Štípa na půdu Pozlovic odjížděla v roli velkého favorita. Soupeř navíc na domácím hřišti neměl jediného náhradníka, zatímco hosté hned sedm. „Především jsme chtěli potvrdit roli favorita, což se nám i přes výpadky v sestavě podařilo. Kluci z dorostu nás skvěle doplnili, dostali se do zápasu i šancí. Vstřelili jsme šest branek, očekávání jsme splnili," pochvaluje si Elšík, který v exkluzivním rozhovoru Deník promluvil o působení ve Zlíně, současném trenérovi Fastavu Janu Jelínkovi nebo studentských letech na vysoké škole.

Proti Pozlovicím jste mezi 20. až 28. minutou vstřelili hned čtyři branky. Co stojí za produktivitou v tak krátkém rozmezí?
Do Pozlovic jsme přijeli těsně před zápasem, rozcvička tak nebyla nic moc. Chvíli nám trvalo, než jsme se sžili s terénem, který nebyl jako náš štípský, na kterém jsme zvyklí na kombinační hru. Prvních dvacet minut jsme si ještě na vše zvykali. Poté se nám podařilo vstřelit první branku a vše se rozjelo.

Za stavu 3:0 jste měl na kontě dvě vstřelené branky, ve 28. minutě navíc byl ve váš prospěch odpískaný pokutový kop. Byla varianta, že byste šel kopat?
Od kluků samozřejmě byly názory, ať jdu kopat, že mě to něco bude stát. (se smíchem) Odpověděl jsem jim, že branky dávám pouze ze hry nebo jiných standardních situací. Netlačil jsem se do toho. Vlastík Barcuch si to navíc chtěl vzít. Byl úspěšný.

Druhý hattrick kariéry jste nakonec vstřelil ve druhém poločase. Jak jste to prožíval?
Před příchodem do okresu jsem naposledy hrával divizi, kde dosáhnout na hattrick bývá o něco těžší. Teď to nějak vyšlo. Především jsem ale vždy dostal výbornou přihrávku od spoluhráčů. Nejprve Filip Okál dával míč pod sebe a já jen trefil branku. Před druhou trefou jsem od Michala Suchého obdržel krásný centr. Hattrick jsem dovršil po rohu Romana Holíka. Všichni z nich měli v hattricku velkou roli.

Fotbalisté Tečovic (žluté dresy) si připsali páté vítězství v řadě.
I.B. sk. B: MMA a rugby v Loukách, Chropyně z brankáře udělala hrdinu

Bude to pro vás teď hodně drahé?
Něco na to padlo – minimálně litr slivovice. Vzhledem k sobotním narozeninám k tomu navíc ještě něco přibude.

Hattrick jste vstřelil právě pouhý den po narozeninách…
Byla to pouze souhra okolností, žádný osud bych v tom neviděl. Pochopitelně je to ale příjemný dárek.

Ve Zlíně jste nastupoval na pozici záložníka. Kde vás teď fanoušci na hřišti můžou potkávat nejčastěji?
Ve Slavičíně jsem nastupoval na středním záložníkovi nebo stoperovi. Teď ve Štípě jsem spíše chtěl hrát v obraně. Podle kluků si však na tento post ještě chvíli musím počkat. (s úsměvem)

Zkušenější hráči postupem času přechází právě do obrany. Bude to i váš případ?
Vůbec bych se tomu nebránil. Je to i dost možné. Dokud mi to ale ještě běhá, tak klidně budu hrát zálohu. Jakmile to už tak dobré nebude, tak velmi rád se stáhnu a místo předám dalším. (s úsměvem)

Fotbalisté Mysločovic (bílo-zelení) nebyli daleko od překvapivého zisku bodu.
OP: Festival zahozených šancí, hráč z pole v brankovišti i neuznaná trefa

Ve Štípě působíte od letošního léta. Jak se udál váš příchod?
Po konci ve Slavičíně jsem určitou dobu fotbal nehrál. Švagr Matěj Velev nastupuje právě za Štípu, kde znám více než polovinu kádru. Před sezonou mě lanařili, že disponují úzkým kádrem. Mám to blízko, dá se to skloubit. Na nabídku jsem tak kývl.

Se Štípu jste aktuální druzí v Okresním přeboru. Jaké máte s mužstvem ambice? Troufl byste si případně ještě na krajskou soutěž?
Otázka ambicí je spíše na manažera či vedení klubu. Z mé strany by to však pravděpodobně vypadalo stejně jako dosud – když bych měl čas, rád bych hrál.

Během profesionální kariéry jste vyzkoušel pouze angažmá ve Zlíně. Byl jste takový srdcař?
Asi ano. Od žáků jsem si prošel mládežnickými kategoriemi, klub vám přiroste k srdci. Pokud jste spokojený, tak myšlenky na jiné angažmá nemáte. Na působení ve Zlíně vzpomínám velmi rád, se spoustou kluků se stále vídáme.

Předpokládám, že nabídky na odchod přesto přišly…
Během působení v nejvyšší soutěže nabídky byly. V daný moment jsem to však nevyhodnotil tak, že by mi to mělo přinést něco lepšího. O odchodu jsem tím pádem neuvažoval. Ve Zlíně jsem navíc na UTB studoval aplikovanou informatiku. Udělal jsem celého inženýra. Jak to tak ale bývá, tak pracuji mimo obor. (se smíchem)

Fotbalisté Tečovic (žluté dresy) doma překvapivě přehráli Mladcovou.
Podívejte se: Tečovice doma porazily Mladcovou, vyhrály popáté v řadě

Byl jste v kabině jediný student?
Je pravda, že na profesionální úrovni studuje pouze málo fotbalistů – moc nás tehdy nebylo. V podstatě jen Michal Malý a Jirka Dobeš. Poté maximálně mladší kluci.

Po konci profesionální kariéry jste zamířil do Slavičína…
Ve Slavičíně jsem ještě nějaký čas nastupoval, po konci jsem však fotbal už vůbec neřešil. Upřímně ani nemám trenérské ambice, fotbal jsem sledoval jen zpovzdálí. Více než třicet let u fotbalu stačilo. S rodinou a dětmi přijdou i jiné priority.

Jak aktuálně sledujete Zlín?
Moc kluků ze Zlína už v současnosti neznám – víceméně jen Poznyho (Tomáš Poznar - pozn. red.), Dostyho (Stanislav Dostál - pozn. red.), Matejova (Róbert Matejov - pozn. red.) a Jeldu (hlavní kouč Zlína Jan Jelínek - pozn. red.), se kterým jsem dokonce ještě hrával. S kluky ze Slavičína jsem více v kontaktu.

Trenér Jan Jelínek je druhým nejmladším koučem ligy. Co na jeho angažmá říkáte?
Hodně mu to přeji. Postupně trénoval mládež, „B-mužstvo“. Je skvělé, že takto mladý trenér se jako odchovanec dostane až na ligovou úroveň. Shodou okolností byl u naší jediné letošní porážky, když hrál za Luhačovice „B“.