Bývalý stoper třetiligového Uherského Brodu převzal mančaft z krajské soutěže v létě 2022. V první sezoně s Tečovicemi skončil šestý, na suverénní Kroměříž B ztratil 32 bodů. Na druhou Veselou však jen pouhých šest bodů. „Cílem bylo hrát v elitní pětce a čekat, co z toho bude. Na první místo jsme ale nemysleli,“ přiznává někdejší mládežník Zlína, jenž v zimě přivítal posilu z Luhačovic.
Pane trenére, jaká byla zimní příprava?
Hlavním cílem bylo, ať se nám nikdo nezraní, kádry v těchto soutěžích nejsou úplně široké. Také jsme samozřejmě chtěli nabrat herní kondici. Na výsledky jsme se neupínali, ladili jsme to směrem k jaru. Až mistrovské zápasy ukážou, jestli jsme formu načasovali ideálně. (úsměv)
Výsledky v přípravě nehrají důležitou roli. Jak se vám přesto dařilo?
Bylo to všelijaké, dvakrát jsme vyhráli, třikrát prohráli. Začali jsme s dorostem Baťova, hráli jsme s Těšnovicemi, Bystřicí pod Hostýnem a dvakrát Mladcovou. V jednom z těchto zápasů jsme s ní prohráli vysokým rozdílem, dostali jsme tvrdý direkt. Vždy je tak na čem pracovat. Podobně jako u všech týmů by mohla být lepší produktivita.
Herní kondici jste nabrali. Podařilo se vám splnit i další cíl, tedy mít stoprocentně zdravý kádr?
Bohužel nepovedlo. Na soustředění se nám zranil Pavel Šesták, má svalové problémy, nějaký čas to zabere. Uvidíme, kdy se vrátí na hřiště. Odtrénoval celou přípravu, dařilo se mu. Prospěla mu minutáž, dostával se do pohody, měl v nás oporu. Zranění ho však přibrzdilo.
Pojďme přímo k vašemu vydařenému podzimu. Co stojí za prvním místem?
Když jsem minulý rok nastupoval do Tečovic, tak jsem věděl, že kvalita kádru je docela slušná. Že můžeme hrát o vyšší příčky, ten potenciál tam byl. Potvrdilo se to teď v podzimní části, ve které jsme zapracovali nějaké věci. Kluci si na vše ještě více zvykli. Úplná náhoda to tak není.
Co se zlepšilo?
Každý trenér má jiné návyky, po roce mého působení si to sedlo. Nestojí tak za tím nějaká konkrétní výrazná změna. Dobře jsme šlapali do obrany, obdrželi jsme nejméně branek. Sice jsme nevstřelili nejvíce gólů, dopředu to ale také šlo.
Vnímáte i větší respekt soupeřů?
Už v první sezoně jsme poznali, že 90 procent týmů, včetně těch z popředí, z nás mají respekt. Hrají zezadu, na což jsme však nachystaní. Chápu, že bránit a hrát na brejky je daleko lepší, koneckonců se to tak děje i ve velkých fotbalech. Máme to dosti ztížené, na což si ale nechci stěžovat.
Na podzim jste si vytvořili čtyřbodový náskok na Holešov B. Bavíte se reálně o postupu?
Tento týden máme s výborem sezení. Ve všech směrech včetně mládeže i zázemí tu však máme ideální podmínky. Naší mládežníci by navíc za pár roků mohli tvořit kostru základu.
Měl by na to i současný kádr?
Myslím si, že určitě ano, s týmy z I. A třídy jsme se už konfrontovali. Kvalita mančaftů z popředí tabulky naší zlínské skupiny I. B třídy je možná i vyšší než právě některých z I. A třídy.
Co současné mužstvo, změnilo se od podzimu?
Z Luhačovic pouze přišel Jarda Kryšpín, který byl ve stavu zraněných. Trénuje týden dva, uvidíme, kdy bude připravený. Kádr se jinak neobměnil, což jsem ani nechtěl. Když budeme zdraví, věřím, že to zvládneme.
Za Tečovice přímo i nastupujete. Jak to zvládáte?
Kluci si na to navykli, navíc to máme podložené výsledky. Žádnou nevýhodu v tom nevidíme, vedení nám do toho nemluví. Žádné stížnosti ani nemám. Osobně si to užívám, vidím to pak i z jiné stránky. A co se týče samotné trenéřiny? Věřím, že jsem se posunul. Pořád si to ale osahávám.