„Přestože nás za favorita soutěže pasovali především soupeři, tak nemůžeme být alibisty a hrát s tak zkušeným týmem uprostřed tabulky, kam po tomto kole spadneme. Je to zklamání. I když je kádr úzký, máme na špici,“ uvědomuje si zlínský trenér Ladislav Minář.

Ve čtvrtek jste prohráli u vedoucího Ústí, na které teď ztrácíte devět bodů. Byl soupeř skutečně tak dobrý, jak napovídají jeho výsledky?

Prvních třicet minut jsme měli zápas pod kontrolou. Dařila se nám hra po zemi. Pak ale začali domácí nakopávat míče dopředu, což kupodivu dělalo našim zadákům velké problémy. Celá obrana znervózněla, chybovala a ještě do přestávky jsme mohli dvakrát inkasovat. Úplně stejně se pak utkání vyvíjelo i po přestávce. Paradoxně poté, co jsme přežili další dvě šance, jsme mohli jít do vedení, jenže Žůrek zakončil sólo místo střely nahrávkou na obsazeného Kroupu. Byl to zlomový okamžik zápasu. Po takovém průběhu střetnutí by gól se soupeřem zatřásl. Vzápětí jsme nepohlídali standardní situaci, na které jsme se celý týden připravovali, a dostali branku po rohu. Pak už nebylo co řešit.

Úvodní část podzimu jste si asi představoval jinak, že?

Přestože hra nebyla tak dobrá jako na jaře v první lize, po prvních šesti kolech jsme měli třináct bodů, což jsem po remíze v Mostě a porážce v Hlučíně, kde nás poškodili rozhodčí, bral. Vyhráli jsme pak poprvé venku nad béčkem Sparty a já si myslel, že uděláme šňůru vítězství. Opak však byl pravdou. Prohráli jsme doma se Žižkovem po zřejmě nejhorším domácím výkonu za celý rok. Tahle porážka se na hráčích podepsala více, než jsem předpokládal. V Ústí postrádali sebevědomí a víru ve vítězství. Hlavně obrana teď nehraje dobře.

Čím si to vysvětlujete?

Stejně byste se mohli zeptat, proč teď Mladá Boleslav třikrát po sobě nevyhrála a spadla z prvního místa v lize, nebo proč je Liberec s takovým kádrem až ve druhé polovině tabulky. Je to fotbal a na každého přijde krize. Na nás přišla teď. My se nyní musíme pokusit dostat kluky zase do pohody, abychom udrželi do konce podzimu kontakt s čelem, v zimě pak jako loni kvalitně potrénovali a na jaře se dostali opět do hry o postup.

Říkáte dostat do pohody. Jenže se na čtyři zápasy stěhujete kvůli rekonstrukci ze Zlína do Kunovic. Bude to tím ještě těžší?

Předpokládal jsem, že půjdeme do Kunovic v daleko lepším rozpoložení. Nebudeme tam mít takovou podporu jako doma, takže stěhování je za stávající situace pro nás ještě větším handicapem. Nikdo nám ale nepomůže, musíme si pomoci sami.

Do konce přestupového okna zbývají ještě skoro dva týdny. Nepřemýšlel jste o případných posilách?

O těch se můžeme bavit v zimě. Podzim dohrajeme s tímto kádrem. Je úzký, takže je jasné, že dostanou více příležitostí mladí hráči z juniorky, kteří už naskakují do zápasů. Není to ale tak jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát. Áčko i béčko trénuje dohromady a juniorka hraje v neděli v Kravařích. Hned v úterý se střetneme v Otrokovicích v poháru s Libercem a v pátek už nás čeká druholigové utkání v Kunovicích s Vlašimí.