První šichtu lépe zvládli ševci. Tým plný afrických fotbalistů na Letné přemohli 1:0 a jsou o něco blíž vytoužené záchraně.

„Náskok sice není nijak velký, ale o to víc budeme koncentrovanější a zvládneme to,“ věří jednatřicetiletý bojovník.

Výsledek ale není úplně ideální, že?
Je pravda, že jsme chtěli vyhrát vyšším rozdílem. Za mě je hrozná škoda, že soupeř měl vzadu okénka a my jsme spoustu věcí nedohráli. Buď jsme dali špatný centr nebo ztratili balon a tím se Vyškov dostal do hry. Tyto ztráty nesmíme v odvetě dělat, protože soupeř hrozil z brejků. Nastřelil tyč, Dosty nás podržel. Vyškov má kvalitu. Snad se poučíme a vyvarujeme chyb. Měli jsme předvést ještě lepší výkon.

Jak se vám hrálo proti Vyškovu, který má v sestavě tolik cizinců?
Upřímně, v Česku jsem ještě nehrál proti týmu, který by měl v sestavě tolik Afričanů, kteří mají jinou dynamiku. Jsou šikovní, hlavně na krajích hřiště hodně rychlí. Na druhé straně zodpovědnost a taktiky u nich asi není úplně ideální a mohli jsme toho využít. Bylo vidět, že to jsou dobří fotbalisté, že jsou v baráži zaslouženě. Hráče soupeře jsem jmény neznal, jenom podle čísel.

V odvetě vám stačí remíza. Bude to podobné jako v Brně?
Snad do Drnovic přijede hodně našich fanoušků a vytvoří nám domácí prostředí, které nám pomůže. V Drnovicích jsme před dvěma lety hráli pohár a zvládli to. Teď vedeme 1:0, máme menší výhodu. Náskok sice není nijak velký, ale o to víc budeme koncentrovanější a zvládneme to. Bude to jistě vyhecované, sám mám takové zápasy rád.

Trenér fotbalistů Zlína Pavel Vrba při úvodním barážovém duelu s Vyškovem.
Slušný vstup, ale venku to bude těžké, ví Vrba. Z Vyškova by bral tři Afričany

Jak vnímáte podporu fanoušků, kterých na baráž přišlo víc než třeba v lize na Slavii?
Je to super. Když jsem chodil ve Zlíně na hokejovou baráž, říkal jsem si, že to je taková škoda, že nechodí i na fotbal. Ve finále se mi to splnilo a začali chodit teď, kdy to nejvíce potřebujeme.

Co s vámi dělá baráž? Je to stejný nápor na nervy jako před lety, nebo už to tolik neprožíváte?
Čím jsem starší, tím to snáším možná hůř. (úsměv) Když je vám pětadvacet let, máte ještě kariéru před sebou. Je nějaké šance, že se někam dostanete. Věk ale nezastavíte. Já se sice cítím lépe než v těch pětadvaceti, ale zodpovědnost je daleko větší. Nervózní jsem jenom před zápasem. Jakmile vlezu na hřiště, tak opadne.

Přijde mi, že pod tlakem hrajete lépe?
Souhlasím. Je to zajímavé, ale čím je nůž u krku větší, tím utkání zvládáme lépe. Když jde o všechno, semkneme se a jde nám to. Na jaře jsme se herně zvedli. Jenom škoda, že jsme nedohráli některé zápasy. Měli jsme na to, abychom se baráži vyhnuli. Bohužel jsme měli zbytečně moc remíz. Na druhé straně chvilku jsme byli úplně dole. Naštěstí jsme se dokázali zvednout. Mentalita je jiná než před měsícem.

Fotbalista Zlína Rudolf Reiter (vpravo) při barážovém zápase s Vyškovem.
Reiter soupeře neznal jmény, díval se na trenky. Zajímaví fotbalisté, souhlasí

Co stojí za proměnou?
Dělají to výsledky. Neprohráli jsme čtyři zápasy. Nadstavba nám pomohla. Semkli jsme se. Začalo se nám dařit, máme i štěstí, což k tomu ale patří. Pořád jsme dobře trénovali, makali. Vrátilo se nám to ale až teď, za pět dvanáct.

Týmu k záchraně pomáhají i vaše branky, že?
Je pravda, že gól, který jsem dal v Pardubicích bych v mé kariéře řadil k těm nejdůležitějším. Samozřejmě bych chtěl dávat více branek, ale občas hraji i někde vzadu, takže je to složitější, ale snažím se pomáhat týmu.