Valašské Klobouky a Poteč, to jsou letos, a převážně na jaře, dva rozdílné světy. První jmenovaný celek postupně stoupá tabulkou, soupeřům naděluje příděly. Jeho blízký rival naopak dělá vše, aby se zachránil. O favoritovi zápasu nebylo možné diskutovat. „Očekával jsem nevyzpytatelné utkání,“ přiznává Mikulčík.

„Bylo to derby, Poteči navíc jde o záchranu, o podcenění nemohla být řeč. Zápas jsme zvládli s přehledem, největší rozdíl byl v tom, že jsme ke kvalitní hře přidali i kvalitu v zakončení. Potvrdili jsme jarní vzestup formy,“ libuje si.

Tři body svým perfektním střeleckým výkonem pomohl zajistit právě Tomáš Mikulčík. V prvním poločase vstřelil jeden gól, v rozmezí 58. a 85. minuty další tři. „Že by to mohl být můj den? To jsem nijak zvlášť nevnímal,“ připouští.

„Na hattrick jsem však myslel hned po vstřelení druhého gólu. To, že by se mě pak snažili spoluhráči více nacházet, si nemyslím. Gólové příležitosti vyplynuly z průběhu hry,“ líčí Mikulčík dojmy z úspěšného střetnutí.

Promo Kanonýr Deníku

Tři trefy v jednom utkání byly jeho dosavadním maximem. To překonal pět minut před koncem základní hrací doby, kdy dovršil na konečných 7:1. „Po finanční stránce mě to nebude stát vůbec nic. Když ale sečtu čtyři góly a rozhovor do Zlínského deníku, tak to bude minimálně litr slivovice,“ culí se.

Sezonu osobně rozjel solidně, v úvodních šesti kolech vstřelil čtyři góly, další trefu přidal osmého října. Následně však až do druhé poloviny dubna čekal na další branku. „V této sezoně jsem spálil snad nejvíc šancí v životě, ale nakonec se mi podařilo dostat na číslo deset, což byl můj cíl. Jelikož to byl můj poslední zápas v této sezoně, tak se mi to povedlo splnit za pět minut dvanáct!“ naráží na pracovní povinnosti, vinou kterých nezasáhne do posledních pěti kol okresního přeboru.

Valašské Klobouky na jaře řádí, kromě prohry na Kašavě na konci března zvítězily ve všech ostatních utkáních. V tabulce se vyšplhaly už na čtvrtou pozici. „Myslím si, že to je logické vyústění kvality kádru. Hraje zde spousta šikovných kluků, kteří mají na vyšší soutěže než je okresní přebor. Jsem rád, že se nám tato papírová kvalita konečně podařila převést na hřiště. Sebe i naše příznivce bavíme předváděnou hrou a výsledky,“ pokyvuje spokojeně hlavou.

Slopné překvapivě získalo na půdě Štípy bod. Ilustrační foto.
OP: Slopné obralo Štípu, Paseky stály. Kašava a Valašské Klobouky nadělovaly

Dosavadní kariéru v podstatě spojil se dvěma kluby – kromě Valašských Klobouk ještě nastupoval za Vlachovice. „Ve Valašských Kloboukách jsem vyjma střídavých startů v Brumově a ve Zlíně hrál odmalička. Po několika sezonách, které jsme strávili na dně tabulky, to chtělo změnu. Vlachovice byly tou ideální volbou. Tři sezony, které jsem zde odehrál, hodnotím jako velmi pozitivní jak po fotbalové, tak i kamarádské stránce.“

„Návrat zpět do Klobouk byl zapříčiněn tím, že se vracelo více lidí, kteří v minulosti Klobouky opustili a vraceli se s cílem postoupit z okresního přeboru, což se zatím nepodařilo. Věřím ale, že to v budoucnu zvládneme a Klobouky se vrátí do soutěží, do kterých patří,“ dodává bojovně naladěný Tomáš Mikulčík.