Přes Brno, Zlín, pražskou Slavii, Mladou Boleslav a Jablonec se dostal až do Liberce. Právě v dresu Slovanu si včera pikantně proti ševcům připsal jubilejní dvoustý ligový start. „Čekám na předání dresu,“ usmívá se zkušený osmadvacetiletý obránce. „Bylo symbolické, že to vyšlo právě na Zlín, kde jsem oslavil svůj stý a teď proti němu i dvoustý zápas,“ přidává.

Z triumfu nad bývalým klubem měl vekou radost. „Utkání by asi více slušela remíza, vyhrál šťastnější tým. Zlín měl v prvním poločase náznaky, ze kterých nám mohl vstřelit gól a pak by se nám hra těžko otáčela. Nakonec jsme ale vyhráli my, máme tři body a jsme s nimi spokojení. Někdy štěstí přeje připraveným,“ připomíná.

Trenér Fastavu Zlín Bohumil Páník.
Minimálně na remízu jsme měli, míní trenér Páník. Na sérii bez výhry se nedívá

I když Slovan potřetí za sebou ve FORTUNA:LIZE neinkasoval, proti Fastavu vzadu nepůsobil až tak jistým dojmem. „Předtím to bylo takové kompaktnější. Dneska tam bylo víc okének, navíc jsme přežili penaltu. Určitě nula potěší, ale ne tak, jako tři body,“ má jasno Jugas.

Severočeši si zhluboka oddechli hlavně v závěru, kdy zlínský kapitán Poznar neproměnil pokutový kop. Stoper Liberce ale náhradnímu brankáři Knoblochovi, jenž ve druhém poločase vystřídal zraněnou jedničku Nguyena, neradil, byť nejlepšího střelce Fastavu dobře zná. „Bylo to čistě na Mílovi. Pozny to prostě trefil do břevna a ještě se to odrazila před lajnu. Bylo to spíše štěstí,“ ví dobře Jugas.

O penaltě nediskutoval. Když sudí Berka běžec k monitoru podívat se na inkriminovaný moment, věděl, že je zle. „Já to řeknu upřímně. Myslel jsem si, že dostaneme gól buď z toho rohu, nebo to bude penalta,“ překvapuje.

„Ze všech takových nedorozumění vznikají velké problémy a vidíte, taky to problém byl. Naštěstí jsme penaltu přežili a Míla Knobloch má stoprocentní úspěšnost. Pomohl nám s Teplicemi i Zlínem, takže paráda,“ chválil spolehlivého náhradníka.

Stoper Zlína Petr Buchta v souboji s libereckým Michaelem Rabušicem.
Šlápli jsme na brzdu a stojíme na místě, štve po smolné porážce stopera Buchtu

Bývalých spoluhráčů mu ale po středeční dohrávce bylo líto. I když zápas proti mateřskému klubu nebere tak prestižně jako dřív.

Z Baťova města je totiž pryč skoro čtyři roky. „Teď cestuji po severu a celé republice, takže samozřejmě je to složitější, ale Zlín mě vychoval, jsem mu za to vděčný. Děkuji mu za to, kde teď jsem a mohu být, ale na hřišti to nevnímáte,“ tvrdí.

Po zápase je to však jiné. „Samozřejmě svým způsobem mám radost z vítězství, ale i smutek z prohry, protože to je zrovna Zlín. Já ale věřím, že vzhledem k tomu, jak se dnes prezentoval, tak půjde nahoru. Zachrání se, nebo se bude pohybovat ve středu tabulky, kam patří,“ dodává.


Načítám výsledky ...

Načítám tabulku ...