Právě před nejbližšími se chtěl vysoký zadák ukázat, předvést, nakonec se se svými parťáky pořádně zapotil. Chlubit se neměl moc čím.

Fotbalisté Zlína museli ve středečním pohárovém zápase vyvinout maximální úsilí, aby divizní Lanžhot vůbec přemohli a zvítězili alespoň 1:0. Po trefě Latyra Ndiayeho v 86. minutě si oddechl nejen rodák z Ladné u Břeclavi.

„Modlil jsem se, ať dáme gól,“ přiznal čtyřiadvacetiletý stoper. Dočkal se až chvíli před koncem.

Ševci na Podluží unikli prodloužení, postup vydřeli v základní hrací době. Jásat ale nemohou, hra i výsledek měly být jiné.

„V koncové třetině hřiště nám chyběl větší klid. Sice jsme se tam několikrát dostali, ale buď jsme to zbrkle zakončili nebo přišla nepřesná přihrávka. Prostě vpředu nám to nelepilo,“ uznává Černín.

Trenér fotbalistů Zlína Pavel Vrba při zápase v Lanžhotě.
Lanžhot předvedl mimořádný výkon, rozdíl by ale měl být vidět, ví Vrba

A nebýt trefy Senegalce Ndiayeho, mohlo být s ševci hůř. Do prodloužení se žádnému z hostů nechtělo. „Dalších třicet minut už jsem hrát nechtěl, protože prodloužení nebo i penalty bývají v pohárech vždycky nevyzpytatelné,“ ví dobře.

V Lanžhotě ale diváci nezatměli. Rozhodnuto bylo po základní hrací dobře. Fanoušci ale oprávněně tleskali poraženému, favorit v Lanžhotu nic extra nepřevedl.

„Bylo to těžké utkání. Klobouk dolů před soupeřem, co předvedl,“ chválí protivníka Černín. Zatímco jemu fandila maminka, babička, strýc či synovec, domácí fandové byli v daleko větší přesile a duel s ligovým týmem si skvěle užívali.

„Lanžhot tlačili diváci. Přišlo jich kolem šestnácti set, takže kulisa byla hezká. K našemu výkonu se ale vyjadřovat nebudu, to nechám na trenérovi,“ dodal závěrem.