„Na takové úrovni není zase tak těžké se prosadit. Hodně záleží na spoluhráčích, jak si vyhovíme. Velkou roli hrají nasbírané zkušenosti. Důležité je mít také trochu štěstí,“ míní otrokovický snajpr.

Přestože jste byl vždy typickým kanonýrem, tušil jste na začátku sezony, že byste se usadil hned na čele tabulky střelců?

Přiznám se, že jsem to nečekal. Loňskou sezonu jsem promarodil se zlomenou rukou. Měl jsem trochu pomalejší rozjezd, ale nakonec byl podzim úspěšný.

Rezerva Viktorky Otrokovice zimuje na 2. místě se ztrátou tří bodů na vedoucí Dolní Němčí. Myslíte na postup?

Na tohle téma jsme se v kabině bavili. Už jen proto, že se nám zápas v Dolním Němčí nepovedl podle představ. Chtěli bychom jim to na jaře vrátit.

První, divizní tým vašeho klubu dlouhodobě hledá kanonýra. Nemáte ještě vyšší ambice?

Ambice pořád mám, ovšem s Viktorkou už moc nesouvisejí. Za ty roky, co jsem tady, jsem se neprosadil. Už stárnu, přesto bych se vyšší soutěži nebránil. Žádné nabídky však zatím nemám.

Během podzimu trenéra Martina Ondu, který odešel do Napajedel, vystřídal Roman Dvořáček. Jak jste změnu přijali?

Všichni kluci v mančaftu jsme rádi, jelikož Roman byl ze všech možných variant nejlepší volbou. Na Viktorce dlouhé roky pracoval a věděl, do čeho jde. Zvládl to na jedničku.

Přece jen se vám dařilo. Nemohla změna trenéra nějak ovlivnit výkony?

Pomohlo nám, že nás Martin o nabídce z Napajedel informoval dopředu. Byli jsme na změnu připraveni a všichni mu angažmá v divizním týmu přáli. Nabídky z divize se neodmítají.