrem přeřazen do béčka, i proto byl rád za nabídku tehdy třetiligového Blanska, kterému pomohl k postupu do druhé ligy.

„Neřekl bych, že v Brně mi angažmá úplně nevyšlo, až potom se to pokazilo. Z jakého důvodu nebo proč, to už je historie. Každý má na to svůj pohled,“ ví dobře.

Po změnách v kádru i na trenérské pozici to však začalo drhnout také v Blansku.

Bartolomeu přestal hrávat, častěji vysedával na lavičce. „První půl nebo spíš rok nebyl moc povedený, ať už z osobního nebo týmového hlediska. Neměli jsme výsledky, i když kádr byl dobrý,“ míní.

I když Blanenští do jarní části sezony vstoupili úspěšně a vypadalo, že jsou na dobré cestě k záchraně, přišla nečekaná zpráva.

Jihomoravané nemají peníze, po roce opouští profesionální soutěž!

I kdyby se zachránili sportovní cestou, druhou ligu dobrovolně přenechají jinému moravskému týmu. „Je to zvláštní, dál se k tomu vyjadřovat nebudu, to mi nepřísluší,“ zůstává loajální k současnému klubu.

Blansko je tři kola před koncem sezony předposlední, na dvanácté Táborsko ale ztrácí jen dva body.

Nováček však motivaci hledá jen těžko.

Jaká vůbec je druhá liga, která se doteď hrála bez diváků? „Řekl bych, že za tu dobu, co už ji hraji, tak jsou tam vidět rozdíly. Pořád je dost běhavá a soubojová, ale teď ji hrají převážně mladí kluci. Samozřejmě bez diváků to není ono, ale nějak se s tím musíme vyrovnat,“ ví dobře. Bartolomeu se v Blansku potkal s impulzivním trenérem Pulpitem.

Známý bouřlivák jej před lety vedl právě ve Zlíně, od té doby se prý zklidnil. „Už to není takové rodeo jako dřív, ale záblesky tam jsou,“ směje se.

Nyní se ale jejich cesty znovu rozejdou.

Hlasitý kouč i ofenzivní záložník s angolskými kořeny si začali hledat nové angažmá. „Člověk se musí dívat furt dopředu,“ tvrdí.

Sehnat pořádnou práci dá ale kumšt, byť v sedmadvaceti letech má pořád co nabídnout.

Slušně rozjetá kariéra pohárového střelce se ale výrazně zkomplikovala.

Bartolomeu po konci ve Zlíně hledá cestu do nejvyšší soutěže velmi složitě. „Vím, že se to nějakým způsobem zadrhlo, ale pořád mám před sebou nějaký fotbalový čas, tak se ho budu snažit využít co nejlíp. Třeba se ke mně nakloní i trocha štěstí,“ přeje si.

Stejně nyní mluví i fotbalisté Zlína, jejichž zápasy Bartolomeu občas sleduje.

Současné postavení v tabulce a výkony bývalého týmu ale komentovat nechce. „Když mi to vychází, tak se podívám na zápas. V kontaktu jsem s Jirasem, který už ale ve Zlíně bohužel nepůsobí. Sem tam si napíšu s Robem (Matejov – pozn. red.) a Vrašťou (Lukáš Vraštil – pozn red),“ dodává.

#facr-vysledky|10379 |23##facr-tabulka|10379 #