SK ZLÍN 1931 – ŠTÍPA 2:2 (1:1)

Jaroslav Novotný, trenér Pasek: „Do zápasu jsme vstoupili aktivně, což vyústilo v naší branku z rohu. Nadále jsme měli jsme více ze hry, i šance, utkání se postupem času vyrovnalo. Soupeř pak šel do vápna, byla z toho penalta a vyrovnání na 1:1. Před vstupem do druhého poločasu jsme si něco řekli, nedokázali jsme to však plnit – sice jsme dobře bránili, špatně jsme se však dostávali do tempa. Hosté nás přehrávali, vytvářeli si šance, jednu proměnili a šli do vedení 2:1. V té době byli lepší. Po inkasovaném gólu jsme konečně zabrali, zaslouženě jsme vyrovnali. Penalta se určitě měla pískat, náš hráč by asi vystřelil na branku, soupeř ho trefil. Správně byly nařízeny oba pokutové kopy, rozhodčí předvedl velice solidní výkon. Když to vezmu celkově, hosté zahráli o trochu lépe, my zápas dobře odbojovali. Šance na postup znovu vzrostly, dvě kola před koncem jsme na tom lépe, můžeme si dovolit i jednu prohru. Na to se ale nechci spoléhat, byl bych rád, aby bylo hotovo už příští týden v Kašavě. Dobře však víme, že to na jejich hřišti nebude nic lehkého. Chybí nám poslední krůček. Bude to boj!“

Martin Ráček, předseda Štípy: „Dva nejlepší týmy OP si od počátku zápasu nedarovaly ani píď hrací plochy, kdy tak v prvé půli bylo k vidění vyrovnané a fyzicky náročné utkání. Domácí otevřeli skóre hned v úvodu po precizně zahraném rohu, Štípa však záhy odpověděla proměněním penalty po faulu na pronikajícího Okála a přes náznaky šancí na obou stranách další góly do poločasu už nepadly. Po změně stran se ráz zápasu ale diametrálně lišil, Štípa domácí Paseky viditelně přehrávala, ale dlouho neměla potřebné štěstí v zakončení, což prolomil až čtvrt hodiny před koncem hostující kapitán Elšík. Když už se zdálo, že potřebné tři body poputují k nám, tak z posledního dlouhého nákopu paseckých míč propadl do malého vápna Štípy, kde se na zem poroučel domácí hráč a po intervenci pomezního byl nařízen diskutabilní pokutový kop, který určil finální skóre. Body se tak dělily, což domácí kvitovali s podstatně větším nadšením a očividnou radostí, nám tedy nezbývá nic jiného, než bojovat dál a tak trošku nesportovně věřit v další jarní zakolísání paseckých. Jako předseda oddílu si velmi cením předvedeného výkonu a hry našich borců, za což jim tímto veřejně děkuji.“

SLOPNÉ – JASENNÁ 5:1 (3:0)

Radek Kolařík, trenér Slopného: „Perfektně jsme vstoupili do zápasu, v první minutě jsme vstřelili gól. Pak se hraje úplně jinak. Do poločasu jsme po pěkných akcích přidali další dva kusy. Ve druhé půli jsme chtěli pokračovat v aktivní hře, nezatahovat se. Hosté při zranění našeho stopera snížili, poměrně rychle jsme ale vsítili branku na 4:1. Zápas jsme už dohráli v pohodě. S výkonem jsem celkově spokojený. Výborně zahrál Michal Šoman, který vstřelil dva góly, další dva připravil.“

Petr Číž, asistent trenéra Jasenné: „Zápas pro nás začal velmi špatně. Ani ne po půl minutě utkání, po ztrátě míče na polovině hřiště, domácí rychlým protiútokem udeřili poprvé. Ve 20. minutě šli do dvoubrankového vedení po dobře zahrané standardní situaci. Celý první poločas jsme byli daleko od hráčů soupeře. Dokázali jsme si vytvořit několik šancí, ovšem bez úspěchu. Několik minut před koncem poločasu jsme inkasovali potřetí. V šatně o přestávce jsme si řekli, že musíme více hráče dostupovat, být důraznější a zjednodušit hru. Do druhé půle jsme vstoupili aktivněji, domácí se 15 minut nedostali za půlku. Odměnou za to byl krásný gól Smilka. Chvíli poté Zicha orazítkoval horní tyč domácí branky. Slopné hned z rychlého protiútoku přidalo čtvrtou branku. Nevzdávali jsme se, nějaké šance tam byly, ale nepadlo nám to tam. Dvanáct minut před koncem jsme obdrželi pátou branku a o osudu utkání bylo rozhodnuto.“

