Kliknutím zvětšíte
Třetí nejlepší šutér soutěže v uplynulém kole proti Ratiboři rozšířil své střelecké konto dvěma trefami na 17 gólů, ovšem ani ty nestačily na skalp soupeře.
„O víkendu jsme doplatili na neproměňování šancí. V každém zápase vždy nedáme tři až čtyři tutovky a pak sami soupeři umožníme dát opravdu góly z ničeho,“ mrzí čtyřicetiletého útočníka patriota Lidečka, který před lety okusil v dresu Brumova i třetí ligu a připsal si dokonce dvě branky.
„Máme nyní hodně mladý tým, který potřebuje sbírat zkušenosti. Každopádně věřím, že má na to, aby v příštích letech hrál výborný fotbal,“ je optimistou Aleš Číž.
Jarní odvetnou část máte jako na houpačce - ztráty v Hovězí, Přílukách a teď s Ratiboří se asi nečekaly?
To rozhodně ne! Přitom to bylo všechno hratelné, jen prostě nás trápí koncovka a pak sami nabídneme soupeři góly na stříbrném podnosu.
Mezi Vašimi mladými hráči si už musíte připadat pomalu jako jejich otec. Respektují vás?
Co to je respekt? Já si chlapů moc vážím, že s nimi můžu hrát a na konci fotbalové kariéry zažívám radost z fotbalu, ze společenství a celkové pohody, která v týmu panuje. Od vedení až po samostatné hráče.
Vypadá to, že jste vypadli ze hry o postup. Ale naděje umírá poslední?
To se uvidí. Je pravda, že naděje umírá poslední. My jsme to chtěli zkusit, ale na druhou stranu, jak sami mladí hráči řekli, minulý rok jsme hráli o záchranu a teď jsme na špici I. B třídy. Ten pokrok je obrovský!
Jaké máte podmínky a zázemí pro fotbal v Lidečku?
Zázemí je zde nádherné, hřiště super, máme krásnou tribunu. Prostě co potřebujeme, máme, a to díky vedení SK v čele s Radkem Čížem. A teď mu přibyl do party i Roman Hyžák.
Kolik chodí na vaše utkání fotbalových fanoušků?
Jak kdy. Ale v průměru je to okolo dvou set platících fanoušků, takže s ženami a dětmi, které jarmí vstup volný, je to asi 350 příznivců. To je pěkné číslo.
Jak se u vás pracuje s mládežnickými týmy?
Máme velkou základnu, a to je to co nás zdobí! V mužském fotbale jsou všichni z naší vesnice, takže to samo o sobě už něco vypovídá.
Sledujete výkony svých vrstevníků v nižších soutěžích? Třeba Milana Baroše ve Viganticích?
Moc ne. Bary je pojem sám o sobě, když hrál teď ve Valašských Příkazích, tak jsem se samozřejmě jel na něj podívat a pořád je dobrý! Ale je fakt, že zahrát bych si proti němu chtěl. (smích) Teď ale tuším dostal po dlouhé době červenou kartu…
Kde jste začínal s fotbalem a jaká byla vaše kariéra?
V šesti letech jsem začínal v Lidečku a hrál sem až do osmnácti. Na chvíli sem si odskočil do Brumova, kde sem si zahrál i třetí ligu, kde jsem dal dokonce dvě branky, na to vzpomínám rád. Následně jsem se s roční přestávkou ve Valašských Příkazech vrátil do Lidečka. Jsem asi patriot!
Na které trenéry rád vzpomínáte?
S odstupem času hodně na trenéra, který mi dal lásku k fotbalu - pan Františák, kterému u nás všichni říkali strýček. Následně pan Macek z Bylnice, díky kterému jsem naskočil natrvalo do mužského fotbalu už v 15 letech do základu a už sem tam zůstal. A hodně mě ovlivnil trenér Kubiš, ty tréninkové dávky pod jeho vedením jak v Brumově i v Lidečku hodně ovlivnily moje tělo, které z toho žije dodnes. A asi mentorově Aleš Vyškovský, který mě naučil hrát víc chytře a vůbec jak hrát fotbal po taktické stránce.
Kolik branek jste za Lidečko ve své bohaté kariéře nastřílel?
Statistiky si opravdu nevedu, bylo jich opravdu hodně, ale měl jsem taky asi milión brankových příležitostí, které jsem zahodil… (smích)
PETR KOSEČEK
83
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
