SLOPNÉ – LAČNOV 2:0 (0:0)

Radek Kolařík, trenér Slopného: „Vítězství se nerodilo lehce, soupeř byl hodně houževnatý. V prvním poločase nás podržel gólman, který měl tři výborné zákroky. Ve druhém jsme měli o něco více ze hry, víceméně to pořád byl vyrovnaný zápas. Hosty jsme už do moc šancí nepustili, sami jsme dvakrát udeřili po rohovém kopu. Při gólu na 1:0 to na zadní tyči krásně zavíral Pavel Kozubík, na 2:0 dával pojistku Kuba Váňa. Po minulém týdnu je to pro nás hodně důležité vítězství. Výkon sice nebyl optimální, Lačnovu jsem však dokázali odskočit.“

Václav Miklovič, hrající kapitán Lačnova: „Na šance jsme vyhráli snad 9:2, výsledek ovšem z našeho pohledu skončil 0:2. Když nedáme gól, nemůžeme vyhrát. Je to škoda, nemyslím si, že bychom byli horším týmem, asi to už máme v hlavách. Naše příležitosti byly vypracované, po konstruktivních akcích. Zastavil nás buď dobře postavený brankář, nebo znovu břevno, tyčka. Možná nám chybí důraz.“

LUHAČOVICE – ŠTÍPA 0:3 (0:1)

Pavel Löbb, trenér Luhačovic: „Do 35. minuty se nám zranili dva klíčoví hráči – můj syn Alex, pravděpodobně má urvaný zadák, vypadá to na několikatýdenní až měsíční léčení. Následně i pravý obránce Radim Pešek, který má podobný problém. Ten by to měl mít jen natažené, nikoliv rupturu. Museli jsme hodně zaimprovizovat, nepodařilo se nám už nakopnout zpátky. Ke konci prvního poločasu přišel druhý zlomový okamžik – Elšík krásným gólem z pětadvaceti metrů otevřel skóre. Víme, že je to špičkový hráč, nedokázali jsme ho ovšem dostoupit, měl spoustu volného prostoru. Musím mu pogratulovat, byla to úžasná rána. Po přestávce jsme provedli změny, taktiku, bylo to bez efektu. Leží na nás deka. Ve druhém poločase jsme neuhlídali standardní situaci, v závěru soupeř skóroval přízemní střelou potřetí, utkání tak skončilo stejným výsledkem jako proti Pasekám. Byl to i podobný zápas – těmto týmům dokážeme konkurovat v mezihře, v koncovce se hledáme, soupeřům tam naopak padne cokoliv. Teď jsme dostali lekci z produktivitu. Štípě gratuluji, byla efektivní, zvítězila zaslouženě. My se musíme zaměřit na využívání šancí. Tentokrát jsme úplně nechtěli nasadit naše dorostence, byli jsme si vědomi, že je čeká důležité utkání. Zápasy se nám kříží, neodehráli jsme dva ve stejné sestavě. Je to holý fakt.“

Matěj Velev, vedoucí Štípy: „Utkání bylo odehráno až za mrazivého počasí, kdy za neustálého větru se objevovaly i sněhové vločky. K našemu překvapení byl duel odehrán na travnatém povrchu a nikoliv na umělé trávě. Od počátku jsme byli v mírné územní převaze. Naše obrana pracovala téměř bezchybně až na ojedinělé rychlé kontry soupeře, útok zaměstnával domácí plnohodnotně a do toho navíc i produkoval velké množství standardních situací. Z této převahy pramenila krásná střela kapitána Štípy Elšíka, která otevřela skóre těsně před poločasem. Ve druhé půli domácí zvýšili svoji snahu překonat silnou hostující obranu se skvěle chytajícím brankářem Hambálkem. Ovšem posílení ofenzivního snažení vyústilo k navýšení vedení Štípy až na konečných 0:3 do otevřenější obrany. Štípské mužstvo předvedlo precizní koncentrovaný výkon na všech pozicích a zaslouženě vyhrálo. Musím ocenit obětavost a efektivitu celého týmu.“

