Zkušenému pětatřicetiletému forvardovi Tomáši Poznarovi, který se střelecky prosadil až v závěrném střetnutí proti Podbrezové, v červnu končí smlouva, zlínský odchovanec si tak bude hledat nové angažmá, pokračovat bude nejspíše jinde.

„Zatím jsem s nikým nemluvil, ale nepředpokládám, že si v týmu nechají dva pětatřicetileté borce. Vypadá to, že se na Slovensko vrátím, sbalím si tašky a půjdu si hledat nový klub. Když si dám jedna a jedna dohromady, vychází mi to jasně,“ říká Poznar v rozhovoru pro Deník.

Návrat do Zlína ve hře není?
Zlín ani po sestupu do druhé ligy neberu jako poslední variantu. Kdyby přišla nabídka, budu ji stavět vysoko. S nikým jsem ale nemluvil, takže nemá cenu spekulovat. Vím, že pánové Červenka s Grygerou mají nyní spoustu starostí, opravdu hodně práce nejen se složením mančaftu pro příští rok. Jenom oni musí vědět, jestli se budou chtít hned vrátit do ligy. Druhá liga je strašně náročná soutěž, postoupit z ní není vůbec jednoduché, což je vidět i na příkladu Brna či Dukly, která se vrací do ligy po několika letech. Spadla Příbram, problémy měla Jihlava, další kluby. Lidem ve Zlíně to nezávidím.

Bolí vás sestup ševců hodně?
Prožíval jsem to hodně. Byl jsem strašně smutný, když v Jablonci prohráli. Přiznám se, že jsem se na poslední zápas nemohl ani dívat. Pustil jsem si posledních deset minut. Nechtěl jsem ale vidět kluky, jak leží na zemi a jsou smutní. Ten pocit nikomu nepřeji. Zažil jsem to v Polsku. I když jsem tam byl jenom chvíli a bylo evidentní, že to nedopadne, bylo to pro mě hrozně těžká životní zkušenost. Nyní sestupem trpí dost lidí. Nejen hráči, ale i trenéři, zaměstnanci, fanoušci. Prostě celý klub i město. Pro Zlín je to velká sportovní tragédie

Proč k ní došlo?
Rozhodla spousta faktorů. Nějaký názor na to mám, ale do novin ho říkat nechci. Nyní jsme všichni chytří, každý ví, co se mělo udělat jinak. Ale vyhodnotit to musí hlavně kompetentní lidé z klubu. Když jsem ale viděl poslední zápasy v nadstavbě, sestup byl bohužel zasloužený.

Útočník Tomáš Schánělec (ve žlutém dresu) pomohl Zlínu B k výhře v derby nad Slováckem.
Loučení Schánělce se Zlínem: tribuna i výhra v derby. Hlásit se bude ve Spartě

Jaký byl půlrok v Trnavě?
Získal jsem skvělé zkušenosti. Spartak je tradiční slovenský klub, má velké ambice. Bohužel jsem z Polska přišel nepřipravený, tvrdým tréninkem jsem se ale do toho postupně dostal. Byl jsem i v základní sestavě, bohužel jsme utkání prohráli a já nedal branku. K tomu všemu se navíc zranil druhý útočník Marko Ďuričin a do Trnavy se vrátil Michal Ďuriš, který měl z předcházejícího angažmá ve Spartaku důvěru trenérů i spoluhráčů, mužstvo střelecky a byl jasnou jedničkou. Já jsem byl druhý a čekal na šanci. Moc jsem se na hřiště nedostával. Ale i díky náročnému programu, když jsme třeba hráli finále Slovenského poháru, tak jsem se do hry na konci některých zápasů dostal. Díky tomu, že jsme nakonec skončili třetí a udělali Evropu, byli lidé v klubu spokojení. Sezona byla úspěšná, hodnotím ji kladně, i když to ode mě nebylo úplně v topu.

Gól jste dal až v posledním utkání. Ulevilo se vám hodně?
Můj první gól byl zároveň posledním Trnavy v sezoně. (úsměv) Přišel v 88. minutě, což bylo trošku symbolické, protože toto číslo mám na dresu. Branka mi udělala velkou radost, po dlouhé době jsem zažil ten krásný pocit, který mám tak rád. Tím, že jsem sbíral starty po minutách, nebylo jednoduché se prosadit. Závěrečný zápas s Podbrezovou nám ale sedl. Celý tým hrál velice dobře, což se projevilo i na konečném výsledku. Užil jsem si to, zakončení bylo hezké.

Mrzela vás porážka ve finále poháru s Ružomberokem?
Byla to velká škoda, zápas v Košicích rozhodl jediný gól. Byli jsme blízko. Pokud bychom finále vyhráli, šla by Trnava do Evropské ligy, takto byla odkázána na ligu, díky třetímu místu ji čeká Konferenční liga. Nebylo to jednoduché, na dálku jsme sváděli souboj s Dunajskou Stredou a Žilinou, mistrovský Slovan byl odskočený, titul měl dopředu zajištěný.

Třetí místo lidé v klubu brali, ne?
Všichni musíme být nohama na zemi. Není samozřejmé, aby Trnava hrála každý rpk evropské poháry. Protože slovenské kluby nemají vysoký koeficient, není jednoduché se z předkol dostat až do základní skupiny, jak se to Spartaku povedlo loni, což byl takový malý zázrak, který se nemusí opakovat. Lidé by si toho měli vážit.

Fotbalový stadion Letná.
Glosa Libora Kopla: Očista je potřeba, ševcům pomůže. Neskončit jako Zbrojovka

Jaká je vlastně slovenská liga?
Překvapilo mě úroveň stadionů. Nejen Trnava, ale i Slovan, Dunajská Streda, Žilina, Košice nebo Trenčín mají nádherné a moderní arény. Samozřejmě ostatní jsou horší či špatné, ale celkově jde slovenská liga nahoru. Škoda, že na ni nechodí tolik lidí. Když do Trnavy přijede Slovan, je vždycky plno, ale třeba na Banskou Bystrici přišlo 3500 diváků, ani na souboj se Žilinou nebylo plno. Jinde je to ale s návštěvami daleko horší. V tomto jsme Česku dál. U nás se to zvedá, přibližujeme se Polsku. Do fotbalu půjde víc peněz z televizních práv. Sparta, Slavia, ale i Plzeň jsou odskočené, mají skvělé týmy, což prokázali i v Evropě. Největší rozdíl je v intenzitě hry, česká liga je výš.

Blíží se EURO. Těšíte se?
Jistě. Bude to další velká akce. Snad se kluci inspirují hokejisty, vezmou si z nich vzor a napodobí jejich úspěch. Bylo by to krásné. Týmu celkem věřím. Řada hráčů má před mistrovstvím Evropy velice slušnou formu, kluci mohou udělat úspěch. Budu jim samozřejmě fandit, zvědavý jsem i na Slováky. V širší nominaci jsou i někteří kluci z Trnavy.

Hokejový šampionát jste sledoval?
Viděl jsem všechny zápasy ve vyřazovací části, v základní skupině ještě tolik ne. Tím, že přiletěli kluci z NHL, tak jsme měli pravdu velice silný mančaft. Myslím, že jsme mistrovství vyhráli zaslouženě. Vyřadili jsme Ameriku i Švédsko, nejsilnější soupeře, skvěle zvládli i finále se Švýcarskem. Nakonec je z toho zlatá medaile a euforie pro celý národ.

Řada Čechů se chystá na dovolenou. Vy už jste byl v zahraničí?
Byl jsem na v Itálii, na Sardinii. Musím říct, že jsem si fakt odpočinul, u moře načerpal síly. Sice jsem se na sluníčku brutálně spálil, ale přesně takový odpočinek jsem potřeboval.