ŠTÍPA – JASENNÁ 8:0 (5:0)

Martin Ráček, předseda Štípy: „V utkání jsme od počátku jednoznačně dominovali. V prvé půli to bylo zřetelnější než ve druhé, kdy jsme si však zkoušeli různé herní možnosti a míchali se sestavou. Zůstáváme realisté, jedná se teprve o první kolo a možná už další dvě nám ukážou, jak na tom ve skutečnosti jsme. Těší nás týmová variabilita, jelikož ne vždy půjdou věci až tak snadno jako dnes, a silná lavička s týmovým duchem se ukážou v budoucnu dozajista jako výhodným prvkem v boji s konkurencí. Oslava gólu? Nebylo to nic proti hostům, jednalo se o interní záležitost. Matěj Velev již Jasennou kontaktoval přes gólmana Šoačka s uvedením věcí na pravou míru.“

Milan Řezníček, trenér Jasenné: „Do zápasu jsme vstupovali po krátké letní přípravě, během které jsme absolvovali jen jeden přátelák a jedno pohárové utkání. K tomu jednou týdně tréninky, na víc naši hráči přes pracovní a rodinné povinnosti nemají čas. Na druhé straně proti nám stál soupeř prošpikovaný hráči se zkušenostmi z vyšších soutěži a již několik let působícím v okresním přeboru jakoby omylem. Podle toho taky vypadalo utkání a v podstatě v 15. minutě za stavu 3:0 bylo po zápase. Teatrální slavení hráče Štípy po vstřelení gólu na 8:0 pár minut před koncem mi přišlo až trochu nesportovní. Asi budu mluvit za všechny z Jasenné, když popřeji Štípě, aby letos už konečně postoupili do vyšších soutěží.“

Štípa na začátek sezony 2024/2025 zdemolovala Jasennou 8:0. | Video: pro Deník/Jan Zahnaš

SLOPNÉ – NÁVOJNÁ 4:4 (2:2)

Radek Kolařík, trenér Slopného: „Na úvod to byla divočina. (úsměv) Do zápasu jsme vstoupili špatně, po mizerně odbráněném rohu jsme inkasovali gól. Hosté měli ještě minimálně jednu šanci, z malého vápna minuli prázdnou branku. Rovněž jsme měli nějaké šance, vyrovnali jsme po půl hodině hry. Přibližně v té době měla podle mě přijít červená karta pro soupeře, jeden z jeho hráčů zastavil našeho jako poslední. Do první půle jsme po standardce dostali na 1:2, ke konci jsme vyrovnali na 2:2 po hodně přísné penaltě. Do druhého poločasu jsme vstoupili dobře, šli jsme do vedení 3:2. Trošičku jsme přestali hrát, bylo to vyrovnané. Udělali jsme chybu v rozehrávce, která znamenala srovnání na 3:3. Pak už to byl spíše boj. Martin Váňa dvě minuty před koncem dokonal hattrick, doufali jsme, že to udržíme. Hosté chvíli po rozehře vyrovnali, nedokázali jsme si pohlídat Šebáka. Dostali jsme tři velice laciné branky, třikrát jsme dostali gól hlavou – jedenkrát ze hry, dva z rohu. Škoda, mohla být výhra.“

Ondřej Macháč, vedoucí Návojné: „Bylo to celkem divoké utkání. Dvakrát jsme vedli my, dvakrát domácí. Čtyři góly jsme dokázali vstřelit i díky standardkám, nakonec jsme alespoň srovnali na 4:4. V závěru to bylo trochu vyhrocené, naštěstí se to nějak dohrálo. Remíza je spravedlivá. Přijelo nás dohromady jedenáct, doufám, že to bude výjimka. Od konce loňské sezony se kádr téměř nezměnil. Z Brumova B přišel Saša Titov, který za nás hrál ve Slopném první zápas. Jeví se dobře, měl by být pro nás posilou. Nikdo neskončil ani neodešel.“

LOUKY – JAROSLAVICE 1:1 (1:0)

