Dvorní řidič fotbalistů Zlína. Sedmašedesátiletý majitel autobusové dopravy Milan Kieryk z Částkova vozí ligový tým už čtrnáct let.

„Tehdy mě oslovil Ladislav Minář. Dříve jsem jezdil ještě pro Slovácko, kde tehdy trénoval reprezentační trenér Karel Jarolím. Pak ale Minář zamířil do Zlína a já přestoupil s ním,“ vzpomíná na začátek spolupráce Kieryk.

Nyní už známý řidič a velký fanoušek patří do zlínské fotbalové rodiny. Ligové hráče vozí mnohem raději než výletníky.

„Je v tom obrovský rozdíl. Kluky znám spoustu let ještě z doby, kdy hrávali za dorost nebo juniorku. Sleduji, jak rostou a postupují. Je to s nimi daleko jednodušší než třeba se zájezdem, kde nikoho neznám,“ líčí Kieryk.

„Prostě chlapi nasednou, nahodí tašky a jede se,“ přidává s úsměvem.

Zkušený řidič většinou komunikuje s vedoucím mužstva nebo s trenérem, kteří dobře znají stadiony.

„Vycházím s každým, ať to byl Páník, nebo třeba teď Bílek. Trošku problémy jsem měl jenom s Pulpitem, ale s ním jsem si taky poradil. Jinak všichni jsou profesionálové, kluci jsou vycvičení,“ prohlásil Kieryk.

Majitel autobusové dopravy se baví se všemi. Jelikož umí chorvatsky, povypráví si také se zahraničními hráči.

„Jsou to úplně normální kluci, žádní machírci. K fotbalu mám vztah. Dříve jsem hrával první A třídu, nyní už jenom fandím,“ vypráví.

Kieryk vzdálenosti mezi městy neřeší. Je mu jedno, zda ševce veze do Liberce, nebo Ostravy.

„Všude cestujeme s denním předstihem, takže to neřeším,“ přiznává.

Z míry ho nevyvedou rozkopané cesty, kolony ani objížďky. „Dálnice jsou ale špatné,“ souhlasí se všeobecným názorem.

Nejhorší je pro něj výjezd do Brna. Na Srbské se totiž nedá zaparkovat, a tak musí vysadit tým a odjet autobus odstavit do dopravního podniku. Po pádu Zbrojovky do druhé ligy ale Kierykovi tento problém v letošní sezoně odpadá.

Jinak nic zásadního řešit nemusí. Naposledy ho zaskočila v Praze havárie u Letenského tunelu. I když ševci místo nehody objeli kolem Jeleního příkopu, dvě stě metrů museli jít ucpanou ulicí Milady Horákové pěšky na stadion Sparty.

„To však byl jediný problém,“ říká.

Zkušeného řidiče nerozhodila v Mladé Boleslavi ani ukradená zadní SPZ.

„Naštěstí tam byli lidi a espézetku mi přinesli,“ usmívá se. I když někteří řidiči místo sledování ligového fotbalu před zpáteční cestou raději odpočívají, Milan Kieryk pokaždé sedí na tribuně a fandí. „Lístek pokaždé dostanu zdarma. Buď jsem v sektoru hostů, nebo na hlavní tribuně. Nejlepší to bylo na Dukle, kde jsem byl jediný fanoušek Zlína v kotli,“ směje se.

Sedmašedesátiletý muž zápasy Fastavu velmi prožívá a občas si zakřičí. Z vítězství má radost, porážky nemusí. Nejen proto, že po cestě domů je v autobuse klid.

„Když se ale vyhraje, nálada je mnohem lepší. Kluci poslouchají rádio nebo hrají karty. Na televizi se ale nedívají,“ dodává.