Nic jiného si k Vánocům ani přát nemůže. Poslední ligový zápas Vyhnal odehrál 15. prosince 2019 proti Plzni, od té doby víceméně marodí. Nejdříve to byla třísla, pak ochablé operované koleno. A tak pořád dokola.

Zdravotních problémů se nezbavil ani po návratu do Zlína, který si ho v zimě 2018 vybral jako jednu ze svých posil. Vysoký forvard za Fastav nastoupil ke dvaceti ligovým duelům, ve kterých zaznamenal pět branek. Více toho neukázal.

Po příchodu trenéra Csaplára se musel z Baťova města dokonce pakovat, ani roční hostování v Teplicích mu ale příliš nevyšlo. Ze začátku nastupoval pravidelně, ale herně ani střelecky se mu nevedlo. Po příchodu Řezníčka na Stínadla skončil mezi náhradníky, od té doby se na fotbal jenom dívá.

Bývalý hráč Táborska, Vlašimi, Bohemians 1905 nebo Vyšehradu věřil, že svoji kariéru oživí na Letné. Na začátku opožděné letní přípravy mluvil o tom, že se brzy připojí k týmu, zabojuje o místo ve zlínské sestavě. Nakonec za rok 2020 neodehrál ani jedno mistrovské utkání. „Samozřejmě že mě to moc štve,“ přiznává. „Mám moc rád trenéra Páníka. Chtěl jsem mu dokázat, že bych byl pro Fastav platný. Bohužel to nešlo,“ povzdechne si.

Kvůli stávajícím problémům se s vedením zlínského klubu o prodloužení smlouvy ani nebavil. Ví, že maroda nikdo ve svém mužstvu nechce.

Vyhnalovi nepomohla ani artroskopie kolena, kterou na podzim podstoupil. Ke zraněnému kolenu se později nabalily další problémy. „Je to taková klasika. Když něčemu ulevujete, tak vás to jednou doběhne,“ připomíná.

Zatímco zbytek týmu celý prosinec hraje a trénuje, odchovanec Slavie se připravuje individuálně. Pravidelně dochází k fyzioterapeutovi a podle stavu nohy buď posiluje nebo běhá.

A zároveň věří, že nějaké angažmá po novém roce ještě získá. „Flintu do žita rozhodně neházím,“ tvrdí. „Pokud to bude možné, tak bych určitě ještě chtěl hrát,“ říká.

Na konec profesionální kariéry ještě nemyslí, i když černé myšlenky se mu občas v hlavě objeví. „Strach mám, protože jsem od čtyř let nedělal nic jiného než hrál fotbal. Myslel jsem si, že ještě pár let vydržím,“ uvedl.

Vzhledem k tomu, že měl v posledních měsících spoustu času na přemýšlení, uvědomil si, že by u fotbalu rád zůstal. „Dělat něco kolem něj by mě bavilo,“ je přesvědčený. Na žádné funkci vyloženě nelpí, podle svých slov by se dokázal přizpůsobit. „Fotbalové prostředí je specifické, ale mně se líbí. Na druhé straně třeba budu někdy dělat úplně něco jiného. Teďka těžko předjímat,“ zůstává v klidu.

Jediné, co zatím ví, že vánoční svátky i přes současnou pandemii koronaviru prožije stejně jako minulé roky v Praze s rodinou a přítelkyní. „Bude to klasika jako každý rok,“ usmívá se.

Ze setkání s nejbližšími strach nemá. „Naštěstí jsou všichni zdraví, tak by neměl být žádný problém,“ doufá.