VYSOKÉ POLE – LUHAČOVICE B 0:6 (0:2)

Dominik Tománek, hráč Vysokého Pole: „Týmy se utkaly v oslabených sestavách, u hostí se musel převléknout trenér, my jsme museli povolat našeho „záložáka" Jirku Ludíka. Utkání pro nás skončilo výsledkově hodně krutě, skóre jako takové úplně neodpovídá průběhu utkání. Soupeř byl extrémně efektivní v koncovce, prakticky každou naši výraznější chybu potrestal gólem. Naše finální řešení by se naopak dalo popsat slovy hrůza, zmar, zoufalství a ke vstřelení gólu by nám nepomohlo asi ani dalších 90 minut. Nicméně je pozitivní alespoň to, že jsme si opravdu řadu velkých šancí dokázali vypracovat, třikrát nastřelili brankovou konstrukci, nenechali jsme se soupeřem herně přehrát, takže vypilovat zakončení a směle kupředu ke světlejším zítřkům.“

Pavel Löbb, trenér Luhačovic B: „Rozhodl začátek utkání a druhého poločasu, bylo to stěžejní. Do 20. minuty jsme vsítili dva góly, po přestávce jsme rychle přidali další dva. Soupeř se uchýlil k dlouhým nákopům, využíval svého hřiště, naše obrana to bez problémů uskákala. Hráli jsme svoji hru, byli jsme aktivní a trpěliví, splnili jsme to na sto procent. Byl jsem rád, že mi kluci dovolili nastoupit a věnovali mi penaltu. Nedovedu představit, jak by to bylo drahé, kdybych to neproměnil. (úsměv) Užili jsme si pohodové utkání. Klukům patří obrovský dík, jak k zápasu přistoupili. Jakmile jsme v plné zbroji, zvládáme to.“

VALAŠSKÉ KLOBOUKY – ÚJEZD 6:1 (3:1)

Jaroslav Maňas, předseda Valašských Klobouk: „Újezdu jsme téměř vrátili podzimní výsledek. Do zápasu jsme přitom vstoupili špatně – náš stoper podcenil balon, neodhlavičkoval ho, hned v první minutě jsme inkasovali. Kluci však byli na zápas dobře nastavení, vyhecovaní, soupeři měli co vracet. Začali jsme je přehrávat, aktivní byli i obránci. Navíc jsme byli důrazní v koncovce, dvě tři branky jsme vstřelili právě díky tomu. Kluky musím vážně chválit, zahráli dobře! Od Újezdu to naopak bylo takové bezzubé, téměř do ničeho se nedostávali. Celý zápas byl pod naší taktovkou. Za tři body jsem vděčný.“

Ivan Pecha, trenér Újezdu: „Do Klobouk jsme odjížděli v pohodě a téměř v kompletní sestavě. A s cílem bodovat a přiblížit se domácímu týmu, jenž byl o tři body před námi. Jenže Klobouky byly po všech stránkách lepší, dynamičtější a hlavně pohyblivější. Obrovské problémy nám dělaly náběhy za obránce, skvělé míče posílal rtuťovitý Nevrlka. Přitom lepší začátek jsme si ani přát nemohli. Hned v první minutě jsme šli po rohu Martínka do vedení, kdy míč propadl na zadní tyči a ten tvrdou křižnou střelou poslal do sítě Radim Pavelka. Pak už ale domácí převzali otěže zápasu a v osmé minutě z penalty srovnali stav. Před tím jejich mladíček Vangor si pohrál se čtyřmi našimi zkušenými hráči a předložil míč do vápna, ve kterém jsme faulovali. Tato akce nastavila prakticky celý vývoj zápasu. Špatně jsme přistupovali k hráčům, nechávali jim prostor ke kombinaci, což šikovní domácí borci plně uměli využít. Přesně tak i padl druhý a v podstatě vítězný gól Klobouk. Třetí jsme dostali po rohu, když domácí hráč rovněž odražený míč propálil do naší sítě. Po změně stran jsme stále chtěli a mohli s výsledkem něco udělat. Ale to nám i přes nějaké šance nepodařilo. Naopak, na chlup stejně jako minule proti Pasekám, jsme i teď vytvořili dva stejně zbytečné fauly před naším vápnem. První domácí exekutor poslal do břevna, aby naši bránící hráči jen přihlíželi, jak hráč soupeře hlavou dorazil míč do brány. A pátý gól šel i na vrub našeho brankáře, jenž střelu neudržel a opět zcela volný hráč míč dorazil do brány. Šestý gól pak přišel po špatně zahraném vystavení ofsajdu, kdy náš mladý střídající hráč umožnil svým špatným postavením situaci, po které na něj šli tři hráči s míčem sami. Situaci vyřešili tak, že dali gól do prázdné branky. Pak už jsme si radši přáli konec zápasu. Budu se opakovat. Prohrát můžete, ale musíte vědět, že jste na hřišti odevzdali všechno. Což nebyl tento případ. A hlavně mě svojí hrou zklamali hráči, kteří by měli být tahouni a lídři a od kterých jsem čekal úplně jiný výkon. Na místo toho, jsme akorát předvedli početné divácké kulise z Újezdu takové fotbalové trápení, za což bych se našim fanouškům aspoň touto cestou chtěl omluvit. Pro náš nedělní bídný výkon ve Valašských Kloboukách ale žádná omluva neexistuje.“

