Na Tyršově nábřeží byl půl hodiny před utkáním klid. Kdo šel náhodou podél řeky, možná si ani nevšiml, že se hraje nějaký zápas. Nikde žádné poutače, policisté ani mladíci tradičně nabízející programy.

Kvůli vládním opatřením v boji s covidem-19 může být na stadionech stále jen maximálně 300 lidí. Už v týdnu se ale některým klubům vešlo na tribuny několik desítek fanoušků z řad permanentkářů nebo členů kotle.

Vedení Fastavu pustilo v sobotu na stadion jen omezený počet pracovníků zajišťujících televizní přenos, novináře, činovníky obou klubů či jejich partneři. Do hlediště se dostali také někteří bývalí či současné hráči.

Na zápas dorazily také desítky fanoušků Baníku, kteří našli útočiště za plným plechovým plotem ohraničující areál stadionu. Na přírodní svah na ulici Vývoz za severní tribunou, kam běžně chodí sledovat zápasy neplatící diváci, být nemohli. Nepřáli si to totiž majitelé pozemků.

Přestože drtivá část z nich fotbal naživo vůbec neviděla, celé utkání všichni svůj klub hlasitě povzbuzovali.

Jinak byl ale klid. Možná i proto, že ještě před úvodním hvizdem uctili oba týmy i diváci minutou ticha památku zesnulého Jaroslava Švacha. Někteří z nich dokonce bývalému kapitánovi Zlína zapálili před stadionem, kde vzniklo pietní místo, svíčku.

Svému tátovi přišli vzdát hold i oba synové Patrik s Markem, kteří byli rovněž na tribuně a sledovali počínání domácích borců, jejichž dresy na rukávech „zdobily“ černé pásky.

Smutek Fastavu v úvodu střetnutí ještě prohloubil Jánoš. Trenér Zlína Páník, jenž před návratem do Baťova města působil právě v Baníku, ale nakonec bral při své domácí obnovené premiéře alespoň bod. Chmury a černá mračna nad Letnou alespoň na chvíli rozehnal střídající Džafić, který v poslední minutě trefil šťastnou remízu 1:1.

Po zápase pak bosenský záložník ochotně odpovídal dotazům novinářů, kteří však do tiskového střediska vůbec nesměli.