Osobnost Deníku

Na mistrovství Evropy amatérských fotbalistů brali stejně jako výběr z Bavorska velmi cenný bronz. Ve středu na kunovické Bělince začne nová éra týmu, u kterého již nebude hlavní trenér Lukáš Motal ani někteří hráči. 

„Na podzim začíná nová kvalifikace a my rozhodně máme na čem stavět. Kostra mužstva zůstává, takže s vhodným doplněním kádru a s odehranými deseti zápasy bychom mohli navázat na předchozí úspěch. Za mě osobně, i když se to povede, bude to ale jiné,“ říká manažer týmu Zlínského KFS Petr Labancz.

Šéf divizního Holešova přenechává svoji funkci kolegovi z výkonného výboru Aleši Zlínského, sám se posouvá do vedlejší role.

Ale úplně stranou nebudete, že?
To určitě ne. Tý budu sledovat, fandit mu. Myslím si, že si to Aleš naprosto zaslouží. Ale rád mu pomůžu s organizací věcí, jako je logistika, komunikace s FAČR a podobně, kde mám cestičky prošlapané a on se bude moct věnovat hlavně té sportovní stránce.

Proč nepokračuje trenér Motal?
Lukáš byl jedním ze základních kamenů úspěchu, ale při svém fotbalovém vytížení, kdy jako trenér a hráč působí v divizních Skašticicích, navíc vypomáhá coby asistent trenéra u druholigové Kroměříže, si těžko hledá čas na pokračování. Uvažte sami, kempy před zápasy, čtyři zápasy domácí kvalifikace, patnáct dnů v zahraničí a to vše na úkor svého osobního volna a na úkor své rodiny … Budu se opakovat, ale Lukáše beru jako tvůrce, stratéga, který na tomto úspěchu má největší podíl a za to mu musím už po několikáté vyjádřit obrovské dík. Mrzí mě, že u nového kvalifikačního cyklu už nebude, ale jeho rozhodnutí osobně chápu.

Nyní se začíná skládat tým na další kvalifikaci. Jaké jsou změny?
Změny jsou minimální. Konec účinkování v krajském výběru nám ohlásili kapitán Petr Horňák, Martin Goňa a David Juřica, další kluci mají zájem pokračovat. Každopádně bude nový trenér, oslovili jsme Petra Slončíka ze Slavičína, který jeví stejné nadšení jako jeho předchůdce Lukáš Motal. Jinak realizační tým zůstává stejný. Jen mou funkci přebírá Aleš Zlínský, který vlastně byl se mnou u mančaftu od úplného začátku.

Už vám konečně došlo vám, co jste dokázali?
Pochopitelně, jak už několikrát v éteru zaznělo, je to vrchol, co amatérští hráči můžou dokázat. Troufnu si říct, že pro každého hráče, který se Region's Cupu zúčastnil, je to nejvíc v prozatímní kariéře. I já za sebe jako manažer, který v klubovém fotbalu působím už šestnáct let, považuji za vrchol toho, co jsem kdy s fotbalem zažil. Proto se vší pokorou bronz bereme, být třetí nejlepší amatérskou reprezentací v Evropě je obrovský úspěch, i vzhledem k velikosti našeho kraje.

Co chybělo k vytouženému postupu do finále?
Jen velmi málo. Všichni dobře víme, že jsme byli od finále malý krůček. Když vezmete v potaz, že jsme i s národní kvalifikací odehráli deset utkání a ani v jednom jsme neokusili prohru, tak to zklamání je o to větší, na druhé straně právě těch deset neprohraných zápasů nám dělá obrovskou radost a částečnou satisfakci za nepostup do finále.

Jak jste si užil závěrečný turnaj ve Španělsku?
Organizace byla jedním slovem skvělá! Trochu jsme tušili po kvalifikaci v Severním Irsku, co nás asi čeká. Taky jsem začátkem dubna absolvoval losování v místě šampionátu, kde z organizace těch dvou dnů byla výborná. Už když na nás na letišti v La Coruňi čekal autobus s polepy Czech Republic, tak jsme z toho byli paf. Propagace turnaje na billboardech, plakátech a podobně mě osobně příjemně překvapila. Vše pod dohledem činovníků z UEFA, španělští organizátoři byli skvělý, pohostinnost, ochota na každém kroku. Tréninky na Celta Vigo, návštěva Santiago di Compostella, recepce UEFA v jacht klubu. Koneckonců i návštěva vinic Albariňho bude patřit mezi nezapomenutelné zážitky. (úsměv)

