JAROSLAVICE – KAŠAVA 2:3 (2:2)

Miroslav Březina, trenér Jaroslavic: „Proti Kašavě jsme odehráli smolné utkání – dostali jsme se do několika šancí, které jsme však nedokázali využít. Naopak jsme inkasovali laciné góly. Zápasu by více odpovídala remíza, bohužel nám to bodově nevyšlo. Hosté mají ve svém kádru dva šikovné mladé kluky, snažili se hrát kombinačně, nenakopávali to. Nikterak nás však nepřekvapili. K vidění byl slušný fotbal.“

Pavel Studénka, trenér Kašavy: „V prvním poločase to byl vyrovnaný zápas. Domácí se krásnou brankou ujali vedení, trefili vinkl. Srovnali jsme. Jaroslavice opět po hrubce vedly, chvíli před koncem půle jsme vyrovnali na 2:2. Hrál se slušný fotbal. Ve druhé půli nastal obrat, domácí jsme zatlačili, byli jsme lépe fyzicky připraveni. Dali jsme třetí gól, měli jsme i dvě šance, zaslouženě jsme vyhráli. Mladí kluci podali vynikající výkon, jsem spokojený, že je mám, kromě třech 18letých nastoupil i jeden 16letý. Po 10. kole jsme na čtvrtém místě, jsem za to šťastný, upřímně jsem to nečekal.“

SK ZLÍN 1931 – ÚJEZD 4:0 (3:0)

Jaroslav Novotný, trenér Pasek: „První poločas byl z naší strany dobrý, soupeře jsme přehrávali, vstřelili jsme tři góly. Druhý byl vyrovnanější, Petr Kupka chytl penaltu, vše fungovalo. Dali jsme ještě jednu branku, znovu jsme to zvládli. Hattrick vstřelil Denis Zedník, kterému to skvěle sedlo. Teď nás čeká zápas podzimu. Příprava na Štípu bude stejná, maximálně prohrajeme, soutěž je dlouhá. Každopádně respektujeme sílu soupeře. Že jsme zatím inkasovali dva góly? Začíná to už od Petra, mančaft celkově šlape dozadu. Loni jsme brankáře točili, Petr je teď i vinou zranění Davida Eichnera jedničkou. Minulý týden nám navíc pomohl Aleš Jenček z Lužkovic. Říkal, že když bude potřeba, znovu přijde. (úsměv) Sestava se nám ustálila, hráče teď netočím, nechci do toho zasahovat.“

Ivan Pecha, trenér Újezdu: „Dle výsledku zápasu u prvního týmu SK Paseky se může zdát, že šlo o jednoznačnou záležitost, ale úplně tak tomu nebylo. Nikdy si nestěžuju na absence, ale teď jsme jeli do Zlína a chybělo nám deset hráčů. Samozřejmě ne všichni by byli v sestavě, ale na lávce jsem měl k dispozici akorát asistenta trenéra Zbyňka Veleckého. A do základní sestavy jsem postavil Broňu Slováka, jenž přijel z Prahy a my jej v pátek večer přemluvili, aby nám šel pomoct a bylo nás aspoň jedenáct. Jsou porážky, kdy jste naštvání a pak jsou ty, kdy je soupeř prostě lepší. My jsme ale svou kůži nedali lacino. Ustáli jsme úvodní domácí tlak a postupně hru vyrovnali, bohužel první dvě branky jsme dostali po individuálních zaváháních hráčů. Třetí pak dali domácí z penalty za náš faul ve vápně. Jenže i my si vytvořili šance. Bohužel pro nás soupeř měl v bráně fantastického Kupku, tento ligou protřelý matador je stále gólman patřící výkonem do úplně jiné soutěže. Dovolím si tvrdit, že kdyby Paseky měly brankáře, kteří se v okrese běžně pohybují, tak bychom dali minimálně tři branky. První poločas Kupka perfektně zlikvidoval přímý kop Filipa Martínka a ve druhém fantastickým zákrokem vychytal po rohu Ondru Častulu a jako bonus mu ještě chytl posléze penaltu. Do druhého poločasu jsme šli s mini cílem ho neprohrát a dát domácím aspoň jednu branku. To se nestalo i díky výtečnému brankáři domácích a druhému nadstandardnímu hráči Zedníkovi. Ten už v první půli táhl většinu ofenzivních akcí domácích. A ve druhém poločase si ke konci zápasu parádně prvním dotykem převzal míč, lehce obešel našeho pravého beka a dal čtvrtý gól zápasu. Domácí vyhráli zaslouženě a jde na nich vidět, že na rozdíl od většiny týmů v okresu trénují pospolu, neboť mají naučené věci v zápase, což když vám hráči na tréninky nechodí, tak je to prostě nenaučíte. A pak měli dva výrazně nadstandardní hráče Kupku a Zedníka. Ale i přes porážku jsem své svěřence pochválil, protože jsme vůbec nehráli špatně, vytvořili si šance, a když si odmyslím obdržené branky, tak to byl herně vyrovnaný zápas.“

