Společně se svými parťáky si prvního místa užil dosyta. „Pohár a medaile nám předával pan Brímus. (Pavel Brímus – předseda OFS Zlín, pozn. red.) Měli jsme nachystaná trička, šampaňské i doutníky. Po zápase pak do rána proběhla after party, přičemž jsme se potkali i s „B“ Slušovic,“ poukázal Švejda na oslavy vítěze Okresního přeboru Zlínska.

„Bylo to docela úsměvné, za vítězství ve IV. třídě jsme měli velký pohár. Kluci ze Slušovic se pak nás nevěřícně dívali, že za výhru v okrese mají menší trofej než my,“ culí se Jiří Švejda. „Vše ale proběhlo v pořádku, podali jsme si ruce a nakonec dali i panáka. Bylo to skvělé zakončení sezony.“

Jaká to byla sezona?
Jednoznačně úspěšná, famózní. Pouze dvakrát jsme prohráli, po celou dobu vládli soutěži. Výborně nám fungovala kabina, máme skvělou partu. Šlo to vidět i v posledních zápasech, kdy jsme některým museli říct, že se nedostanou na lávku. Neměli s tím žádný problém.

Obdrželi jste dvě individuální ceny. Jednu z nich i vy osobně za nejlepšího brankáře sezony…
Samotného mě to překvapilo, vůbec jsem o tom nevěděl. Je však pravda, že jsme inkasovali nejméně branek, zároveň jich nejvíce vstřelili. A to i díky nejlepšímu střelci soutěže Pepovi Spáčilovi, kterého jsme podporovali, aby na toto prvenství dosáhl.

Co bylo klíčem k vítězství?
Předchozí sezony hodně ovlivnil covid, vinou restrikcí se nehrálo, chvílemi jsme ani netrénovali. Kluci díky tomu měli větší chuť do fotbalu. I když nás původně moc nebylo, tak jsme se přihlásili do IV. třídy, posléze se nám podařilo podepsat několik lidí. Soutěž jsme chtěli ovládnout, což se podařilo. Na jaře jsme navíc zvládli tři derby s Veselou „B, Zádveřicemi a Lužkovicemi „B“.

Bylo vám v sezoně vůbec úzko?
Ani ne. Od začátku jsme disponovali náskokem, postupně se na nás začala dotírat Trnava. Když k nám na konci října přijela, tak jsme ji porazili 4:1, nepředvedla příliš kvalitní výkon. Největší konkurenci jsme tak vnímali v podobě „B“ Veselé, proti nim jsou k vidění pěkné zápasy.

Na druhé straně jste porazili poslední Mysločovice „B“ 18:1…
Nejprve musím říct, že mi jich bylo líto. Po zápase jsem všechny jejich hráče obešel a poděkoval, že to dohráli a nehodili tam ručník. Nemají dost široký kádr, údajně ani tolik nespolupracují s „A“, což jde vidět i v tabulce, když dostali přes 150 gólů. Za stavu 10:1 jsme se snažili už tolik neútočit. Pořád nás ale napadali, z protiútoku jsme se vždy prosadili, tři kluci dali minimálně hattrick. Dokonce i mně se coby brankáři podařilo skórovat, z penalty. S mladými jsme se vsadili, že když ji budeme mít, tak na ni půjdu.

V Lípě nezastáváte pouze roli brankáře a předsedy klubu, že?
Čtyři roky trénuji přípravku, starám o mládež. Když u „A“ skončil trenér, tak představenstvo rozhodlo, že na „čtverku“ nemá cenu nikoho hledat. O spolupráci jsem požádal legendu klubu Tondu Šubu, který mi pomáhal v zápasech, spolu jsme to pak dirigovali. Osobně jsem měl na starosti trénink či sestavy. Tondovi tímto moc děkuji.

Fotbalisté Lípy ovládli IV. A. třídu, v sobotu přebírali pohár pro vítěze soutěže.
Podívejte se: Lípa převzala pohár pro vítěze IV. A. třídy. Slavila vítězstvím

Jak vše zvládáte skloubit?
Pochopitelně to není jednoduché, máte na starosti mnoho věcí – řešíte dresy, přestupy, sponzory, posíláte zprávy. A tak dál bych mohl pokračovat. Baví mě to, fotbal od začátku dělám srdcem, miluji ho, věřím, že lidé to oceňují. Trochu mě ale mrzí, že se nenašel nikdo podobný, kdo by mi s tím pomáhal. Když ale pak například vidíte čtyřicet spokojených dětí v přípravce, jak se věnují fotbalu a nedívají se pouze do mobilu, tak vás to naplňuje.

Co je pro vás nejvíce stresující?
Řešení problémů, mimo jiné jsme neměli dost kluků na dorost. Nechtěl jsem to tak nechat, obvolal jsem kluby. Nakonec se nám podařilo udělat sdružený oddíl s Jasennou, která nám dala hráče, sezonu jsme tak odehráli. Po sezoně ale znovu budeme mít problém, někteří kluci za dorost už hrát nemůžou

Vyplatí se vám to?
Z pohledu rodiny to není nic příjemného, zabere mi to šest dní v týdnu – musí se plánovat tréninky dětí, chlapů, pak máte zápasy. Pro mě je ale důležité, že v přípravce mám syna. Toto všechno mi dovoluje práce. Kdybych ji musel změnit, tak nevím, jak bych to vše stíhal. Kolega například povýšil v práci, za sezonu tak stihne jen pár tréninků.

Vraťme se na závěr k prvnímu místu mužů. V jaké soutěži uvidíme Lípu v příští sezoně?
Po zápase s Jaroslavicemi „B“ jsme měli hráčskou schůzi. Chtěl jsem, aby se rozhodla sama kabina. Debatovali jsme dvě hodiny, byla to diskuze na úrovni. Hlasování pak proběhlo jednoznačně, všichni chtěli zůstat ve „čtyřce“. I nadále s námi budou chodit dorostenci, více je začneme začleňovat do základní sestavy, „trojka“ by pro ně ještě byla velká skok. Starší hráči řekli, že prostor jim na to nechají.

Fotbalisté Slušovic "B" si postupové oslavy nechali na domácí zápas s Potečí.
Podívejte se: Takto slaví "B" Slušovic! Pohár přebíralo po výhře 11:0

Byli byste už příští sezonu ve III. třídě konkurenceschopní?
Věřím tomu, že ano. Třetí třídu jsme hráli už před covidem, kádr se od té doby tolik nezměnil. Své bychom si odehráli, hlavně doma. Teď si alespoň užijeme tři derby za půl roku, jsou to pro nás zápasy roku.

Jak osobně berete rozhodnutí kabiny?
Rozhodnutí mě mrzí, jsem s ním ale smířený. Jako předseda nejsem takový, že bych tam klub přihlásil a bylo hotovo. Uvidíme, zda ostatní mužstva za námi vezmou postup, nahoru se už jen kvůli většímu dojíždění přeci jen tolik nechce.