„Hodně lidí mi připomínalo, že byl můj první za áčko. Jsem za něj rád dvojnásob, protože nám pomohl k výhře. Doufám, že druhý přidám co nejdříve,“ radoval se 24letý fotbalový záložník.

Nebyl jste nesvůj, když branka dlouho nepřicházela?

Byl jsem z toho trochu nervózní. V předchozích sezonách jsem se párkrát dostal na hřiště a sem tam přišla nějaká šance, jenže jsem neměl štěstí, aby mi to tam spadlo.

Už vás zkasíroval nový pokladník Jelínek?

Samozřejmě, že se připomněl. Už to mám napsané. Sám sice nevěděl, že to byl můj první gól, ale hned mě někdo práskl. (Smích.)

Jak vůbec vaše branka padla?

David Šmahaj kopal standardní situaci z levé strany blízko vápna. Kroutil míč přímo do brány, naběhl jsem si na přední tyčku, dostal se před obránce a balon tečoval hlavou na zadní tyč.

Byla to nacvičená akce, nebo jste se dostal do soupeřova vápna náhodou?

Většinou jsme určení hráči, kteří mají chodit na standardky, a mezi nimi jsem byl. Tyhle standardní situace se snažíme i na tréninku zahrávat přímo do brány.

Po dvou kolech máte plný počet bodů, přitom jste hráli s exligovým Kladnem a na hřišti silného Sokolova. Čekal jste to?

Rozhodně ne. Měl jsem obavy, asi jako každý, protože příprava se nám výsledkově tolik nepovedla.

Čím si vysvětlujete tak vydařený start?

Pojetím hry, které chce po nás trenér Kalivoda. Už v přípravě jsme se snažili hrát co nejvíce po zemi, jednoduše ve středu hřiště, dávat míče do krajů a pak je centrovat před branku.

Přizpůsobit se změnám vám asi nedělalo potíže?

Máte pravdu. Už když jsem vyšel z dorostu, tak jsem hrál pod panem Kalivodou v juniorce a tento styl nám vštěpoval už od začátku.

Ve zlínském týmu jste neustále pendloval mezi áčkem a rezervou. Věříte, že jste si teď získal pevné místo v sestavě?

Pokud budu podávat odpovídající výkony a budou se trenérovi líbit, tak ano.

V předchozích sezonách jste nastupoval na všech postech obrany, teď uprostřed zálohy. Co vám sedí více?

Určitě střed zálohy. Něco jiného jsme ale hráli v přípravě. Tam jsme měli tři klasické obránce a já jsem se při bránění zasouval na místo stopera k Ivu Zbožínkovi. Teď se to změnilo a hrajeme normálně na čtyři obránce. Já s Romanem Dobešem jsme před nimi a jeden z nás podporuje útok. Záleží, jak to vyplyne ze situace.

Před vámi jsou dva domácí zápasy se Sezimovým Ústím a Čáslaví, tedy celky, které ještě nebodovaly. Většina fanoušků má jasno, oba duely vyhrajete. Nemáte z toho trochu obavy?

Mám. Když jsou velká očekávání, tak se většinou něco nepodaří a může to dopadnout špatně. Doufám ale, že k něčemu podobnému nedojde.