Fotbalové Paseky (modré dresy). Ilustrační foto.
OP: Paseky jasně kralovaly ve šlágru. Štípa přehrála Jaroslavice

VALAŠSKÉ KLOBOUKY – LUHAČOVICE B 2:3 (0:1)

Vojtěch Číž, trenér Valašských Klobouk: „Podruhé po sobě jsme narazili na velmi kvalitního soupeře, který měl v určitých chvílích navrch kombinačně, silově, technicky. Byl však i perfektně rychlostně vybaven. Na Luhačovice jsme chtěli vletět, připravovali jsme se na to, začátek jsme bohužel nezachytili, nemohli jsme se dostat do zápasu, všude jsme byli pozdě. Především jsme špatně řešili přihrávky – když jsme získali míč, špatnou přihrávkou jsme ho dali soupeři, který toho dokázal využít. Pramenily z toho i jeho šance, jednu využil. První půlku jsme přesto odehráli solidně. O přestávce jsme přeházeli sestavu. Chtěli jsme hrát aktivně, chodit do nich, presovat už od útočníků. V úvodních patnácti dvaceti minutách se nám to i dařilo. Hru hodně oživil Macháč. Rychle jsme srovnali, což jsme si zasloužili. Šli jsme i do vedení 2:1. Pak nám docházely síly, čehož hosté využili – na pravé straně jsme špatně vyřešili odkopnutí balonu, u tyče zůstal nepokrytý hráč soupeře, vyrovnali na 2:2. Doma jsme chtěli vyhrát, více jsme to otevřeli, byli jsme v hodně lidech vepředu, bohužel jsme propadli. George je silný na míči, dal to na pravou stranu, hráč hostů to k tyči uklidil na 2:3. I my ještě měli šance, nastřelili jsme břevno, na remízu jsme však už neměli sílu. Zasloužili jsme si bod, ten nemáme. Zbývají tři zápasy, musíme vyválčit nějaké body.“

Pavel Löbb, trenér Luhačovic B: „Od začátku jsme chtěli hrát a napadat hodně vysoko, což nesedí žádnému týmu. Plnili jsme to 20 minut, v 19. minutě jsme byli odměněni krásným gólem, který vstřelil George. První poločas nám jednoznačně patřil, kromě standardních situací jsme domácí k ničemu nepustili. Problémem však znovu byla koncovka. Řekli jsme si, že v tom budeme pokračovat, že dáme pozor na standardky. To jsme nesplnili, z rohu jsme inkasovali, soupeře jsme okamžitě dostali do hry. Během několika minut a individuální chybě jsme prohrávali. Domácí byli na koni, těžko jsme se dostávali do jeho šestnáctky i gólových situací. Prostřídali jsme to, oživili útok, po závaru a šťastném gólu před brankou soupeře jsme srovnali na 2:2. Slepeným gólem jsme to otočili. Úspěšně nám probíhá začleňování dorostenců, za což jsem rád. Vítězný gól dal Dominik Rajznauer, pro nějž to byla první branka mezi dospělými. Konec utkání byl nervóznější, udrželi jsme však nervy. Stále se držíme v horních patrech tabulky, kde chceme hrát. Nyní se nám na ni dívá dobře.“

NEDAŠOVA LHOTA – JASENNÁ 7:1 (4:0)

Petr Pacík, trenér Nedašovy Lhoty: „Do zápasu jsme nemohli nasadit tři hráče základní sestavy, hráli náhradníci. Byli jsme napjatí, jak to dopadne, zahráli však velice dobrý fotbal. Jasenná na nás v prvních pěti deseti minutách vletěla. Chvílemi jsme se hledali, čekali jsme, co se bude dít. Málem jsme si vstřelili i vlastní gól, klidně jsme mohli prohrávat 0:2. Bylo to špatné. Naštěstí se to srovnalo. Pak nám vyšly klíčové akce, kdy jsme vyrazili dopředu a dali gól, byl to hlavní klíč úspěchu. Jasenná se snažila hrát fotbal, sedm gólů si nezasloužila. Karel Šerý? Předvedl velký výkon, kromě čtyř branek i na jednu přihrál, což se neděje každý týden. Po minulém derby jsme byli hodně zklamaní, dost nás to mrzelo. Už jsme potřebovali body, po čtyřech prohrách je na vás deka. Tímto vítězstvím jsme si pomohli.“

Milan Řezníček, trenér Jasenné: „Byl to zvláštní zápas – začali jsme aktivně, vypracovali si několik šancí. Klidně jsme mohli vést i 3:0, místo toho jsme po poločase prohrávali 0:4. Do čeho domácí kopli, to v podstatě skončilo v bráně. O přestávce jsme cítili, že s výsledkem ještě něco můžeme udělat. Znovu jsme zahájili aktivně, ve třetí minutě jsme vstřelili první gól. Pokračovali jsme v tlaku, soupeř však z náhodného nákopu zakončil na 5:1. Psychicky jsme to pak nezvládli. Efektivita byla hlavním rozdílem, což po zápase trefně okomentoval i jeden náš hráč: „Domácí byli v kostele, my ne.“

