Vždyť jeho syn nastupuje v mládeži Slovácka, "vyženěný syn" zase obléká dres Fastavu. „Oba jsou kovaní. Jeden fandí Zlínu a na Slovácko nadává, druhý to má zase obráceně. Zároveň však fandí Juventusu,“ říká s úsměvem někdejší forvard, který v nejvyšší soutěži odehrál 108 zápasů a dal v nich čtrnáct gólů.

Co říkáte na Slovácko? Překvapuje vás, jak se mu letos neskutečně daří?
Do konce sezony pořád zbývají tři zápasy, takže ještě nemá nic jisté. Věřím však, že při formě, kterou Slovácko má a při rozpoložení Plzně, byť vyměnila trenéry, je čtvrté místo a poháry velice blízko. Věřím, že to dopadne dobře. Hráči i celý klub jsou nastavení dobře, mimořádnou šanci si už nenechají vzít a sezonu se jim podaří dotáhnout do zdárného konce.

Souhlasíte s názorem, že úspěšným tažením je hlavně práce trenéra Svědíka?
Když na to půjdu logicky a podívám se, kdy se to všechno začalo dařit, tak je to téměř jistě ohraničené příchodem nového trenéra. To, že Martin Svědík tomu cosi významného dal, je evidentní. Na druhé straně odborníci Slovácko vždycky chválilo za velice dobrý fotbalový projev. Možná tomu dřív něco chybělo, aby se dostalo trochu dál, na současnou úroveň už za předchozích trenérů, ale je jasné, že Martin tomu něco přidal a evidentně to funguje.

Může Slovácko obstát i v siné evropské konkurenci?
Těžko říct. Evropské poháry jsou něco jiného než česká liga. Úroveň týmů je rozdílná. Už v předkolech mohou narazit na silné týmy. V dnešní době opravdu není slabých soupeřů. Například dnešní týmy z východní Evropy mají velkou kvalitu. Není to tak, jak tomu bývalo dřív, že si české týmy vytrpěli dlouhou cestu, ale o postupu nikdo nepochyboval a všichni jenom čekali, který z týmů ze západní Evropy dostanou. Poslední roky ukazují, že tomu tak už není. Těžko říct, jak na tom Slovácko bude. Každopádně pro všechny hráče je to velká šance ukázat se. Až teprve díky výkonům v evropských soutěžích se dělají velké přestupy.

Nemůže Slovácku účast v Konferenční lize UEFA i ublížit? Čeká je náročný program, cestování …Jednoznačně může. Pokud tedy mužstvo chce v pohárech uspět a probojovat se až do základní skupiny, což je velice těžké. Stačí se podívat, jak vyřazení poznamenalo Plzeň. I když byla Viktorka připravená a investovala spoustu prostředků, nakonec skončila už v předkole, a tím byla její sezony hrozně poznamenaná. Široký kádr jí byl k ničemu, protože ligu zvládne i s počtově průměrným týmem. Hráči nemají vytížení, navíc stojí nemalé peníze, což je problém, do kterého se postupem času čím dál víc zamotáváte a dlouho trvá, než se z toho vůbec dostanete. Právě letošní Plzeň je toho typickým příkladem. A to má v sestavě hráče, kteří s evropským fotbalem mají více zkušeností než Slovácko. Navíc si nemyslím, že by klub z Uherského Hradiště najednou začal bezhlavě posilovat. Tam to bylo vždycky postaveno na mladých hráčích z akademie nebo klucích z regionu. Za mě má Slovácko v kádru šikovné kluky, kteří se mohou v Evropě ukázat, zviditelnit, takže se nemají čeho bát.

Jiné starosti letos měl Zlín. Překvapuje vás, že vedení Fastavu zase odvolalo trenéra, že se ševci v lize opět trápí?
Sport funguje jako sinusoida. Někdy se prostě daří víc, jindy zase méně. Tak to prostě chodí, že že po hodech přichází půst. Spíš si myslím, že je potřeba zmínit, že v době, kdy se Zlínu dařilo nejvíc, byla situace v klubu, co se týká trenérů, stabilní. Ať už to bylo za Boba Páníka nebo Michala Bílka. Po vynuceném odchodu přišla výměna trenéra, což nabouralo chod klubu. Vždycky chvíli trvá, než si to sedne. Kabina je živý organismus, je hrozně složité všechno skloubit dohromady. V posledních měsících přišel herní i výsledkový útlum. Nevím, co stojí za výměnou trenéra Páníka, ale Zlín je už zachráněný, nějakou dobu mimo velké ohrožení. Samozřejmě chápu, že nikdo nechce prohrávat a pochybuji, že by ve Zlíně sezonu jenom nějak dojeli. Spíš si myslím, že už se pomalu připravují na další ligový ročník.

Zlín hodně sází na zahraniční hráče. Je to cesta, kterou by měl regionální klub jít?
Samozřejmě každému patriotovi se líbí, když za jejich tým nastupují domácí hráči, kluci z okolí. Na druhé straně i ve Slovácku byli kluci i z jiných koutů republiku nebo tam hráli šikovní zahraniční fotbalisté. Fungovalo to tam úplně stejně jako ve Zlíně. Teď je ale nahoře Slovácko, předtím tam byl zase Zlín. Musím se ale zmínit, že mi právě ve Slovácku imponuje práce s mládeží. Musím připustit, že se mi to tam líbí víc než na Vršavě.

Díky vašim klukům máte o dění v obou klubech přehled, že?
Je to tak. Dva kluky jsem vyženil Jsou to Zlíňáci, Vojta hraje za Fastav U12, Kuba už s fotbalem skončil. Syn Luba zase nastupuje ve Slovácku za U13. Jsou to kovaní klubisté. Jeden fandí Zlínu a na Slovácko nadává, druhý to má obráceně. Oba ale současně fandí Juventusu, alespoň v tom se shodnou. (úsměv)

Zakopete si se syny občas?
Určitě. S kluky chodím ven, co to jde. Společně potrénujeme, zakopeme si i poběháme. Pomáhám jim hlavně radou. Můj pohyb už není žádná velká paráda. Vždycky jim ale říkám, že fotbal je jako jízda na kole. Když se ho jednou naučí, tak už to nikdy nezapomenou. (úsměv)

Máte nějaký tip, kdo by mohl Fastav vést v příštím ročníku FORTUNA:LIGY?
Vyměnit trenéra je vždycky velice ošemetné a nepříjemné. Musíte to mít promyšlená alespoň krok dopředu. Je důležité, abyste sehnali takového trenéra, který by pasoval do klubu a byl schopný plnit nějakou vaši vizi, což je velice těžké a často to právě na tom ztroskotá, že trenér vidí fotbal jinak než majitel nebo sportovní ředitel. V Česku to často spadne do toho, že trenéři často rotují. Klub vezme toho, kdo je volný a nějak se mine právě s tou jeho filozofií. Ale abych si troufal nějak radit nebo někoho doporučovat, to určitě ne. (úsměv). Zdenu Grygeru i pana Červenku čeká asi těžší úkol než by se zdálo…

Máte o dění ve FORTUNA:LIZE přehled? Sledujete zápasy pravidelně?
Máme tři kluky, samozřejmě zápasy sledujeme. Vzájemně se hecujeme, díky nim mám trošku přehled. Mám trochu srovnání jak se kde pracuje s mládeží. Fotbal máme všichni rádi, pokud zrovna nehraje Slovácko se Zlínem, fandíme společně. Jsem patriot, přeji regionálním klubům. Bylo by krásné, kdyby oba byly nahoře, ale to už dlouho nebylo. Vždycky, když se jednomu daří, druhému to nešlo a obráceně.

Neláká vás se do fotbalu vrátit a třeba trénovat?
V minulosti jsem něco řešil. Pracuji v obchodním úseku ve Fatře Napajedla. Musím říct, že mě to baví. A obchod je taky něco jako sport. (úsměv). V době pandemie koronaviru sice mám více volného času, protože tolik necestuji, ale jinak bych nedokázal skloubit rodinu a práci s fotbalem. Nedokázal bych se mu věnovat jenom na půl. A každý ví, že když jsou prázdniny a dovolená, začíná letní příprava, zatímco o víkendech jsou všichni doma a jezdí po výletech, fotbalisté cestují a hrají. Z toho trénování už jsem vypadl, těžko bych se do toho vracel zpátky. Bývalí spoluhráči, co se do toho pustili a dělají třeba mládež, jsou pohledem, znalostmi i zkušenostmi někde jinde než já. Nemůžu se s nimi srovnávat, i když ne každý, kdo si udělá trenérskou licenci, tomu zjevně rozumí. (úsměv)