Na rozhovor v restauraci hotelu Elba v Esteponě, kde našli fotbalisté Viktorie Plzeň během dvoutýdenního soustředění ve Španělsku dokonalé zázemí, dorazil generální manažer západočeského klubu Adolf Šádek s předstihem. Potilo se mu čelo, zrovna vyšel z posilovny.
Potí se vám čelo. Cvičíte, abyste odbourával stres?
Mrzí mě, že je to vidět, docvičil jsem už před dvaceti minutami (směje se). Snažím se skoro každé ráno sportovat, odbourávat napětí. Abych o tělo začal dbát dřív, než bude pozdě. Stres taky odbourávám, když je teplo, jezdím na motorce, na harleyi. To mě naučil trenér Roman Pivarník. Už roky se snažím cvičit, abych byl v kondici. Čtyřikrát pětkrát týdně. Crossfit a areobní cvičení, abych shodil břicho. Ono se špatně shazuje a rychle nabírá.
Co je návykovější: fotbal, nebo cvičení?
Fotbal je droga. Na posilovnu jsem si zvykal dva roky. Ráno rozepsaná esemeska trenérovi, že nejdu, že mi něco je. Neměl jsem takovou morálku. Teď už zprávy nepíšu. Jsem rád za ten ventil, abych nemusel stres řešit jinou formou. Když pracujete extrémně pět sedm let, někde se to projevit musí. Hledám cesty, jak uvolnit napětí, aby mi nepraskla žilka.
Telefon máte u sebe?
Jo, ale s vypnutým zvoněním. Koukám jen na displej.
Baví vás zima bez fotbalu?
Nebaví, naštěstí teď už ta pauza není tak dlouhá. Hraje se do půlky prosince a od února už se zase jede. Jsem rád, že zima končí a nastoupí poměrně svižné jaro.
Loni jste suverénně vedli, teď musíte dohánět. Jaké bude podle vás jaro?
Chceme titul obhájit, to je náš cíl. Jsem přesvědčený, že máme tak kvalitní hráče i trenéry, abychom Slavii zdatně sekundovali. Jaro každopádně bude jiné v tom, že nás čeká jiný formát ligy. Umím si to představit na papíře, ale až realita nám to ukáže.
Utkání Evropské ligy proti Záhřebu berete jako příjemný bonus?
Po druhém zápase s Realem Madrid jsme byli jen v rovině teorie, že bychom skončili třetí a zahráli si jaro v Evropské lize. Jako bonus to neberu. Jsem moc rád, že jsme postoupili ze skupiny, a porveme se o postup.
V Lize mistrů jste vydělali téměř 800 milionů. Upřímně – nemůže nastat situace, že začnete rozhazovat?
To se nesmí stát. Musíte přemýšlet, jak s nimi efektivně naložit. My máme rozpočet, který se pohybuje kolem 300 až 350 milionů, takže výdělek z Ligy mistrů jsou dva roky fotbalového života, což není nic. Nesmíte si připustit, že nemusíte rok pracovat. Peníze investujete, utratíte, vždycky jdou do fotbalu. Když nemůžete z vlastních zdrojů investovat stamiliony, jste odkázaný, abyste je vydělával, pokud chcete svůj klub udržet na vysoké úrovni.
Takže rozhazovat nemíníte?
To jsme udělali v roce 2011, když jsme Ligu mistrů hráli poprvé – začali jsme hrát přestupové hry. Teď si říkám, že každá Liga mistrů může být taky poslední, proto se snažíme investovat efektivně. Rozhazovační určitě nebudeme, což je vidět na přestupech. Třeba Procházka i Beauguel přišli po smlouvě.
Nechtělo se vám koupit si někoho jen tak pro radost?
Tohle už máme za sebou. Když jsme koupili Standu Tecla nebo Ondru Vaňka, to byly extrémně drahé obchody. Hráč by se neměl kupovat kvůli tomu, že na něj máte, ale kvůli tomu, že ho potřebujete.
Navýšili jste rozpočet?
To ne. Má dvě úrovně. První, když hrajete jen českou ligu, pak se to překlápí do úrovně odměn z Ligy mistrů, což rozpočet zásadně mění. Pak to má tři modifikace rozpočtu. Když hrajete základní skupinu EL nebo LM. Rozpočet na podzim přeskočil do režimu Liga mistrů, teď přeskočí do režimu ligy a vyřazovací fáze Evropské ligy. Až vypadneme z Evropy, přeskočí do běžného režimu. Je to ale příjemné. Liga mistrů vám dává úplně jiný rozměr, jiný formát. Ekonomický balík, se kterým UEFA pracuje, je enormní. V dobrém slova smyslu pro kluby, jako jsme my. Přál bych každému funkcionáři, aby zažil ten pocit. Ne mít ty peníze na účtu, to až v důsledku, ale ten sportovní úspěch je něco krásného.
Zvyšuje to ego?
Přijdu vám, že mám vyšší ego? Liga mistrů je nejlepší soutěž na světě a člověka to povýší, ale já se deset let v Plzni snažím pracovat stejně. Naplno. Ale tím, že jsem úspěšný, tak jsem i víc vidět. U nás se úspěch neodpouští, takže mám víc nepřátel.
O hodně?
Slýchávám, že nemám žádné přátele. Ale když děláte tuhle práci naplno, je logické, že máte plno nepřátel.
Možná proto, že se vlastně musíte chovat jako žralok?
V tom, co my funkcionáři děláme, nelze udržovat přátelské vztahy. Všichni se známe, respektujeme se. Doba se ale mění. Před pěti šesti lety to nebylo tak hektické jako teď. Do českého fotbalu vstoupilo daleko víc peněz, prostředí se stává agresivnější. Pořád mluvíme o fotbale, ale o fotbale s velkými penězi. V profesionálním fotbale si vážně nemůžeme hrát na to, že jsme všichni kamarádi. Nejsme a být ani nemůžeme.
No, a pak z tanku pošlete Pražáky do háje a teď, po osmi měsících, musíte kvůli tomu před etickou komisi…
Hloupost to byla, řekl jsem, co jsem říct neměl. Ale už jsem se k tomu vyjádřil. Omluvil se Spartě i Slavii. Řešit to však po osmi měsících vytržené z kontextu?
Jaký z toho máte dojem?
To přesně zapadá do toho tématu o přátelství mezi funkcionáři. Vytáhnout něco takového pár dní před startem ligy, to mi přijde přinejmenším divné. Zbytečně to jitří rány. Možná bylo účelem, aby si mě lidi v Praze před jarem připomněli, ale dostalo to jiný náboj. Řešit moji jízdu na tanku po osmi měsících je důsledkem toho, kolik lidí mě nemá rádo. Přijde mi to nepochopitelné a hlavně úsměvné.
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