Fotbalisté Slopného (zelené dresy). Ilustrační foto.
OP: Slopné vedlo 3:1 proti Štípě. Vyhrocený závěr v Nedašově Lhotě

LAČNOV – ŠTÍPA 2:7 (1:3)

Václav Miklovič, kapitán Lačnova: „Dalo se očekávat, že to bude těžký zápas, kombinační a technická kvalita soupeře byla jinde. Dostali jsme dva rychlé góly, brzy jsme se zotavili, hosté po poločase vedli 3:1. Na začátku druhého jsme vstřelili branku na 2:3, hra se vyrovnala, jejich kvality jsme se snažili nahradit bojovností. Možná ze mě teď mluví emoce, každý zákrok však pak byl písknutý proti nám, de facto jsme se nedostali za půlku. Nemyslím si přitom, že by Štípě musel pomáhat rozhodčí. Pískali mladí kluci, za což jsme samozřejmě rádi, trošku to však bylo nezvládnuté. Mohl to být pěkný zápas, mohli jsme si to rozdat přímo na hřišti. Tak to tady teď cítíme. Porážku na ně ale neshazujeme. Za tohoto stavu jsme to pak otevřeli, hosté přidali další branky.“

Martin Ráček, předseda Štípy: „Do zápasu jsme vstoupili koncentrovaně a po deseti minutách jsme po pohledných akcích vedli o dvě branky. Chvilková nekoncentrovanost nás sice připravila o čisté konto, ale do přestávky jsme přece jenom šli s uklidňujícím náskokem 3:1. Naopak do druhé půle jsme nevstoupili příliš šťastně, když hned v úvodu domácí po rohu ze skrumáže snížili na rozdíl jen jediného gólu. Drama jsme nepřipustili, brzy jsme opět odskočili o dvě branky a domácí již neměli sílu na odpor, což se promítlo do výsledné podoby finálního skóre, když ještě spoustu šancí zůstalo nevyužito. Pokud bych se měl vyjádřit k panu rozhodčímu, rozhodně to nebyl kruciální činitel domácí prohry.“

VYSOKÉ POLE – POTEČ 7:2 (3:1)

Dominik Tománek, hráč Vysokého Pole: „Kočka vs. myš. Tak by se dal nazvat domácí zápas s Potečí. Hosté přijeli v hodně oslabené sestavě a utkání tak mělo jasně daný scénář už před začátkem. Ale postupně. V první minutě z první šance utkání otevřel gólový účet navrátilec Luděk Doruška. Hned za 20 vteřin mohl přidat další branku, ale stoprocentní šanci trestuhodně zazdil. V 10. minutě zvyšoval na 2:0 Martinus. Ten však potom odstartoval festival zahozených šancí a přišel trest. Hosté vybojovali faul a z přímého kopu snížili na 2:1. Ve 40. minutě prolomil svoji smůlu Martinus a přidal svůj druhý gól. Do druhého poločasu nastoupili hosté už jen v 10 hráčích a utkání se jen dohrávalo. Postupně se trefili ještě dvakrát Martinus a po jedné brance přidali Bartoška a Patka, který si konečně otevřel gólový účet. Borců z Poteče je mi líto, ale upřímně řečeno: „S takovým materiálem se fotbal opravdu hrát nedá."

Oldřich Kubiš, trenér Poteče: „Ráno v den zápasu nás ještě bylo osm, máme zraněné a nemocné kluky. Volali jsme do Zlína, že bychom utkání chtěli zrušit, což nešlo. Nastoupili jsme v jedenácti lidech, po zranění Dana Pešouta jsme dohrávali v deseti. Byla to hrůza, katastrofa, šli jsme to jen odehrát. Samozřejmě jsme se snažili bojovat, to však nestačilo. Je na nás teď vážně velká deka. Do příště by se nám mohli uzdravit dva tři hráči, to nás čeká Nedašova Lhota, která teď vstřelila sedm gólů. Je potřeba získat nějaké body, aby to před jarem nebylo o deset bodů. Podzim musíme solidně dohrát, nějaká posily máme v jednání."

SLOPNÉ – NÁVOJNÁ 2:2 (0:2)

Radek Kolařík, trenér Slopného: „Do zápasu jsme vstoupili špatně, z prvních dvou akcí soupeře jsme inkasovali, do kabin se šlo za stavu 0:2. Druhý poločas jsme hru zlepšili, podařilo se nám dát na 1:2 z přímého kopu, prosadil se náš nejlepší střelec Lukáš Fiodor. Ten dal i druhou branku, trefil se zpoza šestnáctky.“


Načítám výsledky ...

Načítám tabulku ...