Nedašova Lhota v derby sahala po překvapivém vítězství s Návojnou, o tři body přišla v samém závěru. Hosté podle domácího kouče vyrovnali po sporné penaltě. „Nakonec jsme hodně rozhořčení, nas.aní. Jasně vyhraný zápas nám pokazil rozhodčí, v sedmé minutě pískl penaltu, která nebyla,“ líčí Petr Pacík.

LUHAČOVICE B – POTEČ 2:0 (1:0)

Pavel Löbb, trenér Luhačovic: „Vítězství se rodilo složitěji, než by mohlo. Do zápasu chodíme s tím, že na ten předchozí zapomínáme, jdeme utkání po utkání a ve zbytku sezony chceme skončit co nejlépe. Věděli jsme, že Poteč je poslední v tabulce, nechtěli jsme ji podcenit. Do prvního poločasu jsme si přenesli zvýšenou kvalitu ze zápasu proti Jasenné, jednoznačně jsme byli lepším týmem, dali jsme gól. Ve druhém šla kvalita naší hry dolů. Nechci urazit Poteč, soupeř s vyšší kvalitou by nás však dnes přejel. Dlouho jsme si koledovali o vyrovnávací gól, George (George Amoako Danquah – pozn. red.) nakonec zvýšil na 2:0. Uklidnili jsme se, utkání se dohrálo. Vyhráli jsme, přesto nejsme úplně spokojeni. Byli jsme bezkrevní v koncovce, snažili jsme se vylepšovat situace, hosté nás pak vždy už dostoupili. Vlastní bohorovností jsme si zápas zkomplikovali. Máme na čem pracovat.“

Zdeněk Tvarůžek, vedoucí Poteče: „Pro téměř tři desítky přihlížejících diváků bylo utkání atraktivní již od samotného úvodu. Obě mužstva měla několik gólových příležitostí a zejména produktivita hostů na tohle doplácí po celé jaro. Dlouhý nákop domácího gólmana, sklepnutí míče do oblasti velkého vápna a nezachycení míče stopery znamenal i úvodní branku utkání. Ve druhém poločase jsme byli opět aktivnější, domácí nasadili střelce Georgeho, kterému hostující obrana dlouho dokázala vzdorovat. Nastřelili jsme břevno, neproměnili samotný průnik na branku a opět přišel trest v podobě druhé branky domácích. V Luhačovicích jsme mohli jen překvapit, což se ovšem nestalo.“

VALAŠSKÉ KLOBOUKY – SK ZLÍN 1:0 (1:0)

Jaroslav Maňas, předseda Valašských Klobouk: „Proti velice kvalitnímu soupeři jsme potvrdili skvělé jaro. Musím se přiznat, že před zápasem jsme měli trochu obavu, nečekali jsme, že bychom mohli uhrát tři body. Nakonec se nám to podařilo. Bylo to o jedné chybě, gólmanovi hostů proletěla rána z 35 metrů, měl to na rukavicích, míč asi podcenil. Rozhodlo to o celém zápase. Paseky si v něm vypracovaly více šanci, z dálky kvalitně prověřovaly našeho brankáře. Naši obránci se však dobře popasovali s jejich útočníky, nepustili je do ničeho, vždy je vytlačili. Byl to čistý zápas. Ke konci se trochu vyhrotil, byla tam červená karta hostů. Rozhodčí však utkání zvládli skvěle. Celkově se odehrál pěkný zápas. Je pravda, že jsme soupeře přibrzdili za postupem, ještě se to tam popere. Zda budeme silní v příští sezoně? Velice rád bych věřil, že to tak bude! Je ovšem předčasné o tom mluvit. Kádr by měl zůstat pohromadě, měli bychom i posílit!“

Jaroslav Novotný, trenér Pasek: „Kdybychom asi hráli do teď, gól nedáme. Proti Kloboukům to byl vyrovnaný, remízový zápas, jediný gól jsme dostali po chybě brankáře, který nás několikrát v sezoně podržel, tentokrát si vybral slabší chvíli. V prvním poločase jsme měli šance, střely, standardky, ve druhém už přišla křeč. Soupeř dobře bránil, nastřelil tyčku, my jsme měli jen platonický tlak. Je to pro nás ztráta, ale i poučení do dalších zápasů. Zda nás ovlivnila týdenní pauza? Lepší je samozřejmě hrát každý týden, nebylo to však tím – pořád nám utíkal míč, nešla nám kombinace, hra dopředu. Ze soupeře jsem měl trochu obavu, na jaře má skvělé výsledky, nastupuje hodně mladých kluků, dal to dohromady. Možná jsem čekal ještě větší vítr. Takticky to ale zvládl výborně. Čeká nás dohrávka s Lačnovem, v neděli pak těžký zápas v Újezdu. Věřím, že podruhé v řadě neztratíme. Každopádně je to v našich rukou.“

SLOPNÉ – KAŠAVA 2:3 (1:2)

Jiří Kolařík, hráč SK Slopné: „Utkání s Kašavou začalo poměrně ve vlažném tempu, celý první poločas se hrál bez větších brankových příležitostí na obou stranách. Občas nastala standardní situace, jinak se hrálo spíše ve středu hřiště. Výjimkou byly tři branky. V 10. minutě jsme si špatně obsadili útočící hráče, a tak mohl centrovaný balon ze strany hráč hostí prodloužit na zadní tyč, kde Šumšal zakončoval už do odkryté brány. Na inkasovaný gól se nám podařilo odpovědět ve 25. minutě, kdy po přihrávce z pravé strany uklidil míč do sítě Michal Šoman. Na konci prvního poločasu jsme ještě bohužel obdrželi klasický gól do kabiny. Do druhého jsme vstoupili s výrazně vyšším nasazením a předvedená hra vypadala mnohem lépe, dařilo se nám vytvářet si velký počet nebezpečných šancí. Škoda naší chyby v obraně v 52. minutě, po které hostující Kocourek skóroval na přední tyč. Z většího počtu našich šancí se gólově ujala jen krásná akce v 63. minutě, po přesné průnikovce skóroval opět Šoman. Naneštěstí žádný další balon v síti už neskončil, jen hostům snad třikrát nebo čtyřikrát pomohla branková konstrukce. Příští týden se díky dvěma přísným žlutým kartám budeme muset obejít v Návojné bez Martina Váni, druhé žluté docílil zejména hostující hráč svým kvalitně podaným hereckým výkonem. Vzhledem k průběhu zápasu a podaném výkonu především ve druhé půli bychom si alespoň remízu určitě zasloužili, nicméně štěstíčko v koncovce při nás tentokrát bohužel nestálo. Zůstáváme bez bodu.“

Pavel Studénka, trenér Kašavy: „Domácí mě překvapili, dřeli do úmoru. Musím je pochválit za bojovný výkon. Pořád dotahovali, snížili i na 2:3. Začalo se přiostřovat, z čehož vznikla mírná potyčka, hráč Slopného ke konci utkání dostal červenou kartu. Celkově se hrál dobrý zápas, diváci museli být spokojeni. Jsem šťastný za vítězství a současný počet 44 bodů.“

VYSOKÉ POLE – JASENNÁ 1:3 (1:1)

Dominik Tománek, hráč Vysokého Pole: „Po minulém pohádkovém víkendu jsme se vrátili do chmurné, šedé reality. V prvních dvaceti minutách jsme měli více ze hry, což vyústilo ve vedoucí gól po krásné kombinační akci. Machů vyslal nádherný balon do kraje na Patku, který našel ve velkém vápně Jakuba Fojtů, jenž si kvalitním prvním dotykem připravil míč ideálně ke skórování. Nicméně tímto výčet našich světlých chvilek v zápase v podstatě skončil. Otěže utkání po našem gólu převzali hosté. Krásnou střelou ze zhruba 35 metrů vyrovnali chvilku po naší brance, a nutno podotknout, že od našeho gólu měli více ze hry. My jsme naopak místo kombinační hry začali daleko více využívat dlouhé nakopávané míče, jejichž efekt byl téměř nulový. Další průběh zápasu se v podstatě změnil v one man show hostujícího kapitána, který si s naší obranou pohrával jako kočka s myší, za pomoci komparzu zbytku ofenzivních sil hostí. Druhý gól sám vstřelil, třetí připravil Hřibovi, kterému stačilo míč doklepnout do prázdné branky, nehledě na další velké šance, které se mu nepodařilo proměnit. Výsledek zápasu se nám zdramatizovat nepodařilo, v největší šanci se ve druhé půli ocitl sváteční střelec Vlček, ale jeho útok na rekordní čtvrtý gól sezony překazila teč hostujícího obránce. Takže naše tvrdě vybojované body z Návojné přenecháváme týmu z Jasenné.“

Milan Řezníček, trenér Jasenné: „Hřiště ve Vysokém Poli je sice menší, ale trávník je perfektní a to umožňuje hrát kombinačnější fotbal. Před utkáním jsme do poslední chvíle nevěděli, jestli se vůbec sejdeme, jelikož máme v kádru několik ,,hasičů" a ti měli soutěž. Naštěstí vše stihli a zápas jsme mohli odehrát v silné sestavě. Samotná hra byla hodně otevřená a hrálo se nahoru dolu. V prvním poločase bylo hodně gólových šancí na obou stranách, na každé padlo po jedné brance. Po přestávce bych řekl, že jsme chtěli víc a tlačili jsme se před mladého gólmana soupeře s větším důrazem než domácí. Odměnou nám byla vedoucí branka a následně nám to umožnilo více se zatáhnout do bloku a vyrážet do rychlých brejků. Zápas jsme si tentokrát zkušeně hlídali a z jednoho z mnoha brejků jsme výsledek pojistili.“

LAČNOV – ÚJEZD 2:5 (0:3)

Václav Miklovič, kapitán Lačnova: „První poločas byl z naší strany hodně opatrný, což vyústilo ve vedení hostů, penalta po mé chybě byla oprávněná. Znervózněli jsme, pak se prohnala velká průtrž, hosté dali dva góly a zvýšili na 0:3. Ve 47. minutě se nám podařilo dát gól, v 69. minutě jsme snížili na rozdíl jediné branky. Byli jsme v laufu, soupeř se začal dohadovat. Po sporné situaci, kdy jsme signalizovali ofsajd, Újezd navýšil na 2:4, o minutu později nám nebyl uznaný gól. Kdybychom nastoupili do prvního poločasu jak do druhého, výsledek by asi byl jiný. Hosté byli lepší v prvním poločase, my ve druhém. Závěrečný gól už nic neřešil.“

Ivan Pecha, trenér Újezdu: „Zápas v Lačnově dle postavení v tabulce měl být z kategorie povinných vítězství. Osobně nemám tato klišé rád, protože nikdo nedá kůži zadarmo, což i Lačnov druhý poločas ukázal. Nutno podotknout, že hlavně díky naší hře! Do utkání jsme ale vstoupili dobře, aktivně a v prvním poločase jsme byli jednoznačně lepším týmem. Herní převahu jsme dokázali i využít a vyjádřit třemi góly v síti domácích. Hned v úvodu byl faulován ve vápně Radim Pavelka a nařízenou penaltu s přehledem proměnil Filip Martínek. Pak si převzal kousek za půlkou míč náš kapitán Tomáš Bělaška, prohnal se kolem dvou hráčů a mazácky míč poslal kolem pravé nohy do sítě. Třetí gól vstřelil Radim Pavelka po skrumáži ve vápně, kdy se nejlépe zorientoval. Mohli jsme dát více branek, ale nebyli jsme přesní, což nás nakonec mohlo mrzet. Naposledy jsem měl v kabině deset minut proslov o nutnosti neinkasovat prvních patnáct minut druhé půle, s tím že pokud se tak stane, tak Lačnov ožije. Neuběhlo ani třicet vteřin druhé půle a po našem laxním přístupu a sérii minel domácí tým snížil. Logicky přišlo i to, že ožili a bylo jich plné hřiště. Zmáčkli nás a my a vypětím všech sil odolávali. Když dali po rohu gól na dva tři, tak nám hořela „koudel u zadku“. Přesto jsme dokázali jejich tlaku odolat a naopak v závěru si vzít výhru i kontrolu nad výsledkem zpátky do své moci. Na 4:2 zvýšil opět Tom Bělaška po přiťuknutí střídajícího Petra Šustka a pak Tom završil hattrick po vyhrané hlavě Jindry Hrnčiříka a opětovné přihrávce Petra Šustka. Stav 5:2 jsme si už pohlídali. Jak jsme si ale dokázali zkomplikovat život, to mně hlava moc nebere. Nicméně zápas jsme zvládli a vyhráli potřetí v řadě, takže panuje spokojenost. Stresových situací by jen mohlo být míň.“

NEDAŠOVA LHOTA – NÁVOJNÁ 1:1 (1:0)

Petr Pacík, trenér Nedašovy Lhoty: „První poločas byl vyrovnaný, před přestávkou jsme vstřelili gól, k tomu jsme ještě nastřelili tyčku, dvě břevna. Utkání jsme měli krásně rozehrané. Hra se ve druhém poločase srovnala, rovněž jsme měli štěstí, hosté nastřelili dvě tyčky. Bylo to derby, jak se patři, hráli jsme výborný fotbal. Měl jsem z něj dobrý pocit. Nakonec jsme ale hodně rozhořčení, nas.aní. Jasně vyhraný zápas nám pokazil rozhodčí, v sedmé minutě pískl penaltu, která nebyla. Hráč hostů byl v 97. minutě faulován, to ano, ale před vápnem, pak letěl tři metry vzduchem. Navíc se měly nastavovat maximálně čtyři minuty. Je to bolavé, dost nás to mrzí. Velká škoda, kazí to fotbal.“

Ondřej Macháč, vedoucí Návojné: „Ze začátku prvního poločasu jsme byli lepším týmem, měli jsme však pouze pološance, nebyli jsme důrazní v zakončení. Domácí se po našich chybách dostali do hry, brankář Honza Šenkeřík nás několikrát zachránil. Před koncem prvního poločasu Nedašova Lhota z jedné akce dvakrát trefila břevno. V té době jsme už prohrávali, když jsme po rohu neuhlídali kapitána soupeře Kubu Fojtíka, který hrozil už před tím. Na začátku druhého poločasu ho museli střídat, přišli tím o režiséra hry a vyloženě se soustředili na brejky. Utkání jsme chtěli zvrátit, ve druhé půli jsme byli jednoznačně lepší, hrálo se na jednu branku, nevycházela nám ale finální fáze. Na stejnou branku jako domácí jsme dvakrát nastřelili tyčku, a už jsme si mysleli, že gól nedáme. Rozhodčí ke konci pískl penaltu, kterou proměnil Martin Ptáček. Osobně jsem situaci před pokutovým kopem neviděl, co jsme se však bavili s fanoušky, kteří byli na lajně, tak to bylo ve vápně, což přiznali i někteří domácí. Situace okolo brankáře? Honza přislíbil účast pouze na toto derby, do dalších zápasů uvidíme.“

JAROSLAVICE – ŠTÍPA 0:5 (0:3)

Miroslav Březina, trenér Jaroslavic: „V prvním poločase nás soupeř jasně přehrál, byl více na míči, bránili jsme se. Za půlku jsme se dostali jen sporadicky. O přestávce jsme to prostřídali, hra byla vyrovnanější. Možná i tím, že hosté vedli už 0:3. Vytvořili jsme si tutovky, klasicky jsme je nedali. Štípa zaslouženě zvítězila.“

Martin Ráček, předseda Štípy: „Od počátku utkání hosté diktovali tempo hry a zaměstnávali domácí obránce, kteří jen s vypětím všech sil odolávali tlaku Štípských. Do poločasu se nakonec třikrát měnilo skóre, kdy po dvou trefách Lacigy a jedné Reimitze hosté fakticky rozhodli o osudu střetnutí. I když po pauze viditelně Štípa zvolnila, skóre v závěru ještě navýšila a slavila tak zasloužené i fakticky pohodové vítězství.“


Načítám výsledky ...

Načítám tabulku ...