Zdání ale klame: polský gólman fotbalistů Zlína Krzysztof Žukowski, to je pohodový týpek, který nejde pro vtípek daleko.

„Chtěly mě Liverpool a Arsenal, ale nedohodli jsme se, pak přišla nabídka z Česka, tak jsem ji přijal," vtipkuje osmadvacetiletý brankář.

Do Baťova města zamířil ve druhé polovině minulé sezony. Ve Slacku Wroclav už s ním nepočítali. Když mu zavolal kouč Martin Pulpit, řekl si: „Druhá česká liga? Zlín? Proč ne."

Rodák ze severu Polska z města Slupsk se vydal na svou první zahraniční misi. Jeho životopis je solidní. Nejvyšší soutěž si sice nikdy nezachytal, ale chlubí se téměř padesátkou druholigových utkání. Působil v klubech Arka Gdynia, Swinoujscie, Gornik Leczna nebo v rodném Slupsku. A zahrál si dokonce polskou devatenáctku.

Jenže cítil, že je čas na změnu prostředí. „Mám rád výzvy. Tohle je můj první zahraniční klub. Byl jsem moc zvědavý, jak to ve Zlíně funguje," vysvětluje.

A jeho dojmy? Je maximálně spokojený. „Klub funguje skvěle, výborně se stará o hráče. A navíc atmosféra v kabině je velmi dobrá," pochvaluje si Žukowski, který stále proniká do tajů češtiny.

Mluví polsko-česky. Když je nejhůř, pomáhá si i anglickými slovíčky. Občas i rukama nebo nohama. „Úplně na začátku jsem mluvil hlavně v angličtině. Naštěstí náš masér Michal Molek jazyk zná, takže jsem se mohl postupně seznámit s každým hráčem v týmu."

Ale zlepšuje se. Má totiž po ruce hned několik učitelů. „Kamarády z týmu," směje se Žukowski. „Hodně mi pomáhají. Samozřejmě vím, že jazyk se naučit musím vzhledem k místu, kde jsem," dodává svědomitě.

Na Letné toho mezi tyčemi zatím moc nepředvedl. Není se co divit. Dosud jen kryje záda klubové jedničce Stanislavu Dostálovi.

V lize se představil jen jednou, když odchytal poslední kolo minulého ročníku proti Sokolovu. V probíhající sezoně se dvakrát postavil do branky v poháru. Proti Kroměříži sice dostal červenou kartu, ale předvedl několik famózních zákroků. To derby se Slováckem mu dvakrát nevyšlo.

Ševci před svými diváky padli vysoko 0:4 a on udělal jednu chybu. „Od hráčů Slovácka jsem dostal čtyři góly, to je opravdu hodně. Výkon možná nebyl z naší strany až tak špatný, nicméně pro gólmana to není dobrý výsledek," hodnotí svůj výkon Žukowski.

I když plní roli dvojky, myšlenky na útěk zatím nemá. Věří si. „Nejsem smířený se svou pozicí, mám jasné představy a cíle, kterých chci dosáhnout. Jen čas ukáže, jestli to zvládnu," dodává holohlavý gólman.

Zatímco v sestavě se ještě nezabydlel a možná v nejbližší době ani nezabydlí, o městu platí opak. Ve Zlíně se cítí skoro jako doma. Podobně jako manželka Ewa, dcera Anastazja a psí miláček Arab.

„Město je krásné. Líbí si nejen mně, ale celé rodině. Lidé jsou tady milí a přátelští. Už před příjezdem jsme se dívali na internet a zjišťovali, do čeho jdeme. A na základě informací jsem se rozhodl, že nabídku Zlína přijmu," popisuje, co jeho příchodu předcházelo.

Jedna věc ho ale trochu mrzí. Úroveň českých stadionů a zájem fandů o fotbal. „V Polsku jsou stadiony lepší díky pořádání mistrovství Evropy. A taky víc lidí se o fotbal zajímá. Ale třeba tréninky, řekl bych, jsou na stejné úrovni," srovnává.

MARTIN VRBAS