„Jsem hlavně rád, že jsem se dal konečně do kupy, že mi koleno vydrželo. Musím přiznat, že jsem nečekal, že to pro mě bude až tak náročné,“ uvedl po vítězné generálce dvaatřicetiletý krajní bek či záložník.

S týmem absolvoval pouze dva tréninky, předtím se připravoval individuálně. I když se proti Líšni dostal na trávník až v 61. minutě, měl toho docela dost. „V zápase jsem se necítil úplně ideálně. Jsem rád, že to mám za sebou, kondici budu postupně dohánět,“ říká.

Navrátilec ve zlínské sestavě zaujal nejen povedenou střelou, která lízla břevno brněnské branky, ale také zaváháním před inkasovaným gólem v poslední minutě.

Chybu svěřenci vyčetl i trenér Páník. „Nevěřil jsem, že mu to jejich hráč takto nacentruje, ale byl to určitě můj gól. To jsem hned řekl i Dostymu. Měl jsem do toho jít a odhlavičkovat,“ ví dobře.

Obdržená branka ale tentokrát ševce neštvala, v sobotním duelu totiž ještě nešlo o body. Navíc Matejov byl unavený a nerozehraný, nedohrání akce se mu dá odpustit. Sám hráč je hlavně rád, že je konečně zpátky.

Se zraněným laboroval od začátku října. Matejov se vážně zranil na tréninku po utkání s Bohemians 1905.

V pauze způsobené pandemií koronaviru mu při jedné situaci píchlo v koleně.

Magnetická rezonance potvrdila prognózy a zkušený fotbalista musel po sedmi letech s kolenem znovu na zákrok.

„Už jsem měl ve Zlíně se stejným kolenem problémy, hned po prvním roce na Letné. Taky jsem byl na operaci v Ostravě, ale u jiného lékaře,“ připomíná zdravotní komplikace.

I kvůli pauze by na rozdíl od většiny jiných ligových borců přivítal pozdější začátek jara. „Víc přípravných zápasů by mi vyhovovalo, abych se do toho dostal,“ cítí.

Než dožene tréninkový výpadek a nabere zpět kondici, chvíli to potrvá. „Je to otázka několika dnů, týdnů. Určitě se to dá dohnat,“ věří.

Pomoct mu může nabitý lednový program. Komplikace nevidí ani ve zhoršujícím se zimním počasí. „To si nevyberu,“ mává rukou.

„Pamatuji, že po první operaci jsem hned vletěl do zimní přípravy, kterou vedl trenér Pulpit. Každý si asi umí představit, jak to tehdy vypadalo,“ usmívá se.

Že by se ale za týden objevil v základní sestavě Fastavu při jarní premiéře v Opavě, ale rozhodně nepočítá. „Šanci dostanou jiní,“ tuší.

Zkušenému trenéru Páníkovi se však ve druhé polovině sezony bude hodit každý člen kádru. Vždyť ševce i s dohrávkou čeká pořádná porce 21 zápasů. „Liga kvůli covidu začala později, takže se to musí dohnat. Možná je i dobře, že bude spousta utkání, bude o co hrát. Lepší než přípravné zápasy,“ má jasno.

Na to, že se Zlínu na jaře obvykle nedaří, vůbec nemyslí. „Za minulými roky bych se neohlížel. Máme tu nové jaro. Doufám a věřím, že nasbíráme dost bodů, abychom zůstali ve středu tabulky a neměli žádné starosti,“ prohlásil.

Přes vánoční svátky si vyčistil hlavu. S rodinou zamířil i domů na Slovensko. „S sebou jsem ale musel mít negativní test na covid-19,“ přiznává.

Přítelkyni i malé dcerce se mohl věnovat už předtím, kvůli rekonvalescenci měl na ně více času než jindy. „Samozřejmě jsem využil toho, ale pak už byl jsem zase rád, že už jsem mohl trénovat a hrát, protože doma mi bylo dlouho,“ zakončuje s úsměvem.