„Tehdy všichni říkali, jak nám to Jablonec, který vedl trenér Komňacký, pustí a my schytali takový világoš,“ kroutí i po patnácti letech hlavou bývalý středopolař Zlína.

Na tu dobu nerad vzpomíná. Dobře ví, že je podepsaný pod sestupem, že se nemá čím chlubit.

Spousta událostí mu ale pořád zůstala v hlavě, vzpomínky stále ožívají.

„Pamatuji si, že jsme byli čtyři kola před koncem na padáka. V dalších třech zápasech jsme ale uhráli nějaké body a oživili šance na udržení. Tehdy jsme bojovali s Kladnem, Žižkov byl odepsaný. Záchranu nám zajišťovala výhra v Jablonci,“ ví dobře.

Zlíňané ale klíčovou bitvu pod vedením kouče Ladislava Mináře nezvládli. První gól inkasovali hned ve 2. minutě, pak schytali další údery a po prvním poločase prohrávali 1:5. Zbytek utkání se dohrál pouze z povinnosti.

Ševce poslaly do druhé ligy dvě trefy Tomáše Michálka, další góly Severočechů zaznamenali Vukovič, Hloušek, Loučka a Lafata. Debakl hostů mírnil Martin Vyskočil.

„Byli jsme pod tlakem, měli to těžké, ale já nijak extra nervózní nebyl. Vím, že mě tedy trenér Minář o poločase zdrbal, že jenom útočím a skoro nebráním. Já mu odpověděl, že potřebujeme vyhrát. Tak mě poslal do sprchy opláchnout se studenou vodou,“ líčí s úsměvem.

Ve finále Poháru hejtmana Zlínského kraje se na Letné utkali fotbalisté Slušovic (černé dresy) a Kvasic.
Fotbalové postupy a sestupy. Kdo to má nahnuté a kdo už slaví?

Ani to však nepomohlo. Ševci se přes celou republiku vraceli jako spráskaní psi, dlouhou cestu si krátili všelijak. „Zastavovali jsme na benzinkách, trošku jsme ten sestup zapili,“ přiznává s úsměvem.

Nyní bude Šmahaj sledovat, jak si povedenou současní fotbalisté Zlína, kteří se ocitli v podobné situaci. Výhra je posune do baráže, porážka pošle do druhé ligy.

„Zlín mám rád, po Bzenci je to moje druhá největší srdcovka. Samozřejmě mu přeji záchranu, ale bude to mít těžké,“ tuší.

I když bookmekaři i sázející věří ohroženým ševcům, proti hrají dlouhodobé statistiky, současné rozpoložení, aktuální forma. Vždyť Moravané na severu Čech nezvítězili dlouhých šestnáct let, Jablonec neporazili neuvěřitelných dvaadvacet zápasů v řadě.

Šmahaj však byl u toho, když ševci na Střelnici naposledy uspěli. Mimochodem dal dva góly hostů. „Tam to ale nikdy nebylo jednoduché,“ upozorňuje bývalý hráč Slovácka, Kroměříže, Znojma či Ružomberoku.

„Na severu Čech je pro nás Moravany takové nehostinné prostředí, působí to tam dost zvláštně, depresivně. Samozřejmě to funguje i obráceně, ale pro Zlín to nevidím moc nadějně,“ přiznává.

Do Zlína se už moc nedostane. V kontaktu s nikým z klubu není. Naposledy byl na Letné v době, kdy mužstvo vedl Jan Jelínek. Bývalý spoluhráč mu tehdy zajistil vstupenky na utkání s Pardubicemi.

Fanoušci během finále Poháru hejtmana Zlínského kraje.
Navštívili jsme: Finále Poháru KFS sledovalo 650 diváků. Byli jste se podívat?

Také se současným koučem ševců Bronislavem Červenkou Šmahaj hrával. „Mám ho rád. Je to strašně hodný kluk. Je férový, spravedlivý. Fotbalu rozumí. Bohužel tým převzal ve složité situaci. Má to těžké, ale snad to s kluky zvládne,“ doufá.

Podle bývalého středopolaře ale nejsou výsledky Zlína v posledních letech náhodné. „Největším problémem nejsou ani tak peníze, spíš chybí kvalita. Kluci z Prahy radši půjdou do Budějovic, Pardubic či Hradce, než na Moravu, což potvrzuje i postavení Zbrojovky ve druhé lize,“ pronesl.

Šmahaj souhlasí s názorem, že pokud ševci záchranářský souboj nezvládnou, do první ligy se jenom tak nevrátí.

„Potrvá to deset let, než se vrátí,“ myslí si. „Druhá liga není o fotbale, ale soubojích, bojovnosti. Zápasy nejsou pro diváky atraktivní, oku lahodící. Hrál jsem ji a vím, o čem mluvím,“ říká.

Dvaačtyřicetiletý středopolař nyní působí v Žádovicích na Kyjovsku. Hraje nejnižší třídu, s klubem neúspěšně bojoval o postup do okresního přeboru Hodonínska.

Kromě fotbalu se angažuje i v pohostinství. Ve Strážnicí se stará o rodinný podnik, který převzal po otci. „Práce mám víc než dost,“ dodává závěrem.