JASENNÁ – NÁVOJNÁ 3:3 (0:2)

Milan Řezníček, trenér Jasenné: „Na začátku jarní části jsme se pár zápasů sešli v plném počtu, ale od té doby to má pouze sestupnou tendenci. K tomuto utkání jsem měl k dispozici 10 hráčů a 2 brankáře. Lávku jsme proto doplnili bývalými hráči. Seděli jsme tam čtyři a po sečtení roků nám to hodilo pěkných 177 let. Samotné utkání probíhalo ve férovém duchu a šancí bylo dost na obou stranách. V prvním poločase se bohužel dvakrát prosadil soupeř, avšak i my jsme mohli několikrát skórovat a tudíž jsme věděli, že se s utkáním ještě něco dá udělat. Do útoku jsme tak poslali do Špáču (bývalý gólman, v 35 letech možná budoucí útočník). Už na podzim prokázal cit pro hru a dobrý výběr místa. V 55. minutě se nám podařilo snížit zásluhou Sušně, ale vzápětí nám soupeř zase odskočil na dvougólový rozdíl. Poté jsme to začali otvírat a snad poprvé v sezoně se nám povedlo uspět. Potěšující je skutečnost, že oba následující góly zařídili naší mladí krajní obránci, kteří se odvážné vydávali až do malého vápna. Druhý gól naservíroval před prázdnou bránu Špáčovi Kuba Řezníček a třetí dal hlavou Peťa Muczka, když se krásně zavěsil do centru. Poté se jakoby oba celky spokojily s bodem a utkání se dohrávalo v poklidnějším tempu. Musíme pochválit pořadatele za skvěle připravenou hrací plochu v těchto klimatických podmínkách.“

Ondřej Macháč, vedoucí Návojné: „Nevěděli jsme, s čím domácí na nás vyrukují – na začátku jara porazili SK Zlín, poslední dva zápasy prohráli. Začali jsme trochu pasivněji, byla z toho nastřelená tyčka. Potom jsme převzali otěže do svých rukou, byli jsme lepší, vyplynuly z toho dva slepené góly Ondry Šebáka v 19. a 21. minutě. Domácí měli několik střel, nikoliv nebezpečných. Před koncem poločasu byl Aleš Smolík sám před brankářem, mohl dát na 0:3, asi by to už byl poslední hřebíček. Svoji šanci bohužel neproměnil. Do druhé půlky z naší strany nastoupilo úplně jiné mužstvo, hráli aktivněji, hodně vysunuli útok. Snížili na 1:2, reagovali jsme zvýšením na 1:3. Domácí vsadili na ofenzívu, zatlačili nás, po našich chybách vyrovnali na 3:3. Měli i stoprocentní šanci, kterou neproměnili. Byl to zápas dvou rozdílných poločasů, remíza je zasloužená.“

VYSOKÉ POLE – ÚJEZD 5:4 (1:2)

Dominik Tománek, hráč Vysokého Pole: „Hosté byli v prvním poločase víc na míči, živější. My jsme udeřili z druhé vážnější akce a dostali se do vedení. Hosté srovnali z penalty a o chvilku později získali náskok. O poločase jsme udělali změny v rozestavení s cílem zápas otočit. Hned v úvodu mohl srovnat na 2:2 Fojtů, ale při úniku sám na brankáře těsně minul. O 10 minut později hosté zvyšovali z dorážky na 1:3. Už to s námi vypadalo zle. Újezd stále hrozil a kontroloval utkání. V 70. minutě naději vykřesal Martinus, který se dostal sám před gólmana, udělal mu klíčku. Chtěl zakončit do prázdné, avšak hosté mu v tom zabránili faulem. Rozhodčí nařídil penaltu, kterou Fojtů proměnil. V 78. minutě bylo ještě veseleji, po krásné akci srovnal Bor na 3:3. Hosté se nevzdali a chvilku na to nastřelili brankovou konstrukci. V 82. minutě po další krásné akci Bor završil hattrick a dostal nás do vedení 4:3. To nám bohužel nevydrželo dlouho. Domácí gólman proběhl centr a balon vyrazil jen před sebe a z následné skrumáže vznikl faul a standardní situace zpoza velkého vápna. Tu hosté proměnili, i s přispěním domácího gólmana, který chyboval a srovnali na 4:4. V 89. minutě se ale nedohodli hostující gólman a obránce, balon jim propadl, toho chytře využil Roman Machů a gólem na 5:4 rozhodl o osudu Derby. Zvládli jsme pro nás nejdůležitější zápas sezony. Celý mančaft makal až do konce. Za zmínku stojí hattrick Jakuba Bora, který kvůli zranění z prvního zápasu byl na hřišti poprvé po měsíci.“

