„Je to pro mě pocta a velmi si jí vážím. Většina mých soupeřů v anketě byla mými spoluhráči i na hřišti. Ostatní nastupovali jako soupeři,“ poznamenal Julina, jenž cítil velkou podporu všech ve svém okolí. „Hlavně po výsledku hlasování. (smích) Ozvalo se pár lidí, se kterými jsem nebyl hodně dlouho ve spojení. A nyní po vítězství se malinko více začíná objevovat i zájem o Příluky,“ těší stále ještě hrajícího trenéra výběru hrajícího okresní přebor a fanouška zlínského Fastavu.

Co vás bude tento úspěch stát v kabině?
Na začátku jsem klukům slíbil za vítězství malou grilovačku, to se asi ukázalo jako dobrá motivace. Zrovna v pátek po tréninku jsme s menší částí týmu chvilku poseděli. Pak asi ještě něco budu muset přinést při zahájení sezony, kdy už budeme moci posedět venku ve více lidech. Teď mě ještě čeká pohoštění pro rodinu a členy volebního štábu. (smích)

Kromě plakety získáváte poukázku na 1000 Kč od Fortuny. Jak s ní naložíte?
Úplně si nejsem jist. Jsem hodně sváteční sázkař, naposledy jsme s kolegou vsázeli na Slavii v poháru. Nejraději bych vsadil na výhru zlínských fotbalistů, ale ti se teď nachází v těžším období. Věřím, že v létě už budou výsledky našeho týmu o dost lepší.

Kde najde své místo plaketa? 
Někde poblíž plakety, kterou jsem dostal k mým 40. od svěřenců z Příluk, kde má své místo i medaile za Mistra České republiky ve futsale – sálovém fotbale, kterou jsme získali se spoluhráči Futsalu Zlín.

Fotbalové soutěže FAČR druhý rok po sobě ukončil…
Na to se moc říct nedá, situace v naší zemi je opravdu vážná a všichni to musíme respektovat. Dnes už se blýská na lepší časy. Věřím, že postupně klesající vývoj bude stále pokračovat a konečně dojde k rozvolnění a otevření hranic bez většího omezení, sportovních a kulturních akcí, památek, kempů, zahrádek, sklípků tak, abychom si mohli užít plnohodnotné léto.

Budete i přes dlouhou přestávku pokračovat ve fotbalové kariéře?
Vůbec jsem neuvažoval o konci. Navíc si myslím, že spoluhráčům stále můžu předat své nasbírané zkušeností, tak abychom jsme se fotbalově o kus zlepšili jako tým. Před návratem jsem se udržoval docela aktivně, s kolegy z Greineru jsme vytvořili týmy v dobročinné akci Akce srdce a Kroky pro Adélku, kde jsme mohli spojit dobrou věc s pohybem a tyto projekty určitě pomohly jak Adélce, tak všem aktivně zapojeným. Skupinová motivace byla zajímavá a výkony některých kolegů byly velmi překvapivé (úsměv). Bohužel dochází průběžně k menšímu úbytku fotbalistů, ale myslím si, že tento trend posledních let se malinko pozastavil a vše bude hlavně záležet na zapálených trenérech mládeže, prostředí a kvalitě hřišť tak, abychom měli mladým fotbalistům co nabídnout a oni pak měli z fotbalu radost a rádi se vraceli.

Jaký máte ještě fotbalový sen? 
Mým snem je vybudovat na Příluku tým, který bude mít svoji kvalitu a bude se na předvedenou hru dát dívat (úsměv). Čeká nás docela dlouhá cesta, ale věřím, že kluci na sobě budou chtít zapracovat… Fotbalově, vzhledem k mému věku, si konkrétní cíl již neplánuji. Bylo by hezké získat ještě titul mistrů světa v mikrofutsalu, kde se zatím můžeme pyšnit jen titulem vicemistrů z Lloretu de Mar. Docela často jsme začali hrávat zápasy se Starou gardou Fastavu Zlín, tak je pak radost znovu potkat spoluhráče z minulosti nebo zlínské fotbalové legendy, jak hráče, tak trenéry a zahrát si s nimi pro radost z fotbalu, společně v jednom týmu.