Všichni po turnaji mluvili o skvělé partě. Byla opravdu základem úspěšného tažení?
Rozhodně! Já razím teorii, že sebelepšího hráče dokáže nesoulad v kolektivu rozhodit, naopak i slabšího hráče kolektiv dokáže posunout výše. Tady se nám to sešlo se vším všudy, fotbalově i charakterově, každý táhl za jeden provaz, kluci věděli o co jde všem. Jen na okraj, jako realizační tým jsme ani jednou nemuseli řešit žádný prohřešek s večerkou, s alkoholem nebo s přístupem k tréninku, což když uvážíte věkové rozložení mužstva nebylo až tak jednoduché. (úsměv)

Jaká byla podpora ze strany FAČR, klubů či Zlínského kraje, který jste reprezentovali?
Rád bych tady vyzdvihl pár věcí, které s reprezentací souvisejí, ale nejsou přes sportovní úspěch až tak vidět. Jednak to byl skvělý přístup zaměstnanců FAČR. Konkrétně Ondřeje Šímy, který s námi v pozici manažera výběru byl od kvalifikace v Severním Irsku, losování v La Coruňi, závěrečný turnaj v Galícii a neskutečným způsobem a zápalem nám pomáhal se vším. Logistika, výstroj, time line … Troufnu si říct, že bez něho bych si to celé ani nedovedl představit. Dále to byl Aleš Strouha, který nám ve Španělsku zajišťoval komunikaci, PR, dělal rozhovory, sociální sítě a tím pozvedl tuto oblast na víc než profesionální úroveň. Rád bych jim touto cestou vyjádřil obrovské díky a budu doufat, že se nám ještě v budoucnu v nějakém projektu podaří navázat na úspěšnou spolupráci. Tady musím zmínit i pomoc ze strany místopředsedy FAČR Jirky Šidliáka, který měl velký podíl na tom, že kluci mohli jet s námi. Ocenit však musím i přístup Zlínského kraje a především hejtmana Radima Holiše, který nejenže nám osobně fandil, ale pomohl nám i v mnoha jiných věcech, mimo jiné díky němu jsme měli slušivé týmové oblečení. Závěrečný turnaj s námi absolvovali i náměstek hejtmana Lubomír Traub a radní pro sport Jiří Jaroš. Všichni nám neúnavně fandili. Celkový přístup ze strany vedení Zlínského kraje byl příkladný, myslím si že nám takovou podporu ostatní kraje mohli závidět!

Je Region's Cup vnímaný u nás stejně jako v zahraničí?
Nevím, jak jsou vnímané národní kvalifikace v zúčastněných zemích, ale když už se probojujete do kvalifikace nebo přímo na závěrečný turnaj, žijete v určité bublině, kde se vše točí jen kolem fotbalu a kvalifikace, tak to pochopitelně vnímáte jinak. Smyslem této akce je přiblížit amatérským hráčům pocity z velkého fotbalu, což právě organizací a péčí kolem se organizátorům podařilo. To, že vůbec někam jako amatérský hráč letíte v reprezentačním oblečení, máte zabezpečení jako reprezentace, dodává této akci velkou přidanou hodnotu a smysl.

Někteří hráči se zviditelnili, vyměnili klub. Je to i smysl této akce?
Ne! Za mě rozhodně ne. Přiznám se, že i já jsem měl v úmyslu oslovit kluky pro náš klub do Holešova, protože bych si vzal kteréhokoliv kluka z výběru, ale když pomyslíte, že kluby, které do kluků investují nejvíc a jsou nám ochotní pomoct v rámci uvolňování hráčů do výběru, i s vědomím, že se můžou zranit, si toto nezaslouží, proto jsem i já vyhodnotil, že bychom byli sami proti sobě v rámci příštích ročníků, kdybychom ty kluky začali přetahovat. Tady patří obrovské poděkování všem klubům, které nám kluky bez problémů uvolnily, podporovaly. Za mě obzvlášť patří velké díky SK Baťov, který nám dodal nejvíc kluků do reprezentace. Viděl jsem, že aktivně naše účinkování na svém webu podporovali a skrze rodiče a přátele zajistili i největší diváckou kulisu ve Španělsku a předtím i v Belfastu. Mrzí mě akorát, že právě jejich celek postihly odchody hráčů a co mám zprávy, tak to byli taky jediné změny působiště.