„Úplně vše nedělám, jsme tu tři podobní blázni,“ poznamenává skromě funkcionář, duše oddílu jenž fotbal miluje a v různých podobách se mu věnuje dlouhých 55 roků!

„Nebylo mým snem dělat hlasatele. Měl jsem představu, že to jen rozjedu a najdu někoho, kdo tuto úlohu převezme. No, nenašel a tak jsem se stal i hlasatelem,“ krčí smířlivě rameny Kučera.

Jak dlouho děláte hlasatele zápasů?

Zase až tak dlouho ne. Celé jsem si to tak nějak vymyslel sám na sebe, když jsme před sedmi lety na Veselé historicky postoupili poprvé do I. B třídy. Byl to pro nás velký předěl a velký skok do krajských soutěží. Chtěli jsme účast ve vyšší soutěži využít k tomu, že budeme fotbal dělat jinak. Chtěli jsme, aby nás bylo více vidět, aby se o nás více vědělo, zlepšit podmínky hráčům pro sportování a přilákat do našeho areálu také více diváků. A jedním z prostředků pro naplnění této vize bylo i ozvučení areálu hřiště. Koupili jsme světelnou tabuli, aby všichni měli jasno o aktuálním stavu i probíhající minutě utkání. A další aktuální informace už byly na hlasateli. Aparaturu jsme si první půlrok půjčovali od obce, pak si pořídili na inzerát vlastní. Vzpomínám jak jsem pro ni jel do Brumova, byla původně součástí vybavení tamního zimního stadionu.

Co vše děláte ve vašem klubu?

Předně asi neumím rozdělovat úkoly, protože hodně jich pak zůstane na mých zádech. O vše zásadní se vv klubu dělíme tři nadšenci - Tomáš Gajdošík tomu všemu velí a stará se zejména o trávník, který ten nám kdekdo závidí, a sportovní vybavení. Ale také vyhledává sponzory. TA nesmím opomenout jeho přínos co by trenéra mládeže. Třetím je Tomáš Dujka. Je hrající trenér a díky své profesi stavaře dalších moc hodin tráví na hřišti co by správce, údržbář a budovatel. No a zbytek zůstává na mne. Takže veškerá papírová práce jednatele klubu. Příprava a program sezóny, kontakt se sportovními svazy, se soupeři. Registrace nových žáčků, dotažení všech přestupů v oddíle. Ale také styk s médii včetně „nástěnkáře“, ale i zajišťování dotací a oddílovou pokladu také svěřili mi. No a až přijde mistrovský zápas, tak to už mi těch úkolů moc nezbývá - hlavní pořadatel, hlasatel, poločasová tombola a občas i výběr vstupného, když přítelkyně nemůže a nikoho dalšího narychlo neseženu. (smích) Fotbal mám ale rád a už se mu věnuji v různých pozicích a funkcích přesně 55 let. Na podzim roku 1965 jsem nastoupil ke svému prvnímu fotbalovému zápasu. Za mladší žáky v dresu Bystřice p. H. na tehdejší škváře proti sousednímu Slavkovu. Ale posledních už více než 25 let jsem spojený s fotbalem na Veselé.

Připravujete se nějak speciálně na komentování zápasů?

Hlavní přípravou na zápas je to, že tvořím na každý domácí mistrovský nebo pohárový zápas Programový zpravodaj. Jsou to čtyři strany aktualit o nás i o soupeři. Tabulky, výsledky, program dalšího týdne. Z tohoto zpravodaje a ze zápisu o utkání čerpám své rozumy. Pokud hrajeme až v neděli (to nebývá často), pak ještě přidám zajímavé výsledky ze soboty okolních oddílů nebo oddílů z vyšších tříd.

Máte nějaký vzor?

Jelikož mne nikdy nenapadlo, že budu na stará kolena i hlasatelem, tak žádný vzor z této branže nemám. Rád ale vzpomínám na své fotbalové začátky v Bystřici pod Hostýnem. Můj třídní učitel na druhém stupni, pan Svatopluk Kovář, byl současně i mým trenérem v žácích a dorostu a myslím, že má velkou zásluhu na tom, že se mi fotbal stal láskou na celý život. Ani parta po vysoké škole ve Slavičíně neměla chybu. Tam jsem přičichl k práci sekretáře klubu a moc nechybělo a živil jsem se prací kolem fotbalu po zbytek života. Organizační práce kolem klubu mne bavila a lákala. Nakonec ale jsem se dal jiným směrem a zakotvil ve Slušovicích v JZD AK a funkcionářsky na Veselé.

Jaký kousek se při hlasatelství vám povedl? Na co jste hrdý?

Moc jsem toho zatím hlasatelsky nepředvedl. Nejraději vzpomínám na velké červnové turnaje přípravek v letech 2017 a 2018. Měli jsme na hřišti kolem 150 hrajících dětí, podobný počet diváků z řad rodičů a dědáčků. Vše měl na starosti Petr Červenka a slavnostní vyhodnocení s námi pak provedli ligoví hráči Fastavu, z nichž Tomáš Janíček se k nám vloni vrátil natrvalo. Vyšlo nám po oba roky i počasí. Krásný zážitek jak pro nás, tak zejména pro malé fotbalisty.

Pamatujete si na největší přebrept, trapas?

Tak s tím nemám problém. Přebreptů a trapasů mám habakuk, ale snažím se tuto činnost dělat odlehčeně, pokud možno zábavně, takže z toho vždycky nějak vybruslím. Občas se mi stane, že špatně identifikuji střelce branky. Někdy mne opraví diváci, jindy se přes mikrofon zeptám, diváků a nebo i přímo hráče, jak to vlastně bylo. Jednu historku bych měl. Někdy se nad brankovými akcemi domácích rozvášním a vyzvednu nejen střelce, ale i nahravače či popíšu stručně celou gólovou akci. Po jednom takovém úspěšném zápase za mnou pak přišla maminka jednoho našeho hráče a vyčetla mi, že zrovna jejich kluka jsem nejmenoval a přitom měl dvě gólové nahrávky a byl ze všech nejlepší…

Děláte to pro peníze? Jaký má fotbalový hlasatel honorář?

Tak teď jste mne rozesmál nejvíce. Nikdy jsem se raději nesnažil spočítat kolik hodin v sezoně týdně věnuji fotbalu. Ani kdo z naší bláznivé trojice kandiduje na zlatou medaili. Jedno vím ale určitě. Všichni tři pravidelně platíme roční oddílové příspěvky a tak jako všichni ostatní ve veselském oddíle, děláme to vše z lásky ke sportu a úplně zadarmo. (smích)