I když bývalého útočníka Slavie či Mladé Boleslavi nostalgie nepřepadla a ani vzpomínky na účast ševců v evropském poháru v hlavě nijak zvlášť neožily, duel v nádherném prostředí luxusní Friends Areny si náležitě užil.

„Když začala znít hymna domácího týmu a celý stadion zpíval, tak mi naskakovala husí kůže a to tam bylo pouze patnáct tisíc diváků. Nedokážu si představit zpívat takhle plný stadion 55 000 lidí,“ říká v rozhovoru pro Deník dvaatřicetiletý fotbalista, který po konci ve Slušovicích nastupuje v rodné Neubuzi.

Jak jste si coby divák a zástupce jednoho z klubových partnerů užil odvetu Slovácka ve Stockholmu? Dýchla na vás znovu atmosféra velkého fotbalu? Vzpomněl jste si třeba na zápasy Zlína v Evropské lize?
Co se týká nějakých vzpomínek, tak tam ani nééé. Samozřejmě vzpomínky jsou to krásné, ale je to už minulost. Atmosféra ve Friends Areně na mě ale dýchla hned po příchodu na stadion. Obrovská aréna, kde bylo na zápase zaplněno pouze spodní patro. Ve volném čase jsme měli výlet lodí a samozřejmě jsem se mrkl i na noční Stockholm. (úsměv)

Těšíte se i na souboje v základní skupině? Má Slovácko šanci na postup?
Těším se moc. Slovácko dostalo hodně atraktivní skupinu. Zástupci klubu už mě kontaktovali, že mám zařízené další lety na venkovní zápasy. Tímto bych jim chtěl poděkovat. Favorité určitě nebudou, když se podíváme na soupeře, tak je to jedno velké jméno vedle druhého. Ale může tam být ze strany soupeře nějaké podcenění a kvalitu na to, aby Slovácko uhrálo nějaké body, určitě má. Favorité skupiny určitě jsou Nice společně s Kolínem.

Slovácko po postupu do evropských pohárů ztrácí v lize body a klopýtá. Je to náhoda, nebo se to dalo čekat?
Samozřejmě program je náročný a týmy, které nehrají pravidelně evropské soutěže, nemají kolikrát tak široký kádr, jako třeba Slavia nebo Plzeň. Je to také o rozpočtu. Četl jsem nějaké rozhovory s trenérem Svědíkem, který v nich popisuje, že dostávají zbytečné góly po chybách a neplní to, co si říkají před zápasem. Věřím však, že Slovácko se zase nakopne a bude hrát opět do top pět v naší lize.

V minulosti na účast v Evropě doplatil horšími výsledky v lize i Liberec nebo naposledy Jablonec, který hrál o záchranu. Je vůbec v silách menších českých týmů zvládat naplno obě soutěže?
Tyhle týmy, které nehrají evropské soutěže každý rok a nejsou na to zvyklé, s tím mají problémy a možná i proto tam bývá možná takový sešup dolů. Na hráčích se projevuje únava z cestování, zápasů a podobně. Opravdu není jednoduché se s tím popasovat.

Zkušený středopolař Marek Hlinka se po dlouhé pauze, kterou zavinila plicní embolie, vrátil na ligové trávníky. Proti Teplicím i Pardubicím hrál od začátku. Foto: pro Deník/Jan Zahnaš
Hlinka prodělal plicní embolii, je zpátky v lize: Konec jsem v hlavě neměl

Vy jste to zažil před lety se Zlínem. Co pro vás bylo nejhorší?
Já jsem se na tyto zápasy vždy těšil, jelikož zažít evropskou soutěž v domácím klubu, kde jsem prakticky vyrostl, byl obrovský zážitek a splněný sen. Cestování je samozřejmě únavné, ale je to i o hlavě, jak který hráč si to v ní nastaví.

Slovácko nyní čeká v lize Slavia, která se rozjela. Má šanci doma uspět? Co od zápasu očekáváte?
Slovácko je doma velmi silné. A i když teď poztrácelo nějaké body, věřím, že Slavii dokáže potrápit a obrat je o body. Spolehnout se mohou i na fanouškovskou základnu, kterou mají také skvělou.

Co říkáte na Zlín? Těší vás, že konečně vyhrál a posunul se v tabulce nahoru?
Zápas s Pardubicemi jsem sledoval na mobilu. Když Zlín dostal zbytečný gól na 1:1, tak jsem si říkal , že teď musí na to vletět. Vzpomněl jsem si, jak nás trenér Páník vždycky upozorňoval, že pět minut po vstřelení gólu je nejdůležitějších. A právě v nich Zlín vstřelil branku a to už jsem věřil, že to dotáhne. Určitě je to velké povzbuzení do další práce, na Spartu teď můžou jet pod menším tlakem, než kdyby prohráli.

Vy jste se po konci ve Slušovicích přesunul do Neubuze. Je to vaše konečná štace?
Je to nejnižší třída, která se u nás dá hrát. Šel jsem tam už vyloženě jen kvůli kabině. Parta je tam skvělá. Je to tým, kde jsem se narodil a pro první zápas jsem zaregistroval i taťku, abychom jsme si s ním a společně s bráchou zahráli v jednom týmu. Pokud budu mít čas, tak si půjdu s kluky kopnout. Ale už druhým rokem teď chytám v hokeji hobby ligu, takže si teď už užívám spíše ten normální život s rodinkou.


Načítám výsledky ...

Načítám tabulku ...