Šestnáctiletý talent nastoupil do přípravy s Fastavem Zlín, aby zvýšil konkurenci na pozici středního defenzivního záložníka a na tréninku proháněl Jiráčka a spol.

„Jsem velice rád, že mám v šestnácti letech možnost trénovat s ligovým týmem. To se každému nepoštěstí,“ připomíná jedna z velkých nadějí zlínského klubu.

Šikovný dorostenec má za sebou skvělý podzim. Jan Hellebrand přeskočil věkovou kategorii a patřil k tahounům devatenáctky Fastavu.

Připsal si i několik reprezentačních startů. České sedmnáctce pomohl v první fázi kvalifikace k postupu. Za své výkony byl nominován na Cenu Vlastislava Marečka mezi nejlepší mladší dorostence v tuzemsku. I když v tradiční anketě Grassroots fotbalu skončil třetí, teď má možnost na sebe upozornit také mezi dospělými. „Dozvěděl jsem se to ještě na konci podzimu a byl nesmírně šťastný,“ přiznává.

Kabina ho přijala dobře. „Všichni kluci jsou v pohodě. Skromní, žádné hvězdy,“ říká.

Jelikož je v týmu nejmladší, musí plnit tradiční povinnosti, které mají na starosti právě nováčci a benjamínci. S nošením branek, pití nebo pomůcek problém nemá. Zvyknout si musí hlavně na větší zápřah. „Ligoví hráči jsou na tom samozřejmě silově i rychlostně jinak než kluci v dorostu. Nedá se to vůbec srovnat,“ ví Hellebrand.

I když to má v silné konkurenci nesmírně složité, chce se udržet v mančaftu co nejdéle.

Zkušenosti a nabrané sebevědomí chce na jaře využít v zápasech ligového dorostu. Teď má ale v hlavě jenom zimní přípravu s ševci.
Kouč Bílek s mladým záložníkem počítá na pozici uprostřed hřiště, kde by měl plnit funkci defenzivního záložníka. „Na zápasy se těším, ale asi budu trochu nervózní,“ cítí.

S prvním týmem by rád letěl i na herní soustředění do Turecka, ale zatím neví, jestli bude součástí výpravy.

Ať zůstane doma, nebo bude bojovat o místo v sestavě také v Beleku, otec Aleš je na svého druhorozeného syna právem hrdý. „Byl moc rád, že jdu do přípravy s áčkem. Hlavně mi říkal, ať se nechovám povýšeně a namyšleně,“ usmívá se Jan Hellebrand.

Starší bratr Patrik, jenž přestoupil ze Zlína do konkurenčního Slovácka, rovněž popřál mladšímu sourozenci hodně štěstí. „Padaly i nějaké vtípky. Zatím má navrch on,“ přiznává hráč Fastavu.

Srovnávat se s Patrikem ale moc nechce. „Brácha je jiný hráč. Technicky je zdatnější, já jsem na tom zase lépe silově,“ je přesvědčený.

Ke starším sourozencům zatím vzhlížejí dvojčata Tomáš a Filip, kteří působí v žákovském týmu do dvanácti let. Fotbal je tak u Hellebrandů tématem číslo jedna. „Mamka je z toho občas na nervy, ale zvládá to,“ směje se šestnáctiletý Jan. Vánoce si sportovní rodina užila. „Svátky byly hezké, všechno bylo v pohodě,“ culí se Jan Hellebrand, který dárky radši kupuje a dává, než je dostává.

„Těší mě, když vidím, jak jsou z toho bráchové šťastní,“ líčí. Jak se ale s o tři roky starším Patrikem potkají v prvním jarním kole na Letné, rodinné vztahy půjdou stranou. Sázkové kanceláře už možná vypisují kurzy na to, že se bratři Hellebrandové postaví proti sobě. Pikantní souboj Zlína a Slovácka by teprve dostal grády…