Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Zlomilo se utkání definitivně právě po vaší trefě?

Hlavně zaplaťpánbůh za ten první gól, který dal Zdeněk Šenkeřík. Do té doby jsme museli hrát do plných, Slovácko urputně bránilo, bylo zalezlé. A potom přišla druhá branka, také důležitá.

Nejdůležitější ve vašem fotbalovém životě? Přece jenom, nepatříte zrovna mezi střelce…

To máte pravdu. Když jsem ještě hrál za Zlín a zachraňovali jsme ligu, také jsem se trefil v hodně vhodné chvíli. Ale proti Slovácku to bylo neméně důležité.

Začíná to vypadat, že Slavia začíná po špatném začátku konečně naplňovat předsezonní předpoklady. Cítíte to podobně?

Ohromné zklidnění přišlo hlavně postupem přes Crvenou Zvezdu Bělehrad do Evropské ligy, i když to nebylo vůbec jednoduché. (Slavia doma vyhrála 3:0, ale na hřišti soupeře prohrávala už 0:2, nakonec ale ještě dokázala snížit - pozn. red.). A abych odpověděl na otázku: Ano, pevně věřím, že jsme to překonali.

I proto, že za Slovácko nemohl nastoupit jeho nejlepší střelec a nejlepší kanonýr ligy Petr Švancara? Bavili jste se o tom před duelem?

Víme, že Švanci je nebezpečný hráč, většina akcí jde přes něj. Ale byli jsme v koncentraci na všechny hráče, nejde z toho jednoho vyjmout.

Vy osobně očekáváte hodně nabitý program, na konci září byste měl odletět s reprezentací do dvaceti let na mistrovství světa do Egypta. V rozjeté sezoně, což není úplně standardní…

Není to termínově úplně nejlepší.

Myslím to hlavně s ohledem na to, že můžete přijít ve Slavii o místo v sestavě?

Beru to tak, že si ho budu muset po návratu zase vybojovat, ale bojovat o něj musím stále, v tom se moc nemění. Na Egypt ale zatím nemyslím, teď mě čeká zápas za jednadvacítku (V Jablonci se Severním Irskem - pozn. red.), pak utkání za Slavii. Zní to jako fráze, ale vážně to beru zápas od zápasu.