Ferenc prožil životní extraligovou sezonu. Co piloval i s Čajánkem?

30. 3. 2020

ROZHOVOR/ Přes trpký a předčasný finiš má za sebou životní sezonu. Odchovanec přerovského hokeje Jakub Ferenc se v extraligovém Zlíně definitivně zařadil mezi klíčové obránce. Razítko na toto tvrzení dala nová dvouletá smlouva, s jejíž nabídkou vedení Beranů dlouho neváhalo. Dvoumetrový obr dal v 52 zápasech sedm gólů a přidal devět asistencí.

Kliknutím zvětšíte

Jakub Ferenc v akci | Foto: Deník / Martin Břenek

Nejvíce ale zářil v Radegast indexu. Ve statistice bojovníků chvilku vládl celé extralize, nakonec bral čtvrté místo. „Tu statistiku jsem kritizoval. Nepřikládám jí velkou váhu,“ říká skromně třicetiletý bek. Mnohem víc než sbírání abstraktních bodíků totiž předvedl hmatatelný posun ve svých výkonech na ledě.

Jakube, jak hodnotíte sezonu po týmové stránce?

Mělo to takový hořký konec. Když to vezmu od začátku sezony, tak ten se nám vůbec nepovedl. Začali jsme to honit před Vánocemi. Až přes zimu jsme se vyšplhali do pater, kde jsme chtěli být už od začátku, někam do středu tabulky. I když nám trošku v únoru došlo, v předkole to bylo s Olomoucí 1:1 a vypadalo to slibně.

Číp u disciplinárky vyvázl bez dalšího trestu. Platí naopak Slavia

Jenže už druhý zápas jste hráli bez divácké kulisy a přišel náhlý konec. Jak se vám vůbec hrálo před prázdnými tribunami?

Bylo to jiné, no. Jako v mládeži, když se na nás přišlo podívat patnáct rodičů. Seděli tam nějací novináři nebo zapisovatelé. Ale když je člověk na ledě, tak to nějak nevnímá. Spíš když je na střídačce a kolem je ticho, musíte se hecovat sám. S klukama jsme ale k tomu přistoupili výborně. Řekli jsme si, že se budeme hecovat ještě víc, než kdyby tam ti lidé byli, protože jsme se do stavu 0:1 na zápasy dokopali sami. Taky tak ten druhý zápas dopadl.

Jaké byly pocity po předčasném ukončení sezony? Byli jste naštvaní?

Po tom vyhraném zápase určitě. Bylo to 1:1, mohli jsme ale taky prohrávat 0:2. Je to hraní si na kdyby. Určitě to mrzí. Člověk se dostane do play-off, i když jen do předkola. Chystáte se na to celou sezonu, ten závěr prostě chyběl.

Po individuální stránce ale musíte být s odstupem času spokojený, je to tak?

Bylo to super. Dařilo se mi hned od začátku. Dal jsem gól hned v Plzni a spadlo to ze mě. Mám to tak vlastně skoro každý rok. Čím dřív ho dám, tím lépe se mi potom hraje. Sice jsem se trošku výkonnostně taky zastavil v únoru, ale před play-off a v předkole už to vypadalo lépe. Za sebe můžu být spokojený.

Jako odměnu jste dostal dvouletý kontrakt a trenéři vás chválili za velký progres. Cítíte to stejně?

Určitě. Začal jsem pracovat na mé největší slabině, tou je určitě bruslení. Letos to šlo vidět. Ono když se člověk odráží ode dna, tak ten progres jde vidět víc, než když ladí jen detaily (usmívá se). Ale musím říct, že mi hrozně pomohlo bruslení s Vividem (společnost nabízející programy pro zlepšení bruslení, pozn. red.) – s Peťou Čajánkem a Ondrou Veselým, ale taky skatemill (bruslařský trenažér) s Alešem Jordánem. Musím říct, že klukům děkuji, moc mi to pomohlo.

Lukáš Zmeškal skóruje v extralize juniorů.

Zmeškal ovládl bodování juniorské extraligy. Teď chci do áčka, hlásí

Jak konkrétně takové pilování bruslení u dvoumetrového obránce vypadá v praxi?

Na skatemillu jsem viděl největší pokrok v technice. Trošku jsme se zaměřili na úhly, do jakých se dostávám v kloubech, v kotníku, v koleni nebo v kyčli. Snažili jsme se to vylepšit tak, aby to pro mě bylo pohodlné a zároveň se to co nejvíc blížilo ideálu. Když jsme to trošku vyladili, tak jsem se na ledě cítil hrozně dobře. Na detailech jsem pak pracoval každý týden na hodinku na ledě s Peťou Čajánkem a Ondrou Veselým. Zaměřili jsme se na hrany a přenos váhy, taky to pak bylo vidět.

Musím zmínit i statistiku Radegast index, kde jste celou sezonu exceloval. Vím ale, že ji moc nemusíte, proč?

Já jsem tu statistiku trošku zkritizoval. Nelíbilo se mi moc, jak se to hodnotilo, řeknu to teď na rovinu. Když Sedlo vedle mě zblokoval střelu a měl na druhý den na noze takovou modřinu, že na to ani nemohl došlápnout, a pak se podívá na index, kde má nulu, tak je to takové smutné. Přitom tady to bylo očividné. Pak byl zápas, kdy jsem měl RI osm a počítali mi asi úplně všechno, co mohli. Bývá v tom hrozný rozdíl. Někdy si řeknete, že budete mít čtyři nebo pět, podíváte se a máte dva. Je to asi subjektivní podle toho, kdo to zapisuje. A asi vždy bude, pokud by se to nezačalo dělat zpětně podle videa. Nepřikládám tomu velkou váhu. Je to určitě o bojovnosti a o tom, jak hráč hraje pro tým. Nazvané je to určitě správně, horší je to s tím hodnocením.

S kým si vlastně ve zlínské kabině nejvíc rozumíte? Jsou to další hráči s přerovskou epizodou?

Nejvíc si rozumím s trojicí Popelka, Fořt, Sedláček. Tam si rozumíme fakt hodně. Ale celá zlínská kabina jsou super kluci. Nikdo proti nikomu nejde, všichni táhneme za jeden provaz. Jak v Přerově říkal Pšurka (Roman Pšurný) to, že je tam nejlepší kabina, tak Zlín si v tomhle může se Zubry potřást rukou. Taky to máme výborné.

V uplynulé sezoně jste tentokrát do přerovské kabiny nenakoukl. Nechybí vám trošku?

Jo, ale ono se to taky mění. Nejvíc mi chybí asi Palič (přerovská ikona obrany Radomír Pala ukončila vloni kariéru). Jsou tady ale noví kluci, hrál jsem vlastně jen s Mikym (Mikulášem Zbořilem), dvojčatama (Šimon a Matouš Kratochvilovi) a Pšurkou. S dalšíma klukama jsem se samozřejmě taky potkal, ale už to není takové. Třeba s Paličem jsem fakt v Přerově hrál od druhé ligy, s Mikym je to něco podobného. Teď se to vlastně přelévá do Zlína.

Jak se po třicítce stát střelcem? Jiné snídaně, prozradil Pšurný

Zubři byli po základní části Chance ligy druzí, co na to říkáte?

Sledoval jsem to hodně. Jsme pořád v kontaktu s Pavlem Hanákem (sportovním manažerem HC Zubr Přerov). Na začátku sezony fanoušci vedení moc nevěřili a byli takoví jízliví. To se projevilo i na nižších návštěvách. Kluci se semkli, vedení udělalo dobré kroky a výsledky mluví za vše. Nikdo nemůže nic říct. Když jsem byl na zápasech, tak to vypadalo dobře. Měli výbornou taktiku, podrželi je gólmani, což bylo ideální.

Aktuální situace je samozřejmě velmi neobvyklá. Jak vy prožíváte karanténu?

Nás to vlastně chytlo na konci sezony, takže odpočívám a nabírám síly vlastně jako každý rok. Co bude dál, to teprve uvidíme. Letní příprava většinou začíná koncem dubna nebo začátkem května. Takže odpočinek, léčení šrámů z minulé sezony a snažím se co nejlépe nachystat na tu další.