V sobotu se ale ševci ve vršovické aréně neutkají s Bohemkou, ale s Pardubicemi, které v Praze našly svůj dočasný azyl.

I proto se stejně jako loni při bezbrankové remíze nedá očekávat bouřlivá atmosféra. Duel se spíš bude hrát v komorní atmosféře, před pár stovkami diváků.

„Na menší návštěvy jsme z poslední doby zvyklí, v tom problém nebude. Samozřejmě je divné, že týmy nehrají na vlastních stadionech, ale jinde. Bohužel takto je to nastavené a my to respektujeme,“ říká Matejov. „Je jasné, že Pardubic i třeba Hradec by chtěli hrát doma na svém hřišti, ale nemají vyhovující stadiony,“ připomíná.

Podle slovenského fotbalisty by v dalších letech měly z druhé ligy postupovat hlavně mančafty, které jsou na nejvyšší soutěž připravené a splňují všechny podmínky.

„Na druhé straně když si to ti kluci vykopali, tak by asi neměli doplácet nato, že nemají vyhovující stadion. Za to nejsou zodpovědní oni, ale lidé z klubu, takže to z pozice hráče chápu a nevadí mi to,“ říká.

Musím být na hráče ještě tvrdší, cítí po další prohře trenér Fastavu Jelínek

Těmito mimofotbalovými věcmi se ale rodák z Dubnice nad Váhom nezaobírá. V hlavě má nyní jiné věci. Nejen třiatřicetiletého krajního obránce či záložníka trápí současné výsledky a postavení Fastavu.

Moravané posledních pět kol prohráli, naposledy neuspěli s nováčkem z Hradce Králové. „Je pravda, že jsme prohráli domácí zápasy, které jsme měli zvládnout lépe. Bohužel dostáváme hodně gólů. A když obdržíme každé utkání tři branky, nemůžeme vyhrávat. Neustále se to opakuje a je to pro nás frustrující,“ přiznává.

I když se ševci na tréninku defenzivě věnují, v zápasech není práce vůbec vidět. Ani Matejov nechápe, kde je problém. „Těžko se mi na to odpovídá. Nevím, jestli je to naší nekvalitou nebo souhra okolností, ale když dostaneme tolik gólů, náhoda to už nebude,“ tuší.

Zlíňanům letos vůbec nejdou standardní situace. Nejenže si při nich nepomohou, ale často při nich inkasují laciné branky. „Neustále o tom hovoříme, nacvičujeme to, ale pak přijde zápas a znovu dostaneme gól,“ nechápe.

Přibývající chyby a porážky navíc srážející hráče čím dál níž. Fotbalisté Fastavu se navíc ve složitém období nemohou opřít ani o věrné fanoušky, kterým není současná situace lhostejná a hráče hlavně v domácích zápasech častují nadávkami.

I proto bude pro Moravany snažší chytnout se na soupeřově hřišti, kde mají víc klidu, než před nespokojeným vlastním publikem. „Myslím si, že tuto sezonu se nám venku hraje o něco lepší. Diváci ve Zlíně nám moc nepomohou. Když se nedaří, spíš nás z tribuny ještě podkopávají,“ říká.

„Samozřejmě chápu jejich frustraci, ale radši ať sedí doma, než aby šli na stadion a křičeli po nás nějaké sprosté věci,“ pokračuje.

„Jasně, jsme profíci, nemáme si toho všímat, ale když přijde dva tisíce diváků, tak slyšíte všechno. Člověk to vnímá. Bohužel taková je realita a hlavně naše mentalita. Nějak se z té krize musíme dostat sami,“ ví dobře.

Pardubice jsou na tom ještě hůře než Zlín. Nováčková euforie vyprchala, soupeři si na Východočechy po výborné sezoně dávají pozor. I proto mají jenom šest bodů.

„Říká se, že druhá sezona po postupu je vždycky těžší, protože dobré výsledky musíme potvrzovat. Hráči Pardubic sami vidí, že to není až tak jednoduché. Zatím na minulou vydařenou sezonu nenavázali,“ uvedl Matejov.

To ale neznamená, že to ševci budou mít v sobotu jednoduché. Naopak, očekává se velká bitva o důležité body. Co by mohlo na domácí platit? „Poctivost, kompaktnost, dobrá defenziva. Musíme být maximálně produktivní stejně jako soupeři proti nám,“ zdůrazňuje.

Fotbalisté Zlína (žluté dresy) ve 12. kole FORTUNA:LIHY vyzvali Hradec Králové.
Nejsme nebezpeční, nemáme šance, štve Fantiše. Co říká na Tkáče?

Matejov, který je téměř služebně nejstarším hráčem v kabině Fastavu, zatím neví, zda o víkendu dostane šanci od první minuty. Letos zatím zasáhl jen do čtyř utkání, ve kterých nasbíral 262 minut.

Naposledy proti Hradci však odehrál skoro celé utkání. „Konečně se cítím dobře,“ uvedl.

Třiatřicetiletý fotbalista dlouho laboroval s natrhnutým svalem, menší problém měl i s kolenem. Nyní už by ale mělo být všechno v pořádku. „Je to čím dál lepší,“ tvrdí.

„Minulý týden jsem si po dlouhé době zahrál za naši juniorku, což mi též trošku pomohlo se rozdýchat. Na to, abych nabral ideální kondici ještě potřebuji odehrát pár zápasů,“ dodává.


Načítám výsledky …

Načítám tabulku …