NEDAŠOVA LHOTA – POTEČ/FRANCOVA LHOTA B 5:4 (4:2)

Petr Pacík, trenér Nedašovy Lhoty: „Byla to těžká přestřelka. (úsměv) Hrálo se mini derby, celý zápas jsme vedli. Do druhého poločasu jsme šli s náskokem 4:2, asi jsme si už mysleli, že je hotovo, to ale nikdy není! Hosté snížili na 4:3, několik minut před koncem navíc na nás byla penalta. Gólman ji však chytl, hned na to jsme po výkopu dali na 5:3. Vítězství je vybojované, dopadlo to pro nás dobře. Celkově to ale byl úžasný zápas z obou stran. Nikdo neví, co se ještě bude dít, myslím si ale, že záchrana je jasná, že definitivně můžeme slavit. Jako nováček jsme hodně rádi, hlavním cílem bylo nespadnout zpátky.“

JAROSLAVICE – NÁVOJNÁ 2:2 (1:2)

Martin Ptáček, hrající trenér Návojné: „Do Jaroslavic jsme odjížděli v okleštěné sestavě, kvůli dovoleným, práci a dalším věcem nám chybělo osm lidí. Všelijak jsme to skládali, nakonec jsme dali dohromady dvanáct lidí. Do zápasu jsme vstoupili dobře, ve 20. minutě jsem vedli 2:0, navíc jsme předváděli dobrý fotbal. Na konci první půle fučelo, vítr nečekaně zastavil balon, dostali jsme laciný gól. Ve druhém poločase jsme obdrželi další smolnou branku, domácí srovnali na konečných 2:2. Ke konci ještě měli šanci, kterou nevyužili. Celkově jsme však měli dalších čtyři pět tutovek, jednu i do prázdné. Bod z Jaroslavic nakonec však po průběhu a problémům se sestavou celkem bereme, jelikož jsme mohli i prohrát.“

LAČNOV – KAŠAVA 1:7 (1:4)

Václav Miklovič, kapitán Lačnova: „Vinu za prohru asi bere na sebe. Polovina tými mi byla na svatbě, výkon tedy nebyl optimální. Sezonu už chceme dohrát bez zranění a začneme se soustředit na tu další. Rozhodně musíme zvýšit konkurenci v týmu, pár jmen již máme v hledáčku. Uvidíme, do jaké soutěže to nakonec bude.“

Pavel Studénka, trenér Kašavy: „Hráči po domluvě zabrali, odčinili tak prohru s Jaroslavicemi. Kluky musím pochválit, podali výborný výkon, domácí předčili ve všech směrech. Konečný výsledek je pro soupeře ještě přijatelný. Rád bych vyzdvihl 42letého Milana Šumšala, mladým ukazuje, jak to má vypadat. V posledních zápasech odvádí neskutečnou práci, velice výborné výkony. Je to podpořeno velmi dobrou fyzičkou. Táhne celé mužstvo, smekám před ním klobouk.“


Načítám výsledky ...

Načítám tabulku ...