„Nabídek z ligy jsem měl víc, ale sem to mám kousek. Určitě to při mém rozhodování sehrálo velkou roli,“ přiznal v rozhovoru na klubovém webu sedmadvacetiletý útočník.

S novými spoluhráči se poprvé viděl při pondělním dopoledním tréninku. Pak nasedl do autobusu a společně s týmem vyrazil na soustředění do Velkých Karlovic, kde bude poznávat parťáky i trenéra Vrbu.

Je výhoda, že s týmem absolvujete krátký kemp?
S agenty jsme si dávali deadline do 30. června, abych od prvního července mohl někde nastoupit. Už jsem stihl pondělní dopolední trénink. Jsem rád, že tady mohu s kluky být. Doba na přípravu je krátká. Máme tři týdny na to se poznat, nějakým způsobem se sehrát. Je obrovská výhoda, že se mohu zapojit už teď a nepřicházím třeba týden před ligou.

Čím si vás vlastně Zlín získal?
Byl první zájemce o mé služby. Hned po konci minulé sezony mi volal Petr Jiráček, se kterým se znám z Prostějova, kde jsme spolu hráli. Hned na to se mi ozval pan Grygera. Jsem rád, že jsme to dotáhli do úspěšného konce. Těším se na kluky, na trenéry. Na to, až začnou zápasy. Hlavně doufám, že budeme úspěšní a že příští rok bude klidnější než ten minulý.

Znáte osobně nějaké hráče?
Osobně žádného hráče neznám. Samozřejmě vím, kdo jsou, protože jsme proti sobě nastupovali, ale předtím jsem se setkal jenom s Jirasem (Petr Jiráček – pozn. red.).

A co klub, město?
V mládeži jsem byl v Brně i v Olomouci, takže se Zlínem jsme se potkávali každý rok v soutěži. I nějaké kluky z té doby si pamatuji. V lize jsem Zlín taky sledoval. Moc jsem mu přál, aby soutěž jako jeden z moravských týmů zachránil. Město ale moc projeté nemám. Většinou jsem byl jenom na stadionu. Nijak zvlášť Zlín neznám.

Těšíte se na spolupráci s trenérem Vrbou?
Proti trenéru Vrbovi jsem párkrát nastoupil v lize. Pamatuji si, když byl ve Spartě, potom v Ostravě. Těším se na něj i na kluky. Samozřejmě jeho mám spojeného především s Plzní. Všichni jsme v televizi sledovali, jak se jim dařilo, nastupovali v Lize mistrů. Tehdy hráli fantasticky. Trenér Vrba měl spoustu úspěchů, zaslouženě se dostal i k reprezentaci. Klobouk dolů před jeho kariérou. Má obrovské jméno. Pro mě je čest, že pod ním mohu hrát.

Jsi typický útočník, nebo se lépe cítíte na křídle?
Určitě se úplně nejlépe cítím na hrotu. V dorostu jsem sice hrával i na křídle, ale nebylo to úplně ono. V mužích jsem byl vždycky v útoku, kde jsem nejsilnější. Tam mohu mužstvu nejvíce pomoct. Jsem typ agresivnějšího hráče, vlezu do každého souboje, hodně běhám. Pomoct chci hlavně góly. Snad se mu bude dařit a budu je dávat.

Čím to je, že jste se do ligy dostal až ve 26 letech?
Nevím. Moje cesta byla složitá, trnitá, ale ničeho nelituji. Beru to i pozitivně, že jsem o místo v lize musel dlouho bojovat. Říkal jsem to už v hodně rozhovorech, že nejsem žádný extra talent, ale všechno mám vydřené a o to je to sladší, cennější. Moc si to užívám. Já jsem vlastně odchovancem Sigmy Olomouc, kde jsem byl až do juniorky. S kluky, se kterými jsem se nedostal do áčka, tak jsme odcházeli na hostování do třetí ligy, kde se mi celkem dařilo. Pak jsem měl nějaká angažmá ve druhé lize. Pak jsem se v Prostějově potkal s trenérem Jarošíkem, který si mě potom vytáhl do Teplic.

Nebojíte se, že budete hrát stejně jako v Teplicích jenom o záchranu?
Je pravda, že v Teplicích jsem oba roky hrál o záchranu. Není to vůbec jednoduché. Stres je obrovský. Každý zápas hrajete o všechno, což teď poznali i kluci ve Zlíně. Doufám, že letos sezona bude lepší, úspěšnější. Chceme navázat na dobré výkony z konce minulé sezony. Snad začneme sbírat body hned od začátku, aby i druhá polovina byla klidnější.