Ševcům na dálku fandí. I když některé kroky vedení klubu nechápe, je rád, že trenér Kameník dostal šanci a povýšil z pozice asistenta na hlavního kouče. „Podle mě to tak mělo zůstat už v létě,“ myslí si rodák z Bělehradu.

Čekal jste, že by Zlín mohl mít takové problémy?

Sleduji to. S pár kluky si píšu, s některými jsem mluvil. V kontaktu jsem s Džafićem, Bartošákem, Poznarem, Bačusem (Bačo – pozn. red.) nebo Rakovanem. Čekal jsem, že Zlín bude hrát ve středu tabulky nebo se porve o první šestku, bohužel se nedaří.

Co za tím může být?

Podle mě není dobře, když v rozběhnuté sezoně přichází další hráči. V týmu předtím byli nějací kluci, kteří měli dostat víc šancí. Nejvíc mě mrzí třeba právě Ondra Bačo, který za dva roky nedostal pořádnou příležitost. Teď ho dokonce poslali na hostování a podle mě takovou defenzivu a důraz, jako má on, nikdo v klubu nemá.

Překvapuje vás poměrně rychlý konec trenéra Csaplára?

Podle výsledků jsem to čekal. Nevím, proč se trenéři tak často ve Zlíně mění, ale to k fotbalu prostě patří. Když se nedaří, musí se něco změnit. Hráče se každý klub může zbavit každých šest nebo dvanáct měsíců, ale trenéra mohou odvolat kdykoliv. Ale já Zlínu držím palce. Věřím, že ještě zabojuje o střední skupinu. V nadstavbové části nikdy nevíš, co se může stát.

Těší vás, že důvěru znovu dostává asistent Kameník?

Ano. Jsem rád, že Kameník zase dostal šanci. Podle mě měl ve funkci hlavního trenéra zůstat už v létě. Doufám, že jednoho dne dostane příležitost vést Zlín v pozici trenéra taky David Hubáček. On je klubová legenda, ve fotbale toho hodně prožil.

Přejdeme k vás. Jak si užíváte angažmá v bulharském klubu FC Arda Kardzhali, kam jste odešel ze Zlína?

Zatím jsem moc spokojený. Líbí se mi hlavně organizace a ambice klubu. Protože Arda Kardzhali je nový klub, který za dva roky postoupil z třetí ligy do první a má velké ambice. Uvidíme, jestli se nám je podaří naplnit i na hřišti a zda se nám tady povede tady nějaký úspěch, jako když jsme si se Zlínem zahráli základní skupinu Evropské ligy, což je i plán klubového vedení na další dva roky.

Jaká je úroveň bulharské ligy?

Soutěž určitě není špatná. Jsou tady také špičkové kluby a hodně zajímavých fotbalistů. Třeba Ludogorec Razgrad nastřílel pět branek CSKA Moskva, Lokomotiv Plovdiv porazil Trnavu v kvalifikaci Evropské ligy, špatní rozhodně nejsou ani CSKA a Levski Sofia. Samozřejmě tempo je trošku nižší než v Česku, ale zase tady se týmy víc snaží hrát fotbal. Kvůli nižšímu tempu má každý hráč více prostoru za rozehrávku a kombinaci. Ale jinak je tady o fotbal zájem. Každý zápas živě vysílá televize, soutěž je hodně sledovaná. Bohužel na stadiony chodí ještě méně fanoušků v Česku.

Jaké jsou v Bulharsku stadiony?

Stadiony se s Českem moc porovnávat nedají. Moderní arénu má jen Ludogorec, ostatní stadiony jsou sice obrovské, ale takové starší. Něco jako Ďolíček, takový old school. (smích) Na nás momentálně moc lidí nechodí, protože kvůli instalaci osvětlení nyní hrajeme v Plovdivu. Na první domácí zápas ale přišlo osm tisíc diváků. Na jaře navíc máme dost silné soupeře a tamní lidí říkají, že klidně může přijít až jedenáct tisíc lidí. Tady chodí na fotbal hodně fanoušků z Turecka a všichni víme, jací to jsou fotbaloví fanatici. (úsměv) Jinak zápasy jsou v televizi, přenosy jsou podobné jako v Česku. Před zápasem i o poločase mluví různí experti a komentátoři.

V tabulce jste momentálně šestí. S umístěním panuje spokojenost? Jaké vůbec máte ambice?

Chceme zůstat v top šestce. Je tady stejný systém jako v Česku, takže bychom hráli ve skupině o titul. Do Evropy bychom se ale mohli dostat spíš přes bulharský pohár. Uvidíme, jestli se to povede. Společně se mnou ale v létě přišlo hodně nových hráčů, tým se zatím sehrává. S výsledky jsou ale všichni spokojení. Bohužel jsme některé body ztratili zbytečně, ale od prvního zápasu se v sestavě hodně hráčů změnilo. Pořád si to sedá.

Jakým stylem hrajete?

Hrajeme 4-2-3-1, nastupuji na pozici levého obránce, i když na jednom českém serveru bylo, že hrajeme na pět obránců a já hraji napravo, takže jsme si z toho s Džafićem dělali trošku srandu.

Je v Bulharsku týmem číslo jedna Ludogorec Razgrad? Nebo nějaký mančaft ze Sofie?

Ludogorec je podobný jako Slavia Praha. Má pětadvacet výborných fotbalistů a každý z nich může kdykoliv nastoupit. Je úplně jedno, kdo za ně hraje, stejně jsou týmem číslo jedna. Náš klub je nový, ale má ambice. Chce být právě novým Ludogorcem. Uvidíme, jak to dopadne.

Život v Bulharsku je podobný jako v Česku?

Jojo. Bulhaři jsou taky v Evropské unii, ale situace je tam trochu jiná. I když město, kde žiji, je pro rodinný život skoro stejný jako ve Zlíně. Taky je tady hodně příroda, jezera. Výhodou je, že bydlíme v centru, takže na procházku je to lepší než třeba ve Zlíně.