„Samozřejmě situace je pro nás mnohem příznivější než před pár týdny či měsíci, ale pořád není co slavit, vždyť stále nejsme zachránění. Až se to pro nás uzavře, můžeme říct, že se nám to povedlo,“ prohlásil asistent zlínského kouče Jan Somberg.

Fotbalisté Zlína jsou těsně před cílem, schází jim udělat poslední krok. K definitivní jistotě potřebují získat tři body.

Pokud nechtějí spoléhat na zaváhání Karviné, mají na to tři duely. Uspět chtějí hned v tom prvním z nich, který se v neděli hraje v Teplicích.

„Čeká nás další těžké utkání. Jedeme tam vyhrát, ale třeba pro nás bude dobrý i bod. Doufám, že tam minimálně zremizujeme,“ přeje si.

Severočeši jsou na tom v tabulce ještě lépe než moravský rival a k definitivní jistotě jim v domácím prostředí stačí urvat bod. „Teplice taky měly své problémy, které si částečně vyřešily a hodně se zvedly. Daly čtyři góly Karviné i Příbrami, doma budou bodně nepříjemné,“ tuší Somberg.

Ševci však chtějí venku kousat. Formu mají slušnou, sebevědomí jim po důležitých výhrách nad Opavou a Příbramí taky narostlo.

Za vzestupem Fastavu stojí také čtyřiačtyřicetiletý trenér, který se na Letnou vrátil společně s Bohumilem Páníkem letos v březnu. Známá dvojice zlepšila organizaci hry i disciplínu, navíc výrazně oživila některé hráče, jejichž výkony na podzim zůstaly za očekáváním. „V životě bych si nedovolil hodnotit práci kolegů, ale je vidět, že se kluci semkli a v kabině tvoří skvělou partu, která táhne za jeden provaz,“ vyzdvihuje Somberg.

Zlínští trenéři po svém příchodu svěřence nastartovali. Přesvědčili jich, že tvrdá práce se vyplácí . Uvnitř týmu nastolili pořádek, řád. „V naší situaci to nebylo o fyzické kondici, jako spíš o hlavě. Na hráče dopadla tíha zodpovědnosti. Vidět to bylo hlavně na Marku Hlinkovi, který byl v posledních dvou zápasech jedním z našich nejdůležitějších hráčů,“ oceňuje.

Staronovým trenérům Fastavu paradoxně pomohla také dlouhá přestávka kvůli pandemii koronaviru.

Páník se Sombergem měli čas na práci, nové hráče dobře poznali a se známými svěřenci se ještě více sblížili. „Spoustu kluků jsme znali z dřívějška. Tři z nich jsme vedli v Ostravě, další tady ve Zlíně. Každý z nás se ale časem mění, vyvíjí. Pro nás bylo důležité, že všichni reagovali pozitivně a chtěli pracovat,“ dodává.