Ivan Pecha, trenér Újezdu: „V derby ve Vysokém Poli jsme předvedli těžko uvěřitelný a výsledkově nepochopitelný kolaps. Herně jsme byli lepším týmem a po celý zápas více na míči. Jenže k čemu nám to je platné, když dáme venku čtyři branky a stejně odjíždíme s prázdnou? Do patnácté minuty jsme byli aktivnějším týmem, jenž si vytvořil herní převahu a šance. Ve finální fázi jsme volili špatná řešení nebo domácí obránci byli lepší ve vzájemných soubojích. Jak se to má dělat nám ukázal soupeř, když po centru z pravé strany se prvně dostal do šance a tu hned proměnil. Následně mohl přidat i druhou branku. My se ale nepoložili a nejprve proměnil pokutový kop Filip Martínek, jenž potrestal faul na svoji osobu. A šest minut před koncem první půle se na velkém vápně krásně zorientoval Štěpán Kovář a ještě krásnější střelou z otočky se trefil k levé tyči. Hned za deset vteřin po začátku druhé půle mohli domácí srovnat, ale Kuba Fojtů naštěstí bránu minul. Mohlo to být pro nás varování, které jsme ale nebrali vážně. I druhou půlku jsme znovu byli lepším týmem a více kombinovali s míčem než domácí. Výsledkem naší hry pak byla třetí branka v síti soupeře, když se podruhé v zápase trefil Štěpán Kovář. V tu chvíli nic nenasvědčovalo tomu, že bychom měli odjíždět byť jen bez jediného bodu. Ještě 1 200 vteřin před koncem zápasu jsme měli dvoubrankový náskok a hru ve své moci. Vše začala měnit v sedmdesáté minutě nařízená a následně i proměněná penalta proti nám. Třetí a vyrovnávací gól na sebe logicky nenechal dlouho čekat. Tady jsem ale naše selhání vůbec nepochopil. Domácí hráč Trčka házel dlouhé auty a my v deseti lidech byli na něj připraveni, jenže on hodil aut nakrátko a následně poslal slabší nohou perfektní centr na zadní tyč, kde byli tři volní hráči domácích a nejmenší z nich Bor nám hlavou vstřelil vyrovnací branku. Tahle dvoubranková sprcha s námi otřásla a návdavkem nám domácí přidali čtvrtou, v tu chvíli vítěznou branku. Přesto jsme se dokázali výsledkově do zápasu dostat, když se z přímého kopu parádně trefil opět náš kapitán Tomáš Bělaška. Po tom, co se do té doby odehrálo, bychom nakonec i ten bod brali. Jenže minutu před koncem přišel další lapsus, když náš hráč měl ve vlastním vápně míč na noze a mohl jej odkopnout pryč. Zcela nepochopitelně mu ale náš brankář skočil pod nohy s tím, že chtěl míč chytit. Ten ale mu vypadl a pro domácího hráče, jenž stál poblíž, nebyl problém míč kopnout do prázdné branky. Těžko uvěřitelné se stalo skutkem. My jsme krásně rozehraný zápas s dvougólovým náskokem dvacet minut před koncem projeli a nakonec nemáme ani bod. Pro diváky super derby. Devět branek, emoce, námi nastřelené břevno a další nevyužité šance, větší čas na míči. Jenže nakonec zápas rozhodl faktor x, kdy domácí nic nezabalili a hráli až do úplného konce, což jim přineslo ovoce v podobě tří bodů, ke kterým jim mohu pogratulovat. Vzhledem k tomu, co se v Poli odehrálo, to pro nás je velice krutý výsledek.“

POTEČ/FRANCOVA LHOTA B – KAŠAVA 1:3 (1:1)

Zdeněk Tvarůžek, vedoucí Poteče: „Opět jsme nezvládli slibně se rozvíjející utkání. I přes nepřízeň počasí se podařilo připravit hrací plochu, která umožňovala kombinační fotbal. V úvodních 25-ti minutách jsme celek Kašavy zaskočili a po kombinační stránce přehrávali. Byli jsme aktivní na míči i směrem k brance soupeře, nastřelené břevno a naše úvodní branka utkání ve 24. minutě byla zasloužená. V úvodu druhého poločasu jsme pak po krásné akci ještě nastřelili tyčku, ale to bylo z naší strany vše. Soupeře jsme naším nedůrazem nechali dostat se do zápasu srovnávací brankou, důrazný kontakt našeho hráče ve velkém vápně soupeře byl vyhodnocen jako pokutový kop a finální branka na 1:3 potvrdila jen kvalitu soupeře. Zápas jsme si nechali utéct. Těší mě hra z prvního poločasu, postupný návrat kluků z naší rozsáhlé marodky a zejména výkon našeho gólmana, který především ve druhém poločase kryl několik gólových šancí soupeře.“

Pavel Studénka, trenér Kašavy: „Utkání pro nás začalo menší komplikací, kvůli zpoždění vlaku nám z Prahy nedorazil gólman. Do brány jsem musel nasadit mladého obránce Milana Březíka, který svoji funkci předčil na očekávání. Mezi třemi tyčemi nikdy nestál, zachytal však vážně výborně. V prvním poločase jsem vůbec nebyl spokojený, domácí nás zaskočili bojovností, po naší chybě v obraně vedli 1:0. Kluky jsem přitom varoval, ať utkání nepodcení. Do poločasu se nám naštěstí podařilo vyrovnat. O přestávce jsme vystřídali dva hráče, domácí jsme ve druhém poločase přehráli. Dvakrát v zápase skóroval zkušený Smetana, třetí branku přidal Zbranek. Hodně šancí jsme ještě nedali. Domácí musím pochválit za bojovný výkon. A také mladého rozhodčího, který utkání odpískal dobře, férově.“

VALAŠSKÉ KLOBOUKY – JAROSLAVICE 2:1 (0:0)

Jaroslav Maňas, předseda Valašských Klobouk: „Zápas byl pod naší kontrolou, měli jsme více hry, neproměňovali jsme však šance, chybí nám koncový hráč, který by je zakončil. Pak se strachujeme o výsledek. Soupeře jsme za celý zápas pořádně do ničeho nepustili, dostal se do jednoho brejku, z něhož vstřelit gól. Ke konci zápasu šel na roh i jejich gólman, byl tam závar, brankář nás ovšem podržel. Výborně zahráli mladí kluci, Vangor během zápasu výborně motal starší hráče soupeře.“

Miroslav Březina, trenér Jaroslavic: „Do zápasu jsme použili pět hráčů, kteří o den dříve odehráli vítězné utkání za béčko. S výsledkem tak ještě můžeme být spokojeni. Globálně je to zasloužené vítězství domácích. V zápase měli více šancí, nás podržel brankář. Vzhledem k té bídě jsme v poslední minutě nedali vyloženou příležitost, klidně to mohlo skončit 2:2. V tomto jsme měli i smůlu.“

NEDAŠOVA LHOTA – SK ZLÍN 1931 0:3 (0:1)

Jaroslav Novotný, trenér Pasek: „Od první minuty jsme byli lepším týmem, v patnácté minutě jsme navíc dali vedoucí gól. Měli jsme i další šance, nebyli jsme přesní. Soupeř se snažil, pořádně nás neprověřil. Ve druhém poločase to bylo stejné, čekal jsem, že branky přijdou dříve, nakonec padly až ke konci. Mužstvo moc nechválím, tentokrát to však musím udělat. Zaslouženě jsme zvítězili.“