Že je to neuvěřitelné?

Ano, je. Ale jsou věci mezi nebem a zemí. Srbský expres v povídání s Deníkem poprvé prozradil, že k ohromujícímu příběhu mu pomohla víra.

„V boha hodně věřím. Dostal jsem teď kompenzaci za to, co jsem před čtyřmi lety prožil. Nerad se k tomu vracím, ale byla to hrůza."

Výkony Vukadina Vukadinoviče v podzimní části ePojisteni.cz ligy byly úchvatné. Kolem soupeřů se proháněl jako vítr, spoluhráčům připravoval gólové zásahy a také sám se radoval z branek. Díky tomu se stal vítězem celé řady hodnocení. Ovšem nejcennějšího výsledku dosáhl mimo hřiště.

Nerozumíte? Mnoho hráčů jak rychle zazářilo, tak rychle zhaslo. Zkrátka je semlela náhlá sláva. Rodák z Bělehradu toto pokušení zatím ustál. I přes stupňovaný zájem veřejnosti a médií udržel vysokou výkonnostní laťku a tvář normálního kluka.

„Byl to velký nezvyk, média mě nikdy tolik neřešila. Mohl jsem být namyšlený nebo polevit v trénincích, ale to jsem věděl, že by byla cesta do pekel. Raději jsem chtěl výkony zlepšovat, aby se o mně pořád pěkně mluvilo. Jsem rád za tuto zkušenost i za to, že jsem s okolními vlivy dokázal pracovat."

Motivace z toho srší na všechny strany. Vukadin Vukadinovič jí má evidentně na rozdávání, protože stejná odhodlanost mu zůstává i do další práce. Byť mnohonásobně zlepšil finální fázi, tedy činnost, která v předešlých sezonách devalvovala jeho krásné akce, a hrál v životní formě, chce víc.

„Ještě přidám. Vím, že zimní příprava není žádný med, ale už to v Česku znám a nachystám se důkladně. Chci aspoň trošku zlepšit defenzivu, zdokonalit finální fázi a bude to ideální," usmál se.

Nápomocný mu v tom opět bude trenér Bohumil Páník a jeho kolegové. Právě oni z Vukadinoviče vytřískali schopnosti, které v něm dřímaly. A hráč jejich důležitost moc dobře vnímá.

„Za koučem Páníkem jsem vždy stál. Jeho trenérské kvality není potřeba ani rozebírat a hlavně je to výborný, slušný člověk. Podle toho se tak s námi i baví, a já proto říkám, že na hřišti pro něj udělám vždycky všechno."

Zlínský klub rychlonohému křídelníkovi sedl celkově. Není od věci si připomenout, že na Letnou se stěhoval v pondělí 7. září 2015 a že tehdy pronesl větu, která má dnes grády. Zněla: „Já pomůžu Zlínu a Zlín pomůže mně."

Vzájemné služby vystoupaly do vrcholu, jaký si obě strany jen stěží dovedly představit. Otázkou je, jestli se budou ještě rozvíjet, protože Vukadinovič eviduje zájem o své umění.

„Ale nic konkrétního zatím nevím. Jak něco přijde, rád o tom popovídám. Teď se těším domů a na Vánoce," sdělil.

Zato záležitost s českým občanstvím, které mu dodá velkou šanci obléknout reprezentační dres, má už velmi jasné obrysy.

„V pondělí jsem vysvědčení ze zkoušek v českém jazyce předal panu Grygerovi a ten je odevzdá v Praze. Věřím, že začátkem roku nebo v průběhu jara bych občanství mohl definitivně získat," upřesnil.

Je to zkrátka pohádka v současném životě výjimečného fotbalisty. Ale vzpomeňte na začátek textu – musel pro to mnohé vytrpět. O to větší radost má Vukadin Vukadinovič z toho, že se sílou vyšší moci zvládl těžkou cestu.

„Po zranění ledviny mi mamka a všichni kolem říkali, ať do toho nechodím a i já jsem měl ty myšlenky, že kariéru ukončím. Rozhodl jsem se však vrátit a dnes jsem za to moc rád. Jsem šťastný, že jsem se dokázal vypracovat na tak vysokou úroveň."

Bude ještě vyšší?

FAKTA

Podzim 2016:

  • hrál ve všech 16 duelech
  • 13× nastoupil v základu
  • na hřišti strávil 1158 minut
  • vstřelil dvě branky
  • na osm gólů přihrál a tuto statistiku v I. lize vede
  • 75,2 %, taková je úspěšnost jeho nahrávek
  • obdržel dvě žluté karty