Souboj účastníků FORTUNA:LIGY slibuje zajímavou konfrontaci, příjemné zpestření pro české fanoušky u televizních obrazovek.

„Bude to poslední zápas před ligou. Možná to bude směřovat k duelu s Ostravou, ale pořád je dost času a prostoru na to, aby třeba naskočili další hráči a vyzkoušeli jsme si jiné věci, na kterých ještě musíme zapracovat,“ uvedl asistent trenér Zlína Petr Jiráček.

Bývalý reprezentační záložník utkání na Maltě neprožívá, umístění neřeší. Podstatný je pro něj výkon, zdravotní stav a herní pohoda mužstva. „Jsme samozřejmě pořád v přípravě. Pro nás je hlavní, že jsme tady odehráli dva těžší zápasy, jeden nás ještě čeká, aby odkryl naše slabiny, které máme,“ pronesl Jiráček.

Úterní duel proti Sandhausenu nic moc nepřinesl. „Na obou stranách bylo málo šancí. V prvním poločase to od nás kromě slušné organizace v obraně nebyl moc dobrý výkon. Srážely nás ztráty v přechodové fázi, které nás zlobí už několikátý zápas, takže bychom na nich měli zapracovat,“ uvědomuje si Jiráček.

Nijak atraktivní duel nakonec zlomily dvě penalty na konci první půle. I když se ševci na maltského sudího zlobili, minimálně druhý pokutový kop byl nařízený správně.

„Nevím, jestli penalty byly, musíme na to ještě podívat, ale před tou první toto mohl Sima (Simerský – pozn. red.) asi ukopnout,“ míní asistent kouče Vrby. „Nevím, jestli mu Dosty zakřičel, nebo jak se domluvili, každopádně se tomu dalo předejít. Druhou penaltu jsem měl přes celé hřiště, to jsem neviděl,“ tvrdí.

Moravané tak za pár minut ztratili vedení 1:0, ve druhé půli už jen marně dobývali defenzivu protivníka.

„I ve druhé půli to bylo spíš takové oboustranné vyčkávání, moc fotbalovosti tam nebylo. Malinké zlepšení a oživení přišlo až s pěti střídajícími hráči v šedesáté minutě, ale žádnou vyloženou šanci jsme si stejně nevypracovali,“ štve Jiráčka.

Zlíňané hrozili jenom po standardních situacích, jinak ve hře vůbec nebezpeční nebyli. „Sandhausen jsme viděli v minulém zápase s Trnavou, proti které byl rovněž dobře organizovaný a vyčkával na rychlé protiútoky. Pro každý mančaft je těžké dobývat a uspět,“ říká Jiráček.

Prohrát s posledním týmem druhé bundesligy podle bývalého hráče Hamburku či Wolsburgu není žádná ostuda. „Je to dobrá soutěž. Hraje v ní plno týmů, které kdysi hrávaly nejvyšší německou soutěž. Jsou o kus dál. Já to ale spíš vnímám jako přípravný turnaj. Mužstva hledají ideální složení, zkouší se různé věci. Je to spíš o momentální formě než o kvalitě,“ upozorňuje Jiráček.

Neprosadily se ani ofenzivní posily Balaj s Kozákem. Urostlí útočníci neměli pořádně balon, po většinu času jen pobíhali mezi německými beky, které napadali či s nimi sváděli souboje.

„Všechno se odvíjelo od zápasu, ve kterém toho moc nebylo,“ poznamenal Jiráček. „My jsme si chtěli vyzkoušet tuto variantu, jak by to mohlo v lize vypadat. Kluci hráli spolu poprvé. Jsou tady s námi pár dnů, takže je to pro ně taky těžké, ale určitě od nich čekáme mnohem víc než proti Sandhausenu ukázali,“ přidává.

V závěru snad zaujal jenom snaživí mladíček Slončík. Ani mládežnický reprezentant se však do šance neprodral.

„Byl to jeden z těch hráčů, který tam vlítl a trošku to oživil. Je na něm vidět obrovská chuť, chtíč se ukázat. Na druhé straně na tuto rychlost a úroveň ještě není moc adaptovaný. Potřebuje víc času, ale věřím tomu, že když bude poslouchat a pracovat, tak se zlepší a v budoucnu může týmu pomoci,“ dodává.