Alternuje mezi áčkem a béčkem, baví se s kamarády. „Já si jdu prostě zahrát fotbal,“ říká někdejší ligový krajní obránce.

Bez pohybu nemůže být, pobyt na trávníku si náramně užívá, byť tělo snáší únavu hůře než před lety. Skoncovat s hraním nemíní. Ani mu nepřijde zvláštní, že i coby hlavní ligový kouč se prohání za míčem. „Ani jsem nad tím extra nepřemýšlel,“ tvrdí.

Reakce po povýšení samozřejmě zaregistroval. Hlavně kamarádi a spoluhráči z Luhačovic si jej dobírali. „Kluci mě samozřejmě popichují a předpokládám, že do mě budou šít i protihráči, ale to je s tím spojené, o tom je fotbal. Sranda, rivalita, to všechno k němu patří,“ uvědomuje si.

Na trénink se ale moc často nedostane, spíš se připravuje sám. „V tomto je to se mnou složitější, protože kromě trénování mám taky rodinu, v Luhačovicích rekonstruuji dům,“ líčí.

Tělo ale protáhne při práci u ligového mančaftu. „Třeba se občas zapojím do rozcvičky nebo si zahraji báčko. Taky střelbu na závěr tréninku si dám taky, ale jinak už je to na mě rychlé,“ přiznává s úsměvem.

Ačkoliv se sám považuje za hráče rezervy, která bude v nové sezoně hrát okresní přebor Zlínska, občas naskočí i za áčko. „Když mě trenér povolá, budu mít čas a nebude to nějak kolidovat, vždycky rád přijdu,“ říká.

S Lukášem Pazderou, který po něm převzal v týmu účastníka krajského přeboru trenérskou štafetu, zná ještě ze společného působení ve Zlíně. Jelínek ale na příchodu bývalého beka Ostravy či Příbrami neměl žádnou zásluhu. „Informace se ke mně dostala později. Řekli mi to kluci z vedení. Za mě je to dobrá volba,“ míní.

„Pazdy je začínající trenér, chce si teďka dělat další licenci. Může si vyzkoušet, jak bude fungovat jako trenér. Přeji mu, ať se mu daří. Já jsem šel podobnou cestou,“ připomíná.