Jeho životní příběh se od jiných v podání vietnamských vrstevníků nejspíš příliš lišit nebude. Hai Bui Thanh se do Česka dostal v devadesátých letech. Z rodné Hanoje odešli spolu s matkou za prací a vidinou lepšího živobytí. „Život ve Vietnamu byl v té době, v roce 1995, těžký a potřebovali jsme peníze. Má rodina byla velmi chudá, takže jsme se snažili pomáhat a co nejvíce vydělávat peníze,“ vrací se o téměř tři desítky let zpět dnes pětačtyřicetiletý Hai.

Z Prahy, kde žil nejdříve, po čase přesídlil natrvalo do Přívor ve Všetatech. V rodišti Jana Palacha si z dřívější vesnické „Jednoty“ vybavil živnost. V prodejně lze koupit skoro všechno od základních potravin přes drogérii až po textil. Klasika. Hned vedle s manželkou, dvěma dcerami a otcem bydlí.

Anh Tuan "Tomáš" Nguyen v dresu Nových Sadů.
Narážka jako Fun Din Dung? Od cizích lidí je to nepříjemné, říká Nguyen

Na nový domov už dnes nedá dopustit. „Mám zde celou rodinu a miluji to tu,“ říká. Nezanevřel ani na svou rodnou zem, kam by se za vzdálenými příbuznými určitě ještě rád vypravil. Složitá covidová situace a zároveň drahé letenky tomu ale v současné době vůbec nepřejí.

V Česku pochytil už i nelehký jazyk, snaží se komunikovat, řadě slovíček rozumí. S těmi zbylými pak pomůže jedna z dcer či překladač v telefonu.

Už s přezdívkou Honza, kterou mu na "přání" zákazníků vymyslela starší z dcer, začal chodit kopat s všetatskými fotbalisty. Nejdříve do sokolovny, poté i na velké hřiště. Pro Sokol se stal okamžitě posilou k pohledání – jako hráč nic nestál (kromě trpělivosti při zdlouhavějším procesu zaregistrování), zápas i trénink vynechá jen výjimečně, pokud náhodou nesežene záskok do krámu.

Malej na bránění

Za to, že patří do týmu, je fanoušek Realu Madrid velmi vděčný. „Jako malý jsem asi ve dvanácti hrál dva roky v talentovém centru. Pak už ne,“ říká o nadlouho přerušené kariéře. V Česku začal kopat už kdysi dávno s vietnamskou komunitou v Praze. Neopustil ji ani nyní, dokonce pro ni vyjednal pronájem všetatského trávníku. Mimochodem právě na fotbale se kdysi seznámil se svou manželkou, která přišla svým krajanům fandit.

Houslice v době největší slávy objížděly republiku: Jarmil (Ladislav Hampl)
Okresní přebor: Cigarety, rumy a rohypnol aneb Fun Din Dungu, přihraj

Kulatý nesmysl je tak pro něj i proto hlavně srdeční záležitostí. „Hraju jen pro zábavu a udržování se v kondici. Nejde mi to už jako ve třiceti,“ říká skromně Hai, jenž kromě toho rád hraje i stolní tenis, plave a potápí se.

„Zatím nemám problém běhat celý zápas, ale momentálně nemohu kvůli kolenu,“ vysvětluje své poslední absence. Nad tím, že nastupuje pouze v nejspodnější třídě, jen pobaveně mávne rukou: „Jsme na třetím místě, to je výborný, hrajeme dobře,“ chválí skončený podzim.

A co má na fotbale nejraději? Hlavně ofenzivu. „Bránit moc ne. Na to jsem i moc malej,“ usmívá se.

Jenže kromě toho i rychlej a šikovnej, museli by chtě-nechtě dodat protihráči. Právě taková fotbalová charakteristika sedí. S míčem u nohy si rozumí. Problém s jeho rychlostí mívají i mnohem mladší protivníci. 

Vu Quoc Dat, který si vybral české jméno Martin, aktuálně hraje okresní přebor v Jiříkově.
Vietnamský šikula přesně jako z televize: Fotbal měl zakázaný, fandí jen Spartě

On sám pak nemá problém s nějakým tím vtípkem a humorem, který se v kabině čas od času snese i na jeho hlavu. Kultovní seriál sice nezná, ale asi vás nepřekvapí, že k Funovi má svým chováním blízko. „Na jedné z posledních rozluček dokonce hodil do placu sud piva,“ říká jeden ze spoluhráčů.

Honza bez problémů zapadl…

Pro unikátní články o Okresním přeboru klikněte v obrázku na kolečko epizody: