Nedávno se přestěhoval k přítelkyni do Fryštáku, tedy obce, kde hrají vyšší soutěž a mají ambice opět zaútočít na krajský přebor.

Neprosvištěla nad vaší hlavou už nějaké přestupová lana?
Zástupci tamního klubu se na mě přišli podívat na první domácí zápas podzimu proti Halenkovu a mi se zadařilo. Mají o mě zájem. V tamním klubu je jeden brankář na dva týmy. Také tam mají v okresní soutěži béčko. Navíc jejich brankář měl zdravotní problémy.

Už jste tedy rozhodnutý?
Teď to všechno zlomil koronavirus. Mám dilema. Vůbec nyní nevím. V Choryni jsem spokojený a mám ke klubu vztah. 

Kde jste vůbec začínal s chytáním? 
Bylo to v 6 letech v Kelči. Rodiče tam měli známé, taťka tam vyrůstal a hrával. Mě moc nebavilo běhat a chytání mě na tréninku hned bavilo. Prošel jsem tam přípravku, mladší a starší žáky. 

Pak jste se přesunul do Choryně, kde jste vytvořili zajímavou generaci hráčů…
Ročníky 96, 97, 98. Já, Pavel Tvrdoň, Karel Landa nebo Richard Kettner. Pod vedením otce Luboše a Pavla Tvrdoňových se nám opravdu dařilo. 

Pak si Vás všimlo Valašské Meziříčí. Jak dlouho jste tam hrál?
Na půl roku, tehdy nás v kategorii U19 vedl trenér Jarda Goláň. Oni by měli i dál zájem, ale kluci z Choryně mě lanařili zpátky, hlavně, abych chytal v béčku.

Na pozici jedničky v prvním týmu jste si musel počkat.
Tam byl tehdy jedničkou Podmol. Já jsem se dostal do branky prvního týmu už v 16 letech. Pak, když jsem se vrátil, tak po mě chtěli kluci i, abych chytal dva zápasy za muže za víkend a to mi nevyhovovalo. Postupně jsem se fotbalu začal víc a víc věnovat a domluvili jsme se, že budu prostě chytat jen jeden zápas za víkend. Nechci se chválit, ale nedohraný podzim této sezony se mi vydařil (smích). 

A na závěr, jaký máte brankářský vzor?
Líbí se mi Manuel Neuer, Alisson Becker a hlavně jsem velký fanda Dortmundu, takže se mi líbí brankář Roman Bürki. 

(mb, něm)