Člen realizačního týmu Fastavu si po náročné sezoně vždycky rád oddechne. Na chvíli uteče od běžných starostí, zapomeneme na práci i kamarády. Letošní Vánoce třeba trávil v Portugalsku. Z Lisabonu se vydal pěšky do Porta, při známé poutní Svatojakubské cestě za dvanáct dnů ušel čtyři sta kilometrů.

„Cestování a historie mě zajímá už dlouho, dálkovým přechodům se ale věnuji posledních pět let. Začal jsem chodit vždycky v letní a zimní přestávce,“ začíná povídání jednačtyřicetiletý Molek.

Jeden ze svých snů si splnil už v roce 2015, kdy absolvoval trek v národním parku Torres del Paine v chilské Patagonii.

„I když jsem tam byl jenom pět dní, stálo to za to,“ pravil.

„Prožil jsem tam jedny i z nejkrásnějších Vánoc. Kvůli stávkám na letišti mi nevyšel trip na Velikonoční ostrov, tak jsem se přesunul do horské rezervace asi tři sta kilometrů pod Santiago de Chile a v kempu pod Andama s kouskem chleba a suchého salámu jsem pozoroval nádherně jasnou oblohu a hvězdy,“ popisuje krásy světa.

Od té doby už prochodil španělské Pyreneje, pokořil GR20, což je 180 km dlouhá stezka, která prochází středozemním ostrovem Korsika nebo absolvoval část Cesty hrdinů Slovenského národního povstání.

„Pokud je to jenom trošku možné a mám čas, rád vyrážím do světa a jenom tak se toulám,“ říká.

Naposledy na konci roku absolvoval část Cesty svatého Jakuba. Zatímco před třemi lety se vydal z Porta do španělské Compostely, o letošních vánočních svátcích putoval z Lisabonu do Porta, aby známou pouť konečně zkompletoval.

„Napadlo mě to v září, kdy jsme s přítelkyní byli na výletě v Lisabonu,“ přiznává.

Zatímco na podzim do Portugalska vzal sebou i partnerku, dlouhé štreky absolvuje vždycky sám. „Sólovka je lepší,“ usmívá se.

„Na druhé straně neznám v blízkém okolí nikoho, kdo by takto chodil,“ přidává vážněji.

Vánoční expedici trefně pojmenoval Tour de asfalt.

„Byl to trochu urban track, protože z osmdesáti procent se šlo po silnici, různých cestách, asfaltkách. Přírody tam bylo minimálně, ale i tak to mělo své kouzlo,“ tvrdí.

Kvůli termínové listině FORTUNA:LIGY a kratší dovolené má ale na cestování méně času než dřív. Proto se do Portugalska vydal hned den po posledním zápase s Opavou.

„Vždycky vypínám hlavu i telefon a jdu do světa,“ říká s úsměvem.

Do Lisabonu odletěl z Vídně, na pouť se vydal 17. prosince. Do cíle v Portu dorazil o dvanáct dní později.

„Jelikož jsem věděl vzdálenost a dobu, kterou tam strávím, malino jsem to plánoval, protože cesta, kterou jsem zvolil, není poutníky až tolik frekventovaná, takže spousta oficiálních ubytoven byla v tomto termínu zavřeny,“ vysvětluje.

Molek i tak přespával v různých hostelech, ubytovnách. Jednou spal dokonce u jeptišek nebo v budově patřící dobrovolným hasičům. Jídlo po cestě neřeší. „Jenom mám takový rituál, že po patnácti kilometrech si dám vždycky pauzu na kávu,“ pronesl.

Jinak každý den vypadal dost podobně. Kolem šesté budíček, po sedmé pak pokračoval v cestě, kterou vždy přerušil mezi patnáctou a šestnáctou hodinou.

„Občas jsem potkal někoho v protisměru, dva lidé šli stejnou trasu, jinak ale bylo na cestě pusto prázdno, což mi samozřejmě vyhovovalo,“ vypráví.

I počasí kondičnímu kouči ševců přálo. Čtyři dny mu propršelo, jinak ale bylo hezky. Teploty se přes den vyšplhaly i na osmnáct stupňů.

„Šlo se mi dobře, i když po letech samozřejmě cítím kolena či kyčle,“ přiznává.

Na to, že jsou zrovna Vánoce, vůbec nemyslel. Svátky na rozdíl od většiny Čechů neřeší.

„Štědrý den jsem zaregistroval tak, že jsem potkal dvě holky z Německa. V jedné kavárně jsme spolu seděli a kecali. A v tom jedna z nich vyskočila a popřála nám krásné svátky,“ směje se Molek, který se bez problémů dorozumí anglicky, španělsky nebo rusky. Proto na cestách žádné problémy s komunikací nemá.

Zatímco ale dříve s sebou bral na cesty spoustu nepotřebného vybavení, tentokrát měl na zádech pouze pětikilový batůžek.

„Díky tomu jsem si cestu naprosto užil. Pár dnů jsem ušel i čtyřicet kilometrů za den,“ hlásí a už plánuje, že za rok v zimě absolvuje trail Camino Mozarabe z Granady do Meridy.

Do té doby se ale musí věnovat fotbalistům Zlína. Ve Fastavu už kroutí svoji desátou sezonu.