Oslavenec od vedení ligového klubu, zástupců staré gardy i zaměstnavatele, obchodní společnosti STEZA, obdržel dárkový koš, dres s jmenovkou a číslem šedesát.

O poločasové přestávce čtvrtečního zápasu 3. kola nadstavbové části skupiny o záchranu s Českými Budějovicemi si od diváků vyslechl zasloužený potlesk, gratulace přijímal i během utkání.

„Jsem rád, že si na mě někdo vzpomněl. Potěšilo mě to, na druhé straně nemám takové oficiality zrovna v oblibě. Všem moc děkuji za přání a gratulace,“ říká Podmela.

Rodák z jihomoravského Mouřínova se do Zlína dostal oklikou přes jižní Čechy.

V Čimelicích totiž vystudoval vyhlášenou Střední průmyslovou školu filmovou, po maturitě dostal práci ve zlínských ateliérech.

„Jako kluka mě hodně bavilo focení, vždycky jsem chtěl dělat sportovního kameramana. Když se naskytla tato možnost jít na tuto prestižní školu, neváhal jsem,“ líčí.

„Byla to jediná škola zaměřená na filmařinu v republice. Po jejím absolvování jsem se už domů nevrátil,“ přidává.

Viceprezident fotbalového klubu FC Zlín Zdeněk Grygera.
Grygera: Čistě a slušně. Podpoříme hráče, podáme perfektní a kolektivní výkony

V roce 1983 se díky nové práci přestěhoval do Zlína. Nejprve pracoval jako zvukař ve zdejší televizi, později působil i jako videotechnik. „Od té doby se motám kolem sportu,“ říká s úsměvem.

Natáčel nejen hokejové, ale i fotbalové zápasy. Zatímco duely Beranů monitoruje stále, při utkání ševců má jiné povinnosti. „Nemohl jsem sedět za kamerou a do toho dělat jiné věci,“ vysvětluje.

V roce 1997, kdy Moravu zasáhly povodně, začal pracovat v tréninkovém centru mládeže na Vršavě, od dva roky později se přesunul na Letnou, kde působí a žije dodnes.

Jako správce ligového stadionu má na starosti nejenom hrací plochu, ale i tribuny, zázemí. „Starám se o všechno. Když je potřeba, udělám i drobné elektrikářské práce,“ usmívá se.

Fotbalisté Zlínska (modrobílé dresy) ve 28. kole MSFL doma zdolali Uherský Brod 2:0.
Zlínsko zdolalo oslabený Uherský Brod, rozhodly slepené góly na konci poločasu

Na zlínském stadionu je neustále. Když má chvilku volna, jde si do bytu uvařit kávu, něco přečíst.

Moc volna ale nemá. Fotbalem žije neustále. K hráčům i realizačnímu týmu má blízko. S ševci soucítí, i proto každý zápas neuvěřitelně prožívá.

Z výhry má pokaždé obrovskou radost, naopak po porážkách trpí.

„Jsem emotivní člověk. Díky své práci jsem do toho vtažený až moc. Fakt to prožívám hodně. Až mi kamarádi říkají, ať tolik neblázním,“ usmívá se.

Zlín má ale v srdci, výsledky mu nejsou lhostejné. I když ševci neprožívají zrovna ideální období. Podmela týmu věří. „Záchrana by byla tím nejhezčím dárkem,“ dodává na závěr.

Splní se mu přání?