„Uvědomil jsem si, že když sem nedostaneme kvalitní fotbalisty z těch největších českých klubů, musíme si hvězdy vychovat sami,“ popisuje začátek příběhu, který skončil zprávou, že prvoligový Fastav Zlín stejně jako konkurenční 1. FC Slovácko v polovině dubna získalo statut klubové akademie FAČR - vrcholového sportovního centra mládeže.

A právě Jaroš má na tomto úspěchu svůj velký podíl. Zdaleka v tom ale nebyl sám.

„Kontaktoval jsem svoje bývalé spoluhráče ze Zlína Michala Hlavňovského, Petra Slončíka, Aleše Hellebranda a Aleše Zlínského, aby mě seznámili s konceptem akademii a já se rozhodl konat,“ líčí.

Cenné informace měl především od Hlavňovského, který je zapojený v regionální akademii v Karviné. „Mají tam profesionální tréninkový proces, profesionální trenéry, maséry, terapeuty, výživové poradce, GPS vesty, drony a další věci. To vše nám tu chybí,“ uvědomuje si.

I když oba regionální kluby měly dávno splněny všechny podmínky pro vznik akademie, byl tu jeden zásadní zádrhel. „Problém byl v tom, že na území Zlínského kraje se počítalo pouze s jednou akademií,“ vysvětluje.

A jak později zjistil, rivalita mezi Zlínem a celkem z Uherského Hradiště je fakt obrovská. A byl to právě Jaroš, kdo se odhodlal dát znesvářené strany dohromady a pozvat funkcionáře obou klubů ke společnému stolu, což se mu opravdu povedlo.

„Na krajský úřad jsem pozval Zdeňka Zlámala, Pavla Brímuse a Karla Kulu za FAČR, Karla Poborského a Matěje Čmejlu jako představitele akademií, Fastav zastupovali Zdeněk Grygera a Marek Kalivoda, za Slovácka se schůzky účastnil Petr Pojezný Slovácko,“ vyjmenovává osazenstvo důležité schůzky.

„Dopředu jsem avizoval, že dokud se nedohodneme, nejdeme domů,“ směje se.

Vyhrožování zabralo. Účastníci akce se shodli v tom, že se na výkonném výboru FAČRu musí prosadit dvě klubové akademie pro oba dominantní oddíly kraje, což se o měsíc později podařilo.

„Díky určitě patří členům FAČRu Zlámalovi, Kulovi a Brímusovi a určitě i Karlu Poborskému, který tomu výrazně napomohl. Mít fotbalovou akademii je prestižní věc a my máme v kraji rovnou dvě,“ těší Jaroše.

Podle něj si oba kluby polepší minimálně o dva milionu korun, kromě peněz se ale mohou těšit i z dalších výhod.

Zlínský kraj by se měl na výchově mládeže v akademiích Zlína a Slovácka podílet částkou jednoho milionu korun pro každý oddíl. „Myslím si, že peněz investovaných do mládeže nebude nikdy dost zvlášť v této složité covidové době,“ říká Jaroš.

Iniciativu Zlínského kraje podporoval také bývalý fotbalový reprezentant a garant projektu regionálních fotbalových akademií Karel Poborský. Jaroš ho přemlouvat k podpoře nijak zvlášť nemusel.

„Naopak. Karel ocenil, že Zlínsko si jako jediný kraj v České republice vznik akademií přímo vyžádal. Nic podobného se mu předtím nestalo,“ upozorňuje bývalý fotbalista Napajedel, Hulína, Kunovic nebo Slušovic. „Byl rád, že jeho cesta do Zlína nebyla zbytečná a mě to stálo pouze litr slivovice z Dolní Lhoty,“ přidává s úsměvem Jaroš.

I když bývalý hráč Manchesteru United a Lazia Řím na něj udělal velký dojem, hodným kandidátem na předsedu FAČR byl pro Jaroše další vicemistr Evropy z roku 1996.

„Můj největší favorit byl Vladimír Šmicer a jeho Evoluce ve fotbale, ale ten odstoupil,“ mrzí zlínského funkcionáře. „Karel Poborský byl ale také velkou osobností na hřišti, měl skvělou kariéru a já věřím, že pomůže jako funkcionář vyléčit fotbal z berbrovské éry,“ prohlásil.

Dalších Poborských, Šmicerů, Grygerů nebo Nedvědů by Jaroš rád jednou viděl hrát i ve Zlíně. Ševcům se v posledních sezonách nedaří, i letos se spíše trápili. Fastav se sice v předstihu zachránil, klid ale na jaře rozhodně neměl.

„Na letošní sezonu bych jako fanoušek nejraději zapomněl. Prázdné stadiony bez fanoušků, karantény, neustálé testování, riziko nákazy, špatné výkony Zlína. Jediným pozitivem je jen záchrana v soutěži,“ říká Jaroš.

Souhlasí s názorem, že by na Letné měli dávat víc příležitostí právě hráčům z Vršavy. „Mám zkušenosti z minulosti a dobře vím, že co si sám vychováš, to nebudeš muset v budoucnu draze kupovat a platit,“ uvedl šestačtyřicetiletý radní.

Věří, že právě akademie tomuto složitému procesu výrazně napomůžou. „Budeme skautovat kluky z regionu, zapojíme je do kvalitního tréninkového procesu a v budoucnu ve větším počtu uplatníme v ligových týmech. Dostanou veškerý servis co se týká tréninků a pak už záleží jen na nich, jestli se z nich stanou noví Poborští, Šmicrové, Grygerové nebo Nedvědi,“ říká.

Zatímco ševcům to letos nešlo, Slovácko má za sebou fantastický ročník. Klub z Uherského Hradiště skončil čtvrtý, po dlouhých osmnácti letech si zahraje evropské poháry. „Upřímně řečeno mě to nepřekvapilo,“ přiznává.

„Slovácku se podařilo skvěle namixovat mužstvo. Vedle zkušených ex-reprezentantů roste mladá dravá mládež a mají luxusního trenéra. Jejich postup do pohárů je možná překvapivý, ale zasloužený,“ je přesvědčený.

„Když jsem panu hejtmanovi oznamoval udělení statutu akademií pro oba oddíly, tak mi říkal, že do dvou let je chce vidět ve finále Ligy mistrů. Požádal jsem ho, ať nám dá pět let. Já už si ale objednal dva lupeny na West Ham v příští sezoně,“ dodává se smíchem Jaroš.