Martin Kováč, trenér Louk: „Hrálo se celkem vyhrocené derby, k vidění bylo pár ostrých soubojů. V prvním poločase jsme hru kontrolovali, před koncem jsme vstřelili gól do šatny. Ve druhém jsme neproměnili šance, Jaroslavice nás spravedlivě potrestaly. Okresní přebor má daleko více soubojů, je tvrdší, což nám tolik nevyhovuje. Budeme se však muset s tím vypořádat. Někdy po pátém šestém kolem uvidíme, jestli by to případně mohlo stačit na boj o okamžitý návrat do I. B třídy.“

Miroslav Březina, trenér Jaroslavic: „Remíza je v konečném důsledku vypovídající. Hrálo se za neskutečného vedra, navíc u týmu, který sestoupil z I. B třídy. Dosud jsme trénovali na Kudlově, u nás rekonstruovali hřiště. První poločas spíše sloužil na sehrání. V posledních vteřinách jsme dostali nešťastný gól do šatny, kdy jsme si nepohlídali standardní situaci. Trochu nás to namotivovalo, do druhé půle jsme dali další dva mladé kluky, kteří chytli šanci za pačesy. Jeden z nich navíc ke konci zápasu vyrovnal na 1:1. S bodem jsme spokojeni.“

NEDAŠOVA LHOTA – KAŠAVA 1:4 (1:2)

Petr Pacík, trenér Nedašovy Lhoty: „Z výsledku jsme mrzutí. Hned v první minutě jsme si vstřelili vlastní gól, přesto jsme odehráli výborný úvodní poločas. Herně to nebylo špatné. Zápas jsme si však sami zkomplikovali, měli jsme špatné zakončení. Kopali jsme i penaltu, kterou jsme neproměnili. Ve druhé půli jsme měli i šance na obrat, znovu jsme je nezužitkovali, navíc jsme si dali druhou vlastní branku. Byl to tzv. zápas blbec. Utkání by slušela remíza. Doufejme, že to už máme za sebou.“

Pavel Studénka, trenér Kašavy: „Na zápas jsem jel s 12 hráči, celkově mi chybělo sedm lidí. Chytali útočníci. V prvním poločase střední útočník Petr Zbranek, který naposledy byl mezi třemi tyčemi ještě v žácích. Ve druhém se tam dostal další střední forvard Vít Kocourek. Domácí v první půli dali vlastní gól. Měli šance, nevyužili je. Po krásné akci na jeden dotek vyrovnali na 1:1. My jsme přesto znovu vedli. Ve druhém poločase jsme soupeře přehráli. Před hráči musím v tomto horku smeknout. Podali jsme velmi dobrý výkon, zaslouženě jsme vyhráli.“

VIZOVICE – LUHAČOVICE B 2:0 (1:0)

Martin Cholasta, trenér Vizovic: „Hrál se vyrovnaný zápas. Bylo to spíše zakopávání za obranu, hodně brejkové. Nám se jednu takovou situaci podařilo vyřešit na 1:0. Luhačovice si to zkušeně dávaly mezi sebou, nakopávaly dlouhé míče za obranu, pro naši defenzívu to byl složitý zápas. Hosté měli v zápase dvě šance, jednou celkem tutovku. Ani jednu nevyužili. V závěru jsme kopli balon za obranu, klučina utíkal za obranu, zasekl, přihrál Mičovi a ten zvýšil na 2:0. Zalezli jsme a odbránili to, další příležitost Luhačovic nebyla. My měli větší štěstí v koncovce. Utkání bylo náročné pro všechny. Jsme rádi tři body!“

Zdeněk Červenka, hrající předseda Luhačovic B: „Zápas se nám křížil s A-mužstvem, těžko jsme skládali sestavu. Museli pomoct i kluci z dorostu. Utkání bylo vyrovnané, bohužel jsme měli špatnou koncovku. Prohra nás samozřejmě mrzí. Domácím gratuluji k výhře!“

ÚJEZD – VALAŠSKÉ KLOBOUKY 1:5 (0:4)

Ivan Pecha, trenér Újezdu: „Na první mistrovské utkání nového ročníku proti Valašským Kloboukám jsme si věřili, že jsme schopni odehrát kvalitní zápas s vítězným koncem. Bohužel opak je pravdou a já při hodnocení prakticky můžu zkopírovat hodnocení z jarního utkání v Kloboukách. Tak mizerný zápas v našem podání nemůžu stále vstřebat, a pořád si kladu otázku, proč jsme hráli tak špatně. Nezáleží na tom, zda v obraně, záloze nebo v útoku při proměňování šancí. Speciálně jsem upozorňoval na Dubčáka, že takového hráče musíme minimálně zdvojovat, ne-li ztrojovat. A když nám dal první branku, tak byl v našem vápně úplně sám! Druhý gól šel na vrub našeho gólmana, jenž byl nachytán střelou pod břevno z přímého kopu z přibližně 35 metrů doprostřed brány. Za stavu 0:0 jsme měli i náznaky šancí nebo kopali rohy, jenže stará bolest v podobě gólu je zpátky. Za stavu 0:2 šel do úniku na brankáře Radim Pavelka, kterého vyslal pěknou přihrávkou nový hráč Michal Prachniar. Bohužel místo korekce zápasu přišla střela tři metry nad branku. Klobouky rozehrály a hned se na druhé straně dostal pro změnu do úniku Dubčák a ukázal nám, jak se tyto situace řeší. A aby té hrůzy nebylo málo, tak Klobouky ještě poločasové vedení navýšily na hrůzných 0:4. Do druhé půle jsme změnili rozestavení, prostřídali to a chtěli alespoň tento poločas vyhrát. Měli jsme opět šance a standardní situace, ale byla to obehraná písnička z naší strany. Gól jsme pak dali až po standardní situaci Filipa Martínka, jehož centr uklidil hlavou za záda hostujícího brankáře Petr Maňas. Jenže chvíli na to jsme před vlastním vápnem vyrobili zase nepochopitelnou minelu a tři hráči šli na našeho obránce. Střelu Dubčáka ještě Staňa Maniš vyrazil, ale na dorážku zcela volného hráče už byl krátký. Náš výkon byl hrozný, bez pohybu, bojovnosti, bez odvahy něco předvést s míčem směrem dopředu a po ztrátě míče tento vybojovat zpátky. Klobouky vyhrály zaslouženě, jelikož mají konsolidovaný kádr, jenž dokáže být efektivní. Předvedly vše, co nám naopak chybělo.“

Jaroslav Maňas, předseda Valašských Klobouk: „Kluci to v tomto horku výborně odmakali. Na start soutěže nás čekal nepříjemný, silový soupeř, který chodí do brejků. Naše obrana si ho však pohlídala, až na jednu standardku a následný gól z rohu mu nic nedovolila. Defenzíva fungovala vážně skvěle! Skvěle se ukázal i Marek Dubčák, snažil se, přidal dvě branky. Je to koncový, silový a rychlý hráč, bylo to znát. Měl krátce po dovolené, ještě musí poběhat. Pokud se nezraní, bude velkou posilou.“

VYSOKÉ POLE – POTEČ/FRANCOVA LHOTA B 2:5 (2:3)

Luděk Doruška, hráč Poteče: „V prvním kole nás čekala Poteč. I když v loňské sezoně skončila poslední, věděli jsme, že nás nebude čekat nic lehkého, jelikož jsme měli informace, že posílala o několik hráčů a navíc odehrála několik přípravných zápasů. My jsme z důvodu rekonstrukce hřiště, pracovních povinností a nemoci hráčů neabsolvovali žádné utkání a jen šest tréninků. Do zápasu jsme tak naskočili naostro, což se od první minuty projevovalo v územní převaze hostů. Přesto jsme mohli jít do vedení – po rychlé akci Fojtů nacentroval míč na Dorušku, který hlavou z malého vápna zahodil 100% šanci. O chvíli později udeřili hosté a rychle se dostali do vedení 2:0. Nutno říct, že jsme jim tyto góly darovali na stříbrném podnose. Po zhruba 20 minutách se začal měnit obraz hry a začali jsme si vytvářet převahu – první velkou šanci ještě do odkryté brány neproměnil nováček v sestavě dorostenec Šližek, ale přibližně o minutku později se nám dvěma rychlými góly podařilo srovnat. Prosadil se Fojtů a následně krásnou patičkou navrátilec do našeho dresu Jan Machů. Narostla nám křídla. V tu chvíli zápas negativně ovlivnil hlavní a pravý pomezní rozhodčí. Neuznali domácím dvě branky. Jednu pro útočný faul a druhou pro údajný ofsajd. Zejména druhý neuznaný gól byl velmi sporný. Rozehrávali jsme míč rozhodčího na hranici šestnáctky a v době rozehry byl náš útočící hráč na úrovni míče. Domácí kapitán rozehrál vysoký lob za obranu, Fojtů předběhl překvapenou obranu hostů a výstavními nůžkami zavěsil pod břevno. K údivu všech sudí odmával nepochopitelně ofsajd. Této akci předcházelo další necitlivé rozhodnutí mladého rozhodčího, kdy se hosté na hranici vápna nastřelili míčem a ten se odrazil k našemu útočníkovi, který zakončoval do prázdné branky. Sudí ale opět necitlivě přerušil hru pro zranění hostujícího hráče. Následně z čista jasna udeřila Poteč, kdy po chybě v naší rozehře šla do rychlého brejku a vstřelila krásnou branku. Do druhého poločasu jsme vstoupili s cílem výsledek otočit. Vypracovali jsme si několik rohů, ale ty končily vždy rychlým brejkem hostů. Tady se zaskvěl náš brankář, jenž nejprve zlikvidoval samostatný nájezd a o chvíli později vytáhl krásnou střelu na břevno. Poté jsme mohli vyrovnat, ale Doruška nedokázal doklepnout vyražený míč do prázdné branky. Následně do hry opět vstoupili nepřesní rozhodčí – z jasného autového vhazování udělali roh, ze kterého hosté skórovali počtvrté. Posléze Doruška spálil už třetí 100% šanci, kdy po přihrávce Jakuba Fojtů šel sám na brankáře, avšak ten jeho zakončení vytáhl špičkou kopačky mimo tři tyče. Pak do hry znovu vstoupil nepřesný rozhodčí, který s ohledem na jeho metr v průběhu utkání udělil velmi přísnou druhou žlutou kartu a následně červenou Sucháčkovi a tím ukončil naší snahou o vyrovnání. Hosté poté po nedorozumění obránce a gólmana vstřelili velmi lacinou pátou branku. Od té doby se už utkání pouze dohrávalo. Za zmínku stojí už jen spálená šance domácího Latináka, který z dorážky v malém vápně netrefil odkrytou branku. Zápas nám nastavil zrcadlo. Poteč prokázala oproti minulým sezonám velké zlepšení, byla na nich znát rozehranost. Utkání rozhodlo několik faktorů a to kvalita Poteče, naše naivní chyby v obraně a nekvalitní zakončení, ale bohužel i velmi špatný výkon hlavního a pravého pomezního rozhodčího.“

Zdeněk Tvarůžek, vedoucí Poteče: „Nový soutěžní ročník jsme zahajovali u nepříliš oblíbeného celku Vysokého Pole. Jedná se o malé vzájemné derby, neboť dva naši bývalí hráči nyní oblékají dres soupeře. Od prvních minut utkání jsme však byli aktivnější a domácí celek byl naší hrou zcela zaskočen. Do 20. minuty jsme po zásluze vedli 2:0. Následně nastal v naší hře výpadek, kterého Vysoké Pole využilo dvěma rychlými brankami v intervalu dvou minut. Zejména gól Honzy Machů měl parametry ,,branky kola".  Skóre se však do poločasu podařilo otočit díky krásné střele našeho hráče Chonky. Utkání bylo těžké, plné osobních soubojů, což vedlo i k vyloučení domácího hráče v 65.minutě utkání. Vysoké Pole se sice snažilo o vyrovnání, ale dvěma dalšími brankami jsme si vítězství již pojistili. Jedná se o zaslouženou výhru po dlouhé době, kterou sportovně uznalo i vedení domácí lavičky a pro mě i celý hráčský tým. Je to odměna za aktivní přístup k tréninkovým jednotkám i samotným zápasům. V naší hře je již viditelná změna.“


Načítám výsledky ...

Načítám tabulku ...