Průbojný mladík si nominaci do ligového týmu vysloužil svými výkony za juniorku. V sobotu proti Liberci začal na lavičce, na hřiště se dostal až za rozhodnutého stavu 3:1, když v 85. minutě střídal Francouze Beauguela.

„Splnil se mi fotbalový sen,“ přiznává po ligové premiéře Matěj Votava.

Skromný mladík ještě před pár lety vážil 107 kilogramů, o víkendu nastoupil v jednom týmu s Železníkem, Ekpaiem, Beauguelem nebo Traorém a na tribunách mu tleskali nadšení kamarádi a bývalí spoluhráči.

„Já jsem z toho úplně hotový. Popravdě ani nevím, co se děje. Nikdy jsem nečekal, že bych se mohl dostat až sem a mohl si zahrát první ligu,“ líčil do mikrofonů a diktafonů vyplašený mladík, který svůj debut v HET lize oplakal.

Emoce s ním třásly, po utkání s Libercem byl pořádně dojatý.

„Když jsem stál u lajny, byl jsem trochu vyklepaný. Pak jsem si ale řekl, že právě kvůli tomu jsem trénoval a dřel,“ říká Votava.

Důrazný útočník neměl moc času ukázat se, přesto se snažil a napadal soupeřovu rozehrávku.

„Trenér Petržela mi říkal, ať si to užiji a makám,“ prozrazuje Votava. I když se do šance ani k pořádnému zakončení nedostal, pár minut na ligovém trávníku ho vyjde pořádně draho. „Na zápisné si asi půjčím od přítelkyně,“ usmívá se.

Právě za svojí milou mladý útočník po ligové premiéře spěchal. „Pracuje v pizzerii, takže si za odměnu jednu dám,“ plánoval.

Zatímco dříve stravu neřešil a klidně na posezení snědl několik řízků, teď si životosprávu hlídá.

„Když jsem začal, měl jsem velkou nadváhu. Dělal jsem všechno pro to, abych shodil a dostal se do formy. Díky dřině a odříkání jsem to dokázal,“ vykládá.

Fotbalu obětoval všechen volný čas. Každý den trénoval, přidával si. Navíc dodržoval režim, hlídal si jídlo.

„Dělal jsem všechno tak, jak jsem měl naplánované,“ říká.

O tom, že by se mohl dostat mezi profesionální fotbalisty do nejvyšší soutěže, ale ani nesnil.

„Kdyby mi to někdo řekl před rokem, asi bych se mu vysmál. Nevěřil bych mu. Je to úplná bomba,“ ví Votava.

Dvacetiletý útočník nyní zažívá úžasný příběh, o kterém sní spousta mladých fotbalistů v krajských a okresních soutěžích.

Matěj Votava ještě na jaře nastupoval v I. B třídě za Příluky, v létě však úspěšně absolvoval přípravu ve zlínské juniorce a přesvědčil trenéra Jana Jelínka, aby mu dal šanci ve Fastavu, kam se vrátil po dlouhých sedmi letech. Šikovný mladík působil ve Zlíně od mládí. V žácích ani v dorostu ale nijak zvlášť nevyčníval, a tak chodil po různých hostováních.

Branky střílel třeba v Březůvkách nebo Přílukách.

„Ve Zlíně mi tréninky s béčkem domluvil trenér Berger, který se znal s panem Páníkem, takže musím poděkovat hlavně jemu, že to tak dopadlo,“ uvedl Votava, který si musel v Juniorské lize chvíli zvykat.

„Byl to velký skok. Všechno bylo rychlejší, hráči důraznější. První zápas jsem nastoupil v základní sestavě proti Slovácku a po třiceti minutách mě bolely nohy a nemohl jsem ani dýchat,“ vybavuje si.

Postupně si však na větší zátěž a tempo zvykl, až se dostal do slušné ráže. Votava se s přibývajícími zápasy otrkával, na trávníku působil jako dravec, co se rve o každý balon. „Vyšel mi zápas v Třinci, kde jsem dal dva góly. Pak jsem dostal větší šanci a šel výkonnostně nahoru,“ říká Votava.

Mimořádně vydařený ročník zakončil v neděli v Liberci, kde se při jednoznačné výhře ševců nad juniorkou Slovanu 5:1 blýskl hattrickem.

„Zatím nevím, co bude. Nechám tomu volný průběh,“ zůstává mladík v klidu.

Pokud ale dostane šanci a nepustí ji, může pohádkový příběh pokračovat i po